„Můj otec emigroval na Nový Zéland v roce 1950. V Československu tehdy pracoval jako šofér pro rodinu Kinských. Právě ti mu pak pomohli vytvořit speciální dokumenty pro emigraci,“ říká dnes třiatřicetiletý Frank Tomas Grapl. Jeho otec původně emigroval do Wellingtonu, hlavního města Nového Zélandu, později se však přestěhoval do menšího města Rotorua ve středu severního ostrova.
Exot mezi českými umělci
Frank a jeho matka žijí ve městečku Rotorua dodnes. Oba se snaží pokračovat v tradici, kterou Frankův otec tehdy započal – cestování s maorskými umělci po světě a předvádění tradičních novozélandských tanců a zpěvů.
Zhruba jednou do roka přijíždí také do České republiky. „Měli jsme to štěstí, že jsme mohli vystupovat na pódiu s celou řadou známých českých osobností, jako je například kapela Mandrage, Janek Ledecký či Iva Frühlingová. A také jsme byli pozváni domů ke Karlu Gottovi,“ vypráví Maor Frank Tomas Grapl.
Na návštěvě u Mistra
Na návštěvu na Bertramce vzpomíná ostatně velmi rád a s Ivanou Gottovou je prý dodnes v kontaktu přes sociální sítě. „Nejprve jsme zazpívali Gottově rodině na zahradě u něj na Bertramce. Pak mě s celou naší skupinou pozvali dál, kde Ivana připravila pohoštění, dobré jídlo a k pití slivovici,“ vzpomíná nadšeně.
A na závěr si samozřejmě spolu s Gottem také zazpívali. „On má výborný hudební sluch, jak jistě všichni víte, takže během chvilky se naučil naše tradiční maorské písně,“ vypráví Grapl. Toto setkání se uskutečnilo jen pár týdnů před tím, než byla Karlu Gottovi diagnostikována rakovina. „Přeji mu brzké uzdravení,“ říká Frank. Rád by se s ním setkal při své další návštěvě České republiky, kterou plánuje na léto příštího roku.
Frank má ovšem s naší zemí mnohem hlubší plány než jen pouhé návštěvy a pravidelná vystoupení. Rád by u nás vybudoval tradiční maorskou vesnici. „Už o tom jednám s důležitými lidmi. Rád bych totiž, aby i lidé, kteří nemají možnost cestovat, mohli naši tradiční maorskou kulturu poznat blíže,“ vysvětluje.
Kdo jsou Maorové?
Maorové jsou původní obyvatelé Nového Zélandu. Stále se vedou debaty o tom, zda ostrovy osídlili v devátém, jedenáctém, nebo třináctém století. Pro jejich kulturu jsou poznávacími znameními tradiční tetování a kresby na obličeji. V nich dokáže každý Maor vyčíst historii rodiny a zvyklosti.
Maorská kultura se od běžné moderní společnosti výrazně liší i v jiných ohledech. Jak to mají s pohřbíváním, jak bydlí a z čeho se vyrábí jejich tradiční kostým? To vše přináší nový díl pořadu Novozélandský sen internetové televize Playtvák.
