Život na nejhustěji zalidněném ostrůvku světa. Pohádka o ráji je velká lež

Ten vůbec nejmenší ostrůvek při pobřeží Kolumbie je současně tím nejhustěji zalidněným ostrovem planety. Prý. Na ploše dvou fotbalových hřišť žije možná tisícovka obyvatel, a s nimi se tu pohybují i davy turistů. Všední existence by tu měla připomínat pohádku. Příběh vyprávěný pro turisty ovšem zdaleka není pravdivý.
Snaha vykreslit život na Santa Cruz del Islote jako pohádku naráží na...

Snaha vykreslit život na Santa Cruz del Islote jako pohádku naráží na nepochopení místních. | foto: Profimedia.cz

Podél pobřeží Kolumbie bychom napočítali na 74 ostrovů. A byť nemálo z nich má pověst izolovaných tropických rájů nabízejících přírodní krásy, rozmařile luxusní dovolené i zasněnou romantiku, asi o žádném z nich se v posledních letech nepsalo tolik, jako o Santa Cruz del Islote. Je totiž nejhustěji zalidněným ostrovem planety. Údajně.

Na délku má okolo dvou stovek metrů, šířku zhruba poloviční. S celkovou výměrou 1,2 hektarů je skutečně titěrným kouskem souše. Přesto, anebo možná právě proto, je učiněným magnetem na turisty. V sezoně se jich sem vypraví až 1 200 za den, a tím vlastně převýší počet místních obyvatel.

Výletníci se tu během focení a nakupování suvenýrů podivují chytře úsporné architektuře, improvizovaným stavebním řešením a zvláštní, skoro rodinné atmosféře místa. Ovšem ti, kteří tu setrvají déle než jedno odpoledne, často poznají, jak dalece je legenda o pohostinném ostrůvku vylhaná.

Ostrov vystavěný z odpadků

Od souše a kolumbijského departmentu Bolívar dělí nepatrný ostrůvek asi necelých čtyřicet kilometrů. Mnohem blíž má k větší Isle a El Islote, ostrovům, jež má doslova na dosah. Spolu s nimi je pak součástí souostroví Corales del Rosario a San Bernardo, turisticky vděčných a lákadly oplývajících destinací.

Čistě z definice pak Santa Cruz del Islote sám o sobě není ostrovem, ale uměle vytvořenou pevninou. Na mělce zanořeném korálovém atolu tu začali rybáři vršit kameny, stavební suť, odpady a dřevěné zpevňující konstrukce někdy kolem roku 1850. Aby se o dvacet let později ostrov skutečně „vynořil“ z vln.

Recyklace a život bez odpadků? Ostrůvek stojí na odpadcích a doslova z nich roste.

Ano, žije se tu bez aut a motocyklů. Ovšem bez motorových člunů, zajišťujících spojení s pevninou, by tu k žití nebylo.

O jeho obydlení se tradují dva podobné příběhy. První je lichotivý a chválí vzniklý ostrůvek za nepřítomnost moskytů, což mělo být tím hlavním motivem, proč se tu zabydleli rybáři z okolí. Hledali zdravé prostředí bez tropických zimnic a malárií přenášených hmyzem.

Druhé vyprávění je poněkud střízlivější a hovoří o tom, že miniaturní ostrov se stal útočištěm zchudlých rybářů, neplatičů a dlužníků z větších ostrovů Tintipán a Mucúra. Protože byl vytvořen uměle, na prvních mapách regionu nefiguroval a nepočítal se tedy k území, z něhož byly odváděny daně. Navíc byl tak malým ostrovem, že si ho nevšímali ani úředníci.

To, že je maličký Santa Cruz del Islote seskládaný z odpadu a jeho základy jsou přinejmenším nestabilní, se s ním nese dodnes. Stejně jako fakt, že kolumbijská vláda měla po dlouhou dobu tendence tento ostrov přehlížet. Nikdo z povolaných například není schopen přesně říct, kolik tu na rozloze necelých dvou fotbalových hřišť vlastně žije lidí.

Nejistý počet obyvatel i rekord

Lidí s trvale nahlášeným pobytem tu má být 492, anebo 779. Někteří starousedlíci hovoří o stovkách dalších nehlášených, kteří nejsou nikým zahrnuti v evidenci. Jiní naopak odhady počet obyvatel snižují a snaží se brzdit „uměle vytvářenou senzaci“ nejhustěji zalidněného ostrova světa. Ovšem nároky na pokrytí škod po velkých záplavách v roce 2018 tu vznesly skoro dvě tisícovky lidí. Počet zdejších obyvatel je tedy nejistý, stejně jako povaha onoho „rekordu“ v hustotě zalidnění.

I když vlastně nabízí jen velmi málo, patří Santa Cruz del Islote k nejvyhledávanějším destinacím cestovního ruchu.

Oficiální zdroje rovněž hovoří o velké fluktuaci a přesunech „stálých“ obyvatel, které nápadně kopírují turistickou sezonu. Plechové boudy a domky ostrovního slumu, vrstvené i do několik pater, jsou v posledních letech spíš jakýmsi skanzenem, než reálnou rybářskou vesnicí.

Ráj s ručením omezeným

Santa Cruz del Islote si ve světových médiích – a posléze v katalozích cestovních kanceláří – získal pozornost několika zvučně znějícími zkratkami. Líbivými popisky, kterým se skoro až nechce věřit. Je prý místem, kde nemají kapli ani faráře. Kde není ani jeden policista, a přesto tam panuje řád bez násilí. Nejezdí tam auta ani motorky. Nefunguje tam pokrytí wi-fi. I tak prý mají k sobě všichni blíž. Lidé tam spolu, ve vzájemném souladu, vychází jako jedna velká rodina. Všichni se navzájem dobře znají. Ostrůvkem zní pořád smích a z tváří září úsměvy. Přes 65 % populace je nezletilá, místo patří mládí. Žije se tu skromně, ale ke spokojenosti a blahu všech.

Zní to jako pohádka o blažené ostrovní komunitě. To, že se tu všichni znají, není při daném počtu lidí zase až tak překvapivé. Stálí obyvatelé obvykle spadají do rozvětveného příbuzenstva šesti místních rodin. A ty už si územní nároky vypořádaly – tvrdě a mačetami – o celé generace dříve. Od té doby tu platí dohody a příměří, ale mají tu svá vlastní pravidla.

Přes 65 procent obyvatel ostrova má být mladších osmnácti let.

Přítomnost policie a zákona si tu sami nežádají, stejně jako pastora. Absence dohledu jim totiž vyhovuje. Než se ze Santa Cruz del Islote stalo horké místo regionální turistiky, místní rezignovali na nevýnosné rybářství a věnovali se pašeráctví. Po této epizodě pak přišel boom cestovního ruchu, který předznamenal další vývoj.

Mladí a nezletilí tu dnes provozují krámky, občerstvení a zajišťují jednoduché ubytování, zatímco jejich rodiče se už dávno odstěhovali na pevninu nebo větší ostrovy v okolí. Zkazky o tom, jak pohodově se dá žít v místě, kde na jednoho člověka připadá v extrému jen pět metrů čtverečních, na příkladech odstěhovaných obyvatel popírají samy sebe.

Obdiv k cizí chudobě

Starousedlíci, kteří tu ještě zůstali, nejsou vůbec nadšení z toho, jak média a cestovní kanceláře veřejně velebí chudobu a romantizují jejich bídu. Třeba tím, že je vydávají za uvědomělou skromnost a nenáročnost ostrovanů.

Ze 115 domků už většina nabízí nějakou formu ubytování pro turisty. Kteří jsou naprosto u vytržení z toho, že mohou strávit noc na rozvrzané palandě a s výhledem na hvězdy skrze zrezlou střechu z vlnitého plechu. Aby si třeba ráno zašli na toaletu bez splachování, která ze 40 procent – zbytek domů tu má jímky – ústí hned do moře.

Pro ně je to poutavé dobrodružství, hra na to, jak se dá krásně vyžít z mála. Ale pro místní je to chmurná realita. Elektřina tu není bez generátorů, které je třeba krmit drahým palivem. Pitná voda se musí dovážet. Nejbližší škola je na velkém ostrově, slušná práce čeká až na pevnině. Není tu hřbitov ani nemocnice a v sezoně tu není k hnutí. A turisté si fotí místní jako zvířata v zoo.

Co bychom neudělali pro turisty

Ostrůvek je posetý bílými nasprejovanými křížky, které označují místa, odkud se dá udělat dobrý záběr na působivou fotku. To aby výletníci, kteří sem připlují jen na skok, nemuseli dlouho ztrácet čas s objevováním už objeveného. Rychle nafotit, nakoupit suvenýry a pryč.

Největší solární střecha pokrývá novou turistickou atrakci – mořské akvárium.

Novinek je v ustáleném běhu života na kapesním ostrově pomálu. Jednou z nich bylo zprovoznění „mořského akvária“, rozlohou největšího objektu na celém ostrově. Návštěvníci se tam mohou pokochat pohledem na rejnoky, dravé ryby a mořské želvy. Ty mimochodem ještě donedávna patřily k oblíbené stravě místních. Dnes už je tu chrání.

Od roku 2020 tu už mají internet, hovoří se i o znovuzavedení výuky v „letní škole“. Během pandemie covid-19 byl ostrůvek prvním kompletně proočkovaným teritoriem Kolumbie.

Velkou katastrofou pro ostrov se stalo vlnobití v roce 2018, které poničilo většinu chatrně vystavěných domků. Během oprav pak místní zavedli nové pravidlo – každý z příchozích musí zaplatit za vstup na ostrov poplatek ve výši 3 000 pesos, v přepočtu je to přibližně jeden americký dolar. Ze vstupného se hradí rekonstrukce, nebo pořizování prvních obnovitelných zdrojů energie.

Turisté se tak definitivně stali rozporuplným nástrojem lokální ekonomiky. Obyvatelé jsou k nim vstřícní a pohostinní, ale vlastně jen do té míry, dokud tu utrácejí peníze a moc dlouho se nezdrží. Naději, že by ze Santa Cruz del Islote udělal současný cestovní ruch lepší místo pro skutečný život, nechovají.

Turisté sem totiž jezdí obdivovat hlavně ostrovní slum a bídu. A tak se obyvatelé snaží spíše zachovat to, co je tu pro ně k vidění – a mezitím sami zvolna budují svou existenci jinde. Život tady je jako pohádka. Jen jí chybí morální poučení a dobrý konec. Zatím.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  13.3 20:18

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

KVÍZ: Největší, nejvyšší, nejmladší. Znáte rekordy přehrad v Česku?

9. března 2024

Jen málokteré dílo lidských rukou v nás vyvolává takový úžas jako právě přehrada. Kdo ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jediné desetimezí na světě. Etna je unikátem světové geografie

8. března 2024

Tam, kde se setkávají hranice tří států, se hovoří o trojmezí či trochu zastaraleji o trojzemí....

Kapverdy jsou perla uprostřed Atlantiku. Bílé pláže, ferraty i život pod sopkami

11. března 2024

Premium Sopečné peklo, zelený ráj a tisíce lidí v dírách v zemi. Kapverdské ostrovy nabízejí rozmanité...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obyvatele Tampy Bay budí hlasité bubnování z moře. Jde o výzvu k sexu

7. března 2024

Podivné dunivé zvuky, které za nocích budí obyvatele floridské Tampy Bay, si přímo říkaly o nějaké...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Když milujete nesmeky a sněžnice. Výlet za posledním sněhem Nízkých Tater

15. března 2024

Řešíte nečekaný problém, kde hledat v půlce března souvislejší sněhovou pokrývku, abyste si mohli...

Gastronomie v letadle. Proč vám občas nechutná a někde dají o olivu méně

14. března 2024  14:48

Občerstvení během letu je milým rozptýlením na dlouhé cestě. Ale opravdu si pochutnáte? Vysokou...

Dokonalá lokace pro vaši příští dovolenou. Istrie je plná překvapení

14. března 2024

Advertorial Ať už jste milovníky dobrého jídla, přírody, dobrodružství nebo prostě jen chcete odpočívat na...

Až tři metry sněhu. Rakouská střediska, kde si prodloužíte lyžařskou sezonu

14. března 2024

Letošní zimní sezona v Alpách pokračuje. A to bez ohledu na teploty, které v posledním měsíci...

Češka Krystyna Pyszková je Miss World. Absolutní pecka, říká Kuchařová

Česko má po 18 letech opět světovou královnu krásy. V indické Bombaji titul Miss World 2024 získala Krystyna Pyszková a...

KOMENTÁŘ: Přestaňte, milé ženy. Opožděný dar k MDŽ z Českých lvů

Netrvalo ani 24 hodin, aby karafiáty a řeči o respektu tradičně provázející 8. březen, vystřídala smutná realita. Snad...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Volha ovládla České lvy. Herecké ceny mají Kryštof Hádek a Simona Peková

Český lev zařval a akademici rozhodli. Nejvíce sošek si z pražského Rudolfina odnesl televizní seriál Volha a film Bod...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...