Podlesok leží 2 km od obce Hrabušice a 16 km od Popradu a svojí polohou i vybavením (hotel, restaurace, autokemp, chatová osada...) je vhodný jak pro turisty, tak pro mototuristy.
ROKLINOU SUCHÁ BELÁ NA KLÁŠTORISKO
(14 km s převýšením 409 m, 4,5 hodiny)
Suchá Belá je jednou z nejnavštěvovanějších roklin či spíše kaňonů Slovenského ráje; název vychází ze skutečnosti, že se jeho potok v dolní části ztrácí v ponoru, a proto je tu jeho dno obyčejně suché. Voda v tomto kaňonu však překonává na poměrně krátkém úseku 2,5 km až 400metrový výškový rozdíl, a tak vytváří mnoho nádherných romantických zákoutí se soustavou kaskád a vodopádů.
Cesta kaňonem je poměrně dobře schůdná pro každého turistu, který se nebojí výšek a překonávání několika vzdušných žebříků a je vybaven dobrou obuví.
Vydáme se k němu od rozcestníku u recepce autokempu po zelené značce, která nás po louce přivede k řečišti Suché Belé, kde již vcházíme do lesa. Počáteční úsek cesty kaňonem vede po chodníku s několika dřevěnými lávkami, střídavě po obou březích i řečištěm potoka až ke spodní části rokliny Misových vodopádů.
Stojí za to si přivstat
Pokud vyjdeme na túru hned ráno, máme jedinečnou možnost oddat se při cestě kouzlu tichého, probouzejícího se lesa; mezi vysokými skalními stěnami kaňonu vcházíme do inverze vlhkého chladného vzduchu, která se tu drží a je všude cítit. A když sem shora mezi stromy proniknou úzké sluneční paprsky, kterým vlhký opar dodá kouzla, cítíme se opravdu jako v pohádce a nelitujeme dřívějšího vstávání...
|
|
Od rokliny Misových vodopádů již začíná výstup nabírat na exponovanosti; nad vodopády procházíme řečištěm přes nejužší místo sevřené skalami zvané Roklina a pomocí žebříku a řetězů se dostáváme nad skalní práh s Okienkovým vodopádom.
Trocha adrenalinu
Pokračujeme místy po dřevěných lávkách již rozšířeným úsekem ke Korytovému vodopádu a dál podél Bočného vodopádu ke Kaskádám, které se nacházejí v dalším zúžení rokliny. Za nimi už vede cesta mírněji nahoru podél potoka v rozšířené horní části rokliny. V jejím závěru pak zbývá vystoupat poněkud strměji lesem na úzkou asfaltovou cestu, která nás dovede vlevo k rozcestníku Suchá Belá – vrchol (959 m) na okraji krasové planiny Glac.
Jsme u něj po zhruba dvou hodinách chůze z Podlesku. Po chvilce oddechu či svačince u zastřešeného odpočívadla pokračujeme žlutě značenou tzv. Glackou cestou, táhnoucí se napříč Slovenským rájem, jež bývala ve středověku jednou z větví tzv. "polské cesty", vedoucí přes Spiš na jih. Touto lesní cestou dojdeme po necelých dvou kilometrech k rozcestníku Pod Vtáčím hrbom, u něhož přecházíme doprava na červenou značku a stále lesem pomalu klesáme ke Kláštorisku.
Zastávka s bažantem v Kláštorisku
Kláštorisko, jehož historický význam potvrzují archeologické nálezy z mladší doby kamenné (12. -11. stol. př. n. l.), chráněné ze tří stran roklinami a hlubokými dolinami a prakticky nedobytné, se stalo roku 1241 útočištěm obyvatel okolních obcí před Tatary. Roku 1299 tu pak byl vybudován kartuziánský klášter, jehož rekonstruovanou podobu je nyní možno si prohlédnout.
V současné době je Kláštorisko významným turistickým centrem, jediným uvnitř území Slovenského ráje, které nabízí jak ubytování v chatové osadě, tak i stravování v místní restauraci.
Po příjemném občerstvení s dobře vychlazeným bažantem ("Zlatým") a pokochání se pohledem na panorama Vysokých Tater, který se odtud odkrývá, se vydáváme na zpáteční cestu po zelené značce.
Projdeme cestou přes louku a sestupujeme lesem k rozcestníku Pod Kláštoriskom, u něhož odbočíme vpravo a přejdeme z lesní cesty na pěšinu, která nás povede v táhlém sestupu k rozcestníku "Hrdlo Hornádu" na soutoku Velké Biele vody s Hornádem.
Vydáme se po modré značce západním směrem pěšinou kolem toku potoka, později přejdeme na úzkou asfaltovou cestu a po čtvrthodince chůze jsme na Podlesku.
PRIELOMEM HORNÁDU A KLÁŠTORSKOU ROKLINOU NA KLÁŠTORISKO, PŘES ROKLINU MALÝ KYSEL ZPĚT
(18 km s převýšením 444 m, 6 hodin)
Trasa velice přitažlivé túry vychází od rozcestníku v autokempu východním směrem po modré značce až po soutok Velké Biele vody s Hornádem v místě skalního zúžení zvaném Hrdlo Hornádu. Právě tady je začátek přechodu Prielomem Hornádu, jehož délka dosahuje zhruba 12 km po osadu Maša. Hornád zde po celé délce svého meandrujícího toku vytvořil kaňonovité údolí, místy se zužující do několika metrů, jehož břehy jsou vysoké až 150 metrů.
|
|
Můstky, lávky, stupačky
Prielom Hornádu je zprůchodněn díky vybudování chodníku, zajištěného množstvím kovových můstků a lávek, jakož i řetězů a stupaček v exponovaných skalních stěnách, na nichž se leckomu zatají dech při pohledu pod sebe.
Od rozcestníku Hrdlo Hornádu do něj odbočuje vpravo modře značená pěšina, vedoucí po levém břehu řeky k dřevěnému srubu, kde již začínají exponovanější úseky, jištěné technickými pomůckami.
Pomalu šplháme svahem nad řekou až ke stupačkám pod Zelenou horou, které jsou zapuštěny na délku kroku do kolmé skalní stěny, tvořící v tomto místě břeh řeky. Jinudy nelze pokračovat, a tak procházíme tímto úsekem, přidržujíce se ocelového řetězu, s lehce adrenalinovým šimráním při pohledu na řeku, plynoucí v hloubce přímo pod našima nohama.
O něco dál nás ještě čekají stupačky u Mnichovy jeskyně, od níž pak sestoupíme až k řetězovému mostu a přejdeme na pravý břeh Hornádu. Pokračujeme ke stupačkám Nad Večným dažďom, které spolu s dalším úsekem stupaček Nad lanovou lávkou již nejsou tolik exponované a po jejich zdolání se dostáváme k rozcestníku Kláštorská roklina – ústie. Zde přejdeme na zelenou značku, opouštíme Prielom Hornádu a začínáme vpravo do svahu stoupat Kláštorskou roklinou.
Království vodopádů
Cesta roklinou vede podél potoka a místy jeho řečištěm; pomocí žebříků a dalšího technického zajištění překonáváme vodopád Objevitelů, Antona Straku a Duhový vodopád, přejdeme kaskády a přes Mechový vodopád přelezeme do rozšířené části rokliny. Zde nás čeká už jen závěrečný výstup na Kláštorisko a po zhruba dvou a půl hodinách kýžené občerstvení v oblíbené restauraci, sloužící turistům po celý rok.
Z Kláštoriska poté mírně vystoupáme po modré značce nad stále uzavřenou spodní část rokliny Kysel (po požáru v roce 1976 )a odtud sejdeme k rozcestníku u ústí roklin Velký a Malý Kysel.
Stále po modré pak pokračujeme do rokliny Malý Kysel; místy kolem potoka a místy po lávkách procházíme touto sice menší, avšak romantickou roklinkou. V její spodní části nás upoutá nádherný Mechový vodopád, protékající po skalní stěně s rozsáhlým mechovým společenstvem.
Po hodince lehkého výstupu roklinou vylézáme u rozcestníku "Suchá Belá - vrchol" na Glacké cestě, po níž se vracíme na Podlesok. Nejprve nás čekají dva kilometry pozvolného sestupu touto žlutě značenou lesní cestou po rozcestník Pod Vtáčím hrbom a odtud další čtyři kilometry sestupu po červené značce až na Podlesok.
ROKLINOU VELKÝ SOKOL
(18 km s převýšením 392 m, 5 hodin)
Nástup túry touto nejmohutnější dlouhou dolinou, jejíž oba břehy vytvářejí skalní srázy místy až 300 m vysoké, je nejlépe zahájit u křižovatky turistických značených cest, kousek od hájovny v ústí Velkého Sokola. Vozidlem se sem dostaneme po asi 7 km dlouhé asfaltové silnici vedoucí údolím Velké Biele vody od Hrabušic.
Do rokliny se vydáme po žluté značce upravenou cestou a postupujeme mírně nahoru podél potoka až k napojení rokliny Malý Sokol po pravé straně, za nímž značka zatáčí doleva do řečiště potoka. Tady už začíná úsek, kdy stoupání nabírá na strmosti.
Kamenná vrata
Postupujeme místy svahem nad potokem, místy sestupujeme do řečiště a za pomoci lávek, řetězů i žebříků se dostáváme do místa, kde se protilehlé svahy rokliny k sobě přibližují na šířku jednoho metru a které dostalo název Kamenné vráta.
Dál pomalu vystoupáme kolem dalších vodopádů – Malé kaskády, Malý vodopád, Velké kaskády a Velký vodopád, k čemuž nám dopomáhá množství zabudovaných technických pomůcek, bez nichž by byl průchod roklinou nemyslitelný.
|
MŮŽE SE HODIT *Kláštorisko – chatová osada * Autocamp Podlesok – * Hotel Slovenský raj u Podlesku * Horská záchranná služba Kláštorisko Více info:
|
Přejdeme po můstku nad Velkým vodopádem, za nímž se již roklina rozšiřuje, a pokračujeme řečištěm až do Róthovy rokliny. Ta je posledním zúženým úsekem výstupu, na jehož konci zbývá ještě poněkud strmější výstup lesem vlevo od potoka k rozcestníku Glacká cesta.
Lesní Glackou cestou, která je označena červenou turistickou značkou, se dáváme vlevo a střídavým terénem zvolna stoupáme asi 1,5km na okraj náhorní planiny k rozcestníku Glac – bývalá horáreň.
Po červené značce procházíme další necelé dva kilometry zalesněnou částí krasové planiny k rozcestníku Malá polana, kde dostává Glacká cesta modré značení a pokračuje na Suchou Belou – vrch, zatímco my pokračujeme stále po červené vlevo v mírném sestupu přes louky Malé polany.
Čeká nás asi hodinový sestup lesem, místy s výhledem do rokliny Velký Sokol s vysokými skalními stěnami pod námi, až k vrcholku Ogurčiak, odkud nabude sestup na příkrosti. Poslední půlhodinka klesání kolem rozcestníku Palc a jsme dole v ústí rokliny.
K poznávání všech krás a přírodních zajímavostí Slovenského ráje by bylo třeba strávit v této nádherné krajinné oblasti delší dobu; zde uvedeným popisem několika túr nabízím zájemcům o dovolenou ve Slovenském ráji možnost poznat alespoň některé z nejzajímavějších koutů zdejší přírody.
|
Více článků naleznete v aktuálním čísle SKY - časopisu o cestování a aktivní dovolené - na adrese www.skymagazin.cz |
 Pokud si chcete udělat pěknou odpolední procházku, můžete vyrazit na 3,5 hodinovou túru Prielom Hornádu. |
 Atraktivní stupačky přidělané na skalách lemující koryto Hornádu. |
 Při túře na Suchou Belou si zcela jistě přijdou na své i ti největší dobrodruzi. |
 Jeden z mnoha vodopádů lemující trasu Suché Belé. |
 Stoupáním po skalách Vám stoupne hladina adrenalinu. |
 Velká voda dokáže udělat i z přijemné procházky náročný výstup. |
 |
 |
 Občas se i velkým dobrodruhům zatají dech... |
