Novinka pro české turisty - sopky a Mayové na každém kroku

V Salvadoru je tolik sopek, že si je tu snad pěstují. A na mayské památky narazíte doslova na každém kroku. Na plantáži jsme viděli dokonce i pyramidy. Tahle země bude hitem českých turistů v nejbližších letech.

Něco mě houpe, myslím, že by to mohla být ta třetí margarita, ale jsou to vlny Pacifiku. Někdy se chovají násilnicky a jsou sexistické: občas vám některá vlepí facku, jiné ovšem stahují dámám plavky, takže máte pocit, že s pěnou připlouvají i dvojice labutí.

Zdola se vlny zdají vysoké jako domy. Když s burácením dorazí ta devátá a největší, jedenáctiletý chlapec opodál v ní létá jako kapesník v pračce. Jeho otec taky. Ještě ho stačím zahlédnout, jak vypadá bezmocně, a vtom dopadnu stejně.

Stačí se však nechat odnést o dvacet metrů blíže ke břehu, kde vás oceán pomiluje bublinkami a pěnou. Anebo plavat ještě o jednu vlnu dopředu, kde se hodiny můžete houpat, plavat a rozhlížet.

Svět se omezil jen na tři zvuky. Moře, vítr a ptáky. Slunce se tu nabízí se stoprocentní zárukou, jediný stín vrhají letky albatrosů na tiché hlídce.

Žádné mobily nevyzvánějí a pláž je skoro liduprázdná. Nikdo neotravuje, nevnucuje suvenýry nebo "coco, coco". Těch pár dětí, které sem přijdou, je rádo, že je vyfotíte.

Sopky a barevný život

V hotelu Royal Decameron jsou nápisy v koupelně i u švédského stolu ve španělštině, angličtině, francouzštině - a češtině. Ohlašuje to novou invazi. Češi mají pravý Pacifik poprvé za lidové ceny.

A nový svět, kde roste naše milované kafe na keřích přímo u cesty a čerstvě utržené chutná jako nepodařená višeň.

Svět, kde kdysi Mayové stavěli pyramidy a hráli podivnou hru o čest být obětován.

Svět, kde mačety jsou šperky mužů a kde se prý máte nejdřív zeptat, než někoho vyfotíte. Jenže, když to neuděláte, lidé vám za cvaknutí s úsměvem poděkují sami, jako byste jim věnovali cédéčko s vlastnoručním podpisem.

Tropický svět, kde mají sedmnáct druhů kolibříků, pětadvacet druhů manga a všechny koktejly, které jste kdy ochutnali za těch nejbláznivějších barových nocí.
A pak jsou tady ty špičaté kopce.

"Podívej, pod námi je sopka," ukazuje kapitán letadla a můj bývalý spolužák z gymnázia (koho by tehdy napadlo, kde se takhle sejdeme), když jdeme na přistání.

Sopek, jako by si je pěstovali

Nikde ve Střední Americe jich není tolik jako tady. Když uvidíte jezero, je to sopečný jícen, do něhož příroda napustila vodu jako do vany.

Chodíte po kopci, který se jmenuje Cerro Verde, a oni vám řeknou, že je to sopka. Z ní však vidíte něco lepšího: úplně holý, pustý kužel sopky Izalco.

Indiánek od cukráře s ukousnutou špičkou. Vevnitř musí být nějaký kuřák. Za tím dýmem si můžete vyšlápnout. Dolů se pak kloužete popelem. Hezký rozhled a rychlý sešup. Trochu jako celý život.

V pralese na Cerro Verde visí liány, mimo stezku jsou prý i hadi, průvodce Diego drží orchidej a my vyhlížíme ptáka s podivným jménem kecal, papoušky a těch sedmnáct druhů kolibříků. Ale tentokrát jsme na ptáky krátcí, a tak máme po ptákách.

Kolibřík

Stavíme u plantáže cukrové třtiny. V zapadajícím slunci se mihne mačeta. "Cucej to, amigo." Je to sladké a dobré. Skoro jako oběd v restauraci El Patio ve městečku Santa Ana (vyslov Santana). Mariachis hrají Guantanameru a La Bamba, vodotrysk zurčí.

Salvador je malá země a všechno je blízko. Vidíte i lidem do životů. Je siesta, automechanik drbe psa, který se tetelí blahem. Dívka v salonu krásy Corazon, Srdce, při čekání na zákaznice tančí salsu a sleduje v zrcadle, jak se jí pohupují boky.

Muž v dresu s číslem 21 se modlí k černému Ježíšovi. Lidé se usmívají, protože život je tady nějak veselejší. Dokonce i na hřbitově. Náhrobky a kříže jsou rozverně pastelové jako košile v 70. letech, na nich barevné papírové růže. Ještě kolotoč a jste na pouti.

Salvador

Malá země na pacifickém pobřeží Střední Ameriky s necelými sedmi miliony obyvatel mluvících španělsky má kromě mnoha sopek a krásných pláží i mayské památky a vynikající kávu.

Mluví se tu španělsky a 86 procent obyvatel jsou katolíci. V roce 1992 tu skončila občanská válka. Salvador je republika a má prezidenta.

Další úchvatné přírodní krásy a zachovalá mayská i španělská koloniální města jsou také v sousedním Hondurasu a Guatemale.

Guatemala a Honduras

Salvador je tak malá země, že snadno přejedete k sousedům. Hned když jsme vjeli do Guatemaly, poznali jsme, že jsme v jiném státě. Všude bylo napsáno Guatemala, zatímco předtím El Salvador. Horizont tady byl ještě zubatější a malebnější. Přibylo indiánů.

Hlavně je tady ale Antigua, nejkrásnější město Střední Ameriky, odkud kdysi Španělé vládli celému tomu úzkému a kouřícímu pásu země mezi Mexikem a Jižní Amerikou.

Pokud znáte Santa Fé, víte už, jak vypadá Antigua. Hotová dvojčata. Dokonce indiáni prodávají ponča a korále na stejné straně náměstí pod podloubím.

Jenže tady v ulicích jezdí fiakry a děti na koních, nad městem se tyčí tři sopky jménem Oheň, Voda a Vzduch, kašnu zdobí nekatolicky odhalené hrudě dívek držících si sice kamenná, leč velmi realistická ňadra, a občas se tady země otřese.

Dva dny předtím, než jsme přijeli, to bylo asi 5,6 Richterovy škály. Škoda, propásli jsme. "Nic se nedělo, jen pár vteřin takhle pluly stěny," popíše zážitek jeden z Čechů, kteří měli víc štěstí, a zatřese rukou, aby bylo vidět, jak stěny plují.

Antigua, staré koloniální město Ameriky

Jindy řidič trochu více přišlápne plyn a jsme v Hondurasu. Kopečky tam jsou ještě zubatější a malebnější než v Guatemale.

Mayské město Copán s vysokými pyramidami a obětním kamenem, jenž má i hluboký kanálek pro odvádění krve šťastných obětí (být obětován, to si musel člověk zasloužit).

Mezi stélami a ruinami, kde kdysi žili náčelníci s hrůzostrašnými jmény jako Osmnáct králíků, dnes létají papoušci ara a pobíhají aguti.

O mayské památky zakopnete ve Střední Americe všude. Na salvadorské kávové plantáži Santa Leticia mají tři mnohatunové kamenné hlavy.

"To nic není. Soused má na plantáži dvě pyramidy," říká ledabyle majitel.

Káva je tady dost dobrá i pro mě, který ji nemiluje. Česáčům jedou prsty, ale mnozí polehávají, protože je zrovna siesta. Jsou pořád naložení v kafi, dalo by se říct.
Večer dorazíte k pláži právě včas, abyste zjistili, že Pacifik zrudnul námahou, jak polykal slunce. Hvězdy visí tak nízko, že je můžete trhat jako třešně, k večeři si dáte královské krevety, a pak další margaritu. Možná jich bude víc.

Ráno vyběhnete na pláž a za zatáčkou stojí On. Rozbíjejí se o něj vlny oceánu a je celý v bílém. Ježíš, kopie toho, který stojí nad Rio de Janeirem. Má rozepjaté ruce a odpouští všechny ty míchanice, jako je margarita, caipirinha či coco loco. Gracias! Muchas gracias!

Odpoledne zajdete do temascalu. To je indiánská sauna. Babička roztopí, přihodí voňavé byliny a něco odříkává. Vypotíte vodu i špatné duchy a babička tluče na bubínek, aby se jim lépe pochodovalo z vašeho těla. Cítíte se lehčí a lepší.

Ale možná, že více než babička v tom má prsty celý ten Salvador.

Jak se tam dostat

Exotický Salvador a poprvé pro Čechy i pacifické pobřeží jsou od začátku roku 2008 snadno přístupné díky charterovým letům z Prahy, které vypravuje cestovní kancelář Exim Tours.

Letadlem typu airbus trvá let z Prahy do Salvadoru 14 hodin včetně technické zastávky v Dominikánské republice.

Může se hodit

Co je potřeba
Do Salvadoru ani sousedních zemí není potřeba vízum. Není rovněž nezbytně nutné žádné očkování. V Salvadoru je měnou americký dolar, jímž lze běžně platit i jinde.

Co lze navštívit
Během pobytu lze navštívit Guatemalu (město Antigua, případně mayský Tikal), Honduras (mayský Copán), vylézt na sopku, navštívit salvadorský venkov, hlavní město, džungli, prohlédnout si vodopády, navštívit kávovníkovou plantáž, rybařit atd.

Bezpečnost
 Salvador v našich vzpomínkách často splývá s občanskou válkou, ta však skončila před více než 15 roky. Mezi lidmi je mnoho zbraní, takže lze často vidět ostrahu obchodů, bank či pump s brokovnicemi. Hotelový areál a pláže jsou zcela bezpečné. Ani při mnoha výletech nebyl zaznamenán jediný incident. Nedoporučuje se však podnikat výlety na vlastní pěst bez předchozí konzultace.

Co si koupit
Cokoliv: kvalitní kávu, velmi levný alkohol (najmě po odbavení v duty free na letišti), dřevěné misky na ořechy, hamaky, dřevěné malované krabičky a samozřejmě suvenýry představující mayské památky.

Třešnička na dortu: ostrov Roatan

Místo pobytu na pacifickém pobřeží je možné odletět ze Salvadoru na honduraský ostrov Roatan v Karibiku, který představuje úplnou středoamerickou špičku. Uvnitř je zachovaná původní džungle a podél pláží jsou korály s možností jednoho z nejlepších potápění v regionu. Svá rekreační sídla si na Roatanu budují především movití Američané, jimž se podařilo zabránit tomu, aby ostrov zasáhla vlna masové turistiky.