Soutoky řek mají vždy své neopakovatelné kouzlo nehledě na to, zda se nacházejí v člověkem poznamenané industriální krajině anebo v oázách dosud neporušené přírody.
Jeden z nejkrásnějších soutoků v nám blízkém středoevropském prostoru vytváří řeka Morava a Dunaj na slovensko-rakouské hranici. Přímo nad ním se totiž tyčí jako orlí hnízdo na kolmé vápencové skále hrad Devín, který tvoří soutoku monumentální kulisu. Pohled z nejvýše položené citadely na dvě splývající řeky je překrásný stejně tak jako současná podoba hradu, která vyvstala po mnohaleté rekonstrukci.
Dvoubarevný soutok
Do plošně rozlehlého hradního areálu se vstupuje Moravskou bránou na severním úpatí skalního bradla. Jen kousek od ní se nachází velké placené parkoviště, hospoda a různé stánky – nezbytná výbava pro většinu přijíždějících návštěvníků.
Od brány stoupáte chodníkem vzhůru a hned spatříte vzácnou památku z římského období. Jde o zbytky kamenné stavby ze 4. století připomínající antickou hrobku. Celý objekt je zastřešený, aby nepodléhal zkáze povětrnostních vlivů.
Po dosažení hřebene hradního kopce se chodník rozdvojuje – levá větev vede k odkrytým základům velkomoravského kostela, pravá směřuje k zakonzervovaným ruinám středního a horního středověkého hradu. Na této křižovatce pravděpodobně potkáte skupiny historického šermu v dobovém oblečení, můžete si vyzkoušet středověkou zbroj, zaházet oštěpem nebo zastřílet z luku.
Ve středním hradu zaujme bývalý palác, jehož některé klenbové části jsou využity jako muzeální expozice. Mnoho návštěvníků se shromažďuje u 55 m hluboké studny, k níž přiléhá vyhlídková terasa na Dunaj a rakouský vrch Braunberg.
Soutok Dunaje a Moravy se odtud jeví jako výrazně dvoubarevný – Dunaj má vodu zelenomodrou, zatímco Morava až odpudivě hnědočernou. Příčinou však není znečištění, ale přírodní podmínky v povodích, kde obě řeky sbírají vodu. Zatímco voda v Dunaji pochází z velké části z alpských bystřin a ledovců, moravská voda v sobě obsahuje bahnité nánosy z nížin, kterými řeka na dolním toku z velké části protéká.
Vyhlídka z Citadely na Moravské pole
Za dalším výhledem je nutné se vyšplhat po strmých schodech na vrcholovou plošinu skaliska zvanou Citadela. Zde jsou v podzemí v bývalých jeskyních ukryty další muzeální expozice, které se týkají stavebního vývoje hradu.
Vyhlídkový ochoz nenabízí pouze pohled na dvoubarevný soutok, ale i na krajinu kolem. Obdivovat můžete především stuhu řeky Moravy a širou rovinu vlevo od ní zvanou Moravské pole. Snad někde tam vytušíte i místo, kde roku 1276 padl v bitvě český král Přemysl Otakar II.
Může se hoditSOUTOK DUNAJE A MORAVY – základní údaje HRAD DEVÍN JAK SE TAM DOSTAT |
K důkladnému poznání Devína by měla patřit i procházka po břehu Dunaje těsně při úpatí hradního skaliska, což mnozí návštěvníci zanedbávají. Devín má odtud zase trochu jinou podobu a více vynikne jeho mohutnost i závratná výše skalisek. Zespodu se rovněž naskýtá nejhezčí pohled na drobnou útlou věžičku na skalní jehle vyčnívající z rozložitého masivu. Tato nepřístupná věžička, bez níž si Devín nelze představit, se jmenuje podle pověsti Panenská veža.
Pokud byste si chtěli návštěvu Devína zpestřit dalším poznáváním, pak se nabízí vycházka do nedalekého chráněného území Devínska Kobyla s rozmanitými druhy rostlin a živočichů anebo k paleontologické lokalitě Sandberg, kde se v písečných nánosech třetihorního moře ukrývá spousta zkamenělin.
Symbol slavné minulosti Slovanů i Slováků
Devínská hradní skála vyzývala svou mimořádnou strategickou polohou k osídlení již odedávna. Patří proto k nejdéle obývaným a sídelně využívaným lokalitám na Slovensku.
Archeologové dokázali přítomnost lidí v neolitu před 3500 – 5000 lety, hlavně však v době keltské. Římané tu měli ve 4. století př. n. l. předsunutou strážní stanici jako součást obranného systému Římské říše Limes romanus.
Názvu pevnosti Dowina, což mělo znamenat "dívka", se poprvé používalo v době Velké Moravy, kdy zde měl snad sídlo i kníže Rastislav. Tehdy tvořil Devín významné hospodářské sídlo a vojenské centrum. Proto je dnes Devín pro Slováky hlavním symbolem Velké Moravy.
Po zániku Velké Moravy ztratil Devín svůj strategický význam a získal jej znovu až ve 13. století, kdy na vápencové skále vznikl strážní pohraniční hrad Uherského království. Takto fungoval v podstatě až do doby, než pominulo turecké nebezpečí, a od 18. století se postupně měnil v ruinu. Zánik urychlila napoleonská vojska, která roku 1809 vyhodila horní hrad do povětří.
V 19. století se Devín stal místem schůzek a sletů slovenských národovců a symbolem slavné minulosti Slováků. Vznikla tradice Všeslovanských dní a pod hradem byl zřízen amfiteátr. V dobách komunismu tu však zároveň vedly ostnaté dráty a pod skálou stáli po zuby ozbrojení pohraničníci, což konání podobných akcí značně komplikovalo.
Neobyčejně působivá krajinná dominanta získala ještě více na kráse důkladnou rekonstrukcí na přelomu 20. a 21 století.
Naučná stezka Nivou Moravy
Když už budete obdivovat krásy Devína, doporučujeme projít naučnou stezku Nivou Moravy. Ta začíná v Devíně a konči po 21 km ve Vysoké pri Morave. Po trase je rozmístěno 16 informačních tabulí a 4 vstupní panely – kromě Devína a Vysoké ještě u obcí Devínska Nová Ves a Devínske Jazero.
Naučná stezka vede územím mokřadních ekosystémů, které jsou unikátní v rámci celé střední Evropy a spadají pod ochranu Ramsarské konvence. Trasa není náročná a lze ji projít pěšky za 6 hodin. Vhodná je i pro cykloturisty a v úseky Devín – Devínska Nová Ves i pro vyznavače kolečkových bruslí.