Návyková whisky a dakarská etapa. Fanánek se Zounarem v dunách Maroka

  11:42aktualizováno  11:42
Expedice Moto Cestou Necestou je konečně kompletní a hned si vyrazila na obtížnou dakarskou etapu. Nejdřív ale musel Fanánek pracně vysvětlit celníkům, co je kanystr.

Úterý 22.6. Tomáš Kocanda-vítěz nevypsané soutěže o nejhlubší zapadnutí v písku | foto: Moto Cestou Necestoupro iDNES.cz

Co je to kanystr

V naší poslední zprávě jsme psali, že jedeme na letiště vyzvednout Fanánka a Martina Zounara. Vyzvednutí ale neproběhlo úplně bez problémů. Až na letišti zjistili, že máme nastavený úplně špatný čas (který se nám automaticky nastavil na všech telefonech, GPS, noteboocích apod.) a tak jsme přijeli o hodinu později.

Neděle 20.06. Konečně jsou tady-Matin s kamrou na helmu a Frant s kanystrem na benzín (mimo obraz)Naštěstí prakticky ve stejném momentu vyšli naši jezdci z haly. Fanánek v šokující úpravě hlavy (á la Prodigy) a s 20L kanystrem jako příručním zavazadlem. Martin nesl speciální HD kameru na helmu, která způsobila menší problémy při celním odbavení, protože si celníci mysleli, že ji chce v Maroku prodat.

Fanánek navíc musel vysvětloval místním celníkům, kteří neuměli anglicky, co to je kanystr a na co se používá.

Návyková whisky

Rovnou z letiště jsme jeli do mediny. Už bylo dost pozdě na nějaké prolézání obchůdků a tak jsme jen ochutnali keftu (mleté maso), mini klobásky na grilu na náměstí a dali si marocký čaj, který se tady pije při každé příležitosti a říká se mu "berberská whisky".

Do obvykle kovového čajníku se dá poměrně hodně jemného zeleného čaje a čerstvá máta a všechno se zalije troškou vody, ve které se rozpouští obrovská homole cukru. Intenzita nápoje, který se nalévá z výšky do malých skleniček, je neuvěřitelná a doslova to člověka nakopne. Návykovost je značná, alespoň z naší výpravy mu podlehla většina členů.

Neděle 20.06. Kdo chce marocký čaj-ruku nahoru

Neděle 20.06. Kdo chce marocký čaj - ruku nahoru

Marocký kurýr s dobytčákem

Moto Cestou Necestou

Reportáže z výpravy Marokem sledujeme pravidelně na idnes.cz/maroko včetně mapy a sledování jednotlivých vozidel podle GPS.

Noc jsme strávili v zahradě u našich hostitelů, kteří se o nás skutečně starali jak o vlastní příbuzné. Vařili nám, dělali průvodce a hlavně pomáhali řešit problémy s místními.

Vyslechli jsme si od nich taky historku, kdy místní spedice měla dodat jedné expedici motorku a quad na určitou adresu v určitou hodinu. Po dvou hodinách jim prý dopravce tvrdil, že jsou jen 15 minut daleko. O hodinu později už tvrdil, že je zastavila policie a ve finále přijeli s dobytčákem (doslova), na kterém byly pohozené nepřivázané stroje.

Dopravce prý nejdřív zkoušel sundat jeden stroj tak, že by najel na prkno, které jeho pomocník držel v ruce. Nápad naštěstí neprošel, ale vzápětí, než mohl kdokoliv zareagovat, sedl pomocník na motorku a s výkřikem "atención" sjel po prkně z dvoumetrové výšky do poloviny, kde ztratil směr a spadl na zem. Zkoprnělému majiteli jen řekl "sorry" a dožadoval se podpisu předávacích papírů...

Tohle nás naštěstí nepotkalo.

Na místě Prince z Persie

V pondělí dopoledne přejíždíme přes 2260 m vysoké sedlo Tizi n Tischka do Ait Benhadou. To je unikátní vesnička asi 160km od Marakéše s hliněnou "kazbou", což je opevnění, v tomto případě na vrcholku neuvěřitelně fotogenického kopce. Je to oblíbené místo pro filmaře, kde se natáčelo plno filmů, např. Lawrence z Arábie, Gladiátor, a v poslední době třeba Princ z Persie.

Pondělí 21.06. Hliněné město-Ait Ben Haddou (hádejte v kterém filmu jste ho už viděli)

Hliněné město-Ait Ben Haddou je na seznamu památek UNESCO

My jsme přijeli do vesnice z offroadu a rovnou zamířili na jídlo do hospody u cesty. Uhádali jsme cenu a jako obvykle jsme se strašně přejedli.

Ubytování bylo jasné. Ve vesnici je nádherný kemp s berberským stanem, přesněji jen stříškou, který nám naprosto vyhovuje a tak jsme zajeli přes vodu k bráně kazby a vyrazili na prohlídku hliněných staveb. Je to opravdu impozantní - celá mnohapatrová stavba je hlína se slámou, stropy se houpají a normálně se tu bydlí. Třeba ve třetím podlaží nějaká rodina chová slepice a kozy.

Pondělí 21.06. Příjezd k hliněné atrakci z 11. století

Pondělí 21.06. Příjezd ke starobylému opevněnému městu z 11. století

Pondělí 21.06. K vrcholu průsmyku Tischka je to samá serpentýna

Pondělí 21.06. K vrcholu průsmyku Tischka je to samá serpentýna

Česko-marocké bubnování

Večer v kempu proběhl v rytmu bubnů. Nejdříve jsme se náležitě dezinfikovali zevnitř průhlednými tekutinami z domova a po večeři jsme objevili v rohu jídelny různé bubny.

Protože Vašek Noid má bubnování jako koníčka, za chvíli vyzval na souboj místního bubeníka a během večera předváděli neuvěřitelné věci.

Zabubnovat si přišli všichni pracovníci kempu, kuchaři i recepční. V družbě s místními jsme pokračovali až k ránu, kdy v jednom rohu kempu proběhla nějaká šíša a pozvali nás na návštěvu místní svatby, asi pět kilometrů offroadem nahoru. Na to jsme se posilnili našimi lihovinami a místními produkty (které se kouří) a takto patřičně nabuzení vyrazili v počtu asi devíti lidí v jednom dvacet let starém renaultu do offroadu.

Pondělí 21.06. Po večeři v aubergu prožijeme bubnovou noc

Pondělí 21.06. Po večeři v aubergu prožijeme bubnovou noc

Jako na Dakaru

Ranní vstávání bylo náročnější, ale cesta probíhala hladce. Měli jsme jen asi 150km, ale už v jižních oblastech, takže při teplotách kolem 35C. Dojeli jsme až do vesničky Foum Zguid, což je už poměrně hodně na jih.

Proběhla tradiční žranice na návsi, chvilku jsme pokecali s partičkou španělských motorkářů, kteří přijeli z Taty a vyrazili na první ze tří offroadových cest plánovaných na jih Maroka.

Úterý 22.6. On the road-offroad k vyschlému jezeru Iriki

Úterý 22.6. On the road-offroad k vyschlému jezeru Iriki

Etapa Foum Zguid - M´Hamid je jedna z původních dakarských etap. Vede po kamenité pistě, poté přejde do pískových kolejí s ultrajemným pískem feš-feš , který je podobný cementu, a nakonec následuje oblast dunových polí a vyschlé jezero.

Úterý 22.6. Konečně poušť a lahůdka pro motorkáře-jízda v dunách

Úterý 22.6. Konečně poušť a lahůdka pro motorkáře-jízda v dunách

Úterý 22.6. Doprovodná auta si hledají cestu v písečných dunách

Úterý 22.6. Doprovodná auta si hledají cestu v písečných dunách

Závěr je opět pískový. Tuto etapu jsem vybral úmyslně, protože jsem chtěl zjistit, jestli borci vydrží to, co říkají a chtěl jsem ověřit, jak nám to vůbec v náročnějším terénu půjde.

O autech to bylo jasné, upravené auto od Daybycha se zesíleným podvozkem je proti neupravenému landcruiseru prostě nesrovnatelné a jede o poznání lépe. Trasa byla opravdu náročnější, pro auta i motorky. Já jsem chytil defekt předního kola hned po asi 10km, pneumatiku a duši propíchnul trn z nějakého keře.

Úterý 22.6. Když zapadne motorka, pomáhají si navzájem všichni motorkáři

Úterý 22.6. Když zapadne motorka, pomáhají si navzájem všichni motorkáři

Zounar válí. Ale hned nám mizí z obzoru

Velmi mě překvapilo, jak dobře jel Martin Zounar s minimálními offroad zkušenostmi, vlastně jen absolvoval dvě lekce enduroškoly. Na XT660 předváděl velmi dobrou jízdu i v dunovém poli, kam jsme zajeli při hledání zkratky k jezeru Iriki.

Alespoň jsme si zajezdili přes menší duny, párkrát utopili motorku v písku a odpálili ložisko klimatizace v landcruiseru, takže posádka stříbrného auta si bude naplno užívat marockého teplíčka.

Natáčeli jsme jízdu po jezeře s kameramanem v nejrůznějších kaskadérských pozicích - na střeše, v sedě na okně, na závěr se nám pak ale povedla chyba, která se nemá dělat. Hledali jsme místo na bivak, odjel jsem asi 100m z trasy a Noid s Fanánkem se vydali za mnou.

V tom momentu se za námi přehnal Martin Zounar, který si nás nevšiml a profrčel kolem nás naplno. Fanánek se vydal na stíhací jízdu, ale dohonil ho až po asi 20km. Při tom náhodně objevili jakýsi auberg v poušti, kde by se prý dalo přespat v berberských stanech.

Úterý 22.6. Večer se blíží, stíny se protahují a my stále nevíme, kde budeme spát

Bylo už dost pozdě, právě zapadalo slunce a tak jsme skočili berberům na špek a jeli asi 15m příšerným fešfešovým polem k obrovské duně na obzoru, kde měli stany. Takový masakr jsem už dlouho nejel a proklínali jsme je celou cestu.

Pády ani nemělo smysl počítat. Navíc mě dozadu posadili nějakého pomocníka, který měl ukazovat cestu, což na vyvážení motorky mělo fatální vliv. Po asi pátém pádu za sebou pochopil, že to dělám úmyslně a šel po svých. Vrátil jsem se ještě pro motorku Martina, který si při přeletu řidítek vrazil zrcátko do břicha, načež do asi 3km závěrečného fešfešového údolí odmítal dojet.

Úterý 22.6. Nejdříve večeře pod širákem

Úterý 22.6. Nejdříve večeře pod širákem

Úterý 22.6. A pak spát třeba v klasických berberských stanech-dobrou noc

Úterý 22.6. A pak spát třeba v klasických berberských stanech-dobrou noc

Všechno špatné je ale pro něco dobré. Měli jsme úžasnou večeři na koberci na duně, čerstvě upečený berberský chleba, kuskus a tajine se zeleninou a spousty naší oblíbené "berberské whisky".

Ubytování ve stanech jsme nakonec odmítli a teď tady všichni kolem spí u motorek a aut, ještě se fotí noční obloha, za dunou místní klábosí u ohně a já píšu tuhle zprávu napůl zalezlý ve spacáku, koukám se na nebe, které je opravdu v polokouli 360 stupňů - od obzoru k obzoru - a říkám si, že kvůli takovým večerům to všechno stojí za to.

Autoři:
  • Nejčtenější

Dvacet hodin ve vzduchu. Z New Yorku míří první přímý let do Sydney

Z letiště v New Yorku letí první let bez mezipřistání s destinací v australském Sydney. Letadlo australské aerolinky...

Tak vypadala minulost. Dnes se do Krušných hor vrací krása i zašlá sláva

Krušné hory už dávno nejsou zkroušené. Ba naopak. Jsou tajemné, báječné a tak trochu neobjevené. Těžce zkoušené přírodě...

Dokonalé letiště pro milovníky létání. Do Curychu můžete vyrazit i bez kufru

Mezinárodní letiště Curych-Kloten spojuje Švýcarsko se 170 destinacemi ve více jak šedesáti zemích světa. Za špičkový...

Braniborskem po zchátralých sanatoriích. Sovětská vojska nahradila zkáza

Ve starých vojenských městech a nemocnicích sovětské armády v Braniborsku je všechno, co hledáte. Tedy pokud hledáte...

Ideál na podzimní výlet. Všechny tváře Sicílie za pár dní nepoznáte

Největší ostrov Středomoří je díky své jižní poloze a teplému podnebí nadmíru vhodným cílem pro kratší podzimní...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Vzestupy a pády Mika Tysona. Dokument zdarma o tom, co ho poslalo až na samé dno

Dokument o životě jednoho z nejslavnějších boxerů na světě, Mika Tysona, si odbyl svou premiéru na prestižním filmovém...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Nová generace výletních lodí zabaví turisty ponorkami i virtuální realitou

Provozovatelé výletních lodí se předhánějí v tom, co svým klientům nabídnout, čím je zabavit, překvapit či šokovat....

Dvacet minut a pauza. Hoďte se do klidu v největším termálním jezeře Evropy

Není to od nás daleko. V maďarském Hévízu můžete zažít dokonalý relax protkaný neopakovatelnou atmosférou. Však bylo...

Marocká metropole Rabat. Příjemné město uhrane pevností v maurském stylu

Marrákeš, Casablanca, Fez. Tato tři města asi napadnou člověka, který se chystá do Maroka, nejdříve. Za návštěvu však...

Šanghaj není jako Brno. Netradiční pohled na život v čínské metropoli

Navštívit Šanghaj je něco jako jet na seznamovací kurz na škole. Probudí ve vás zvědavost, poznáte plno nového a...

Najdete na iDNES.cz