Nikdy v historii nebyl turismus rozšířený tak jako teď. Místním obyvatelům přináší spousty peněz, začíná jim ale také způsobovat značné problémy. A zatímco méně známá místa se snaží turisty přitáhnout, nejnavštěvovanější města naopak začínají přemýšlet nad tím, jak jejich příval omezit.
Belgické město Bruggy zasahuje proti výletním parníkům, Paříž chce omezit zájezdové autobusy, Praha má po krk pivních kol a jedna thajská pláž zakázala přístup turistům úplně. A primátorka Barcelony Ada Colauová nedávno oznámila, že omezí počet výletních lodí plujících do místního přístavu a zároveň nepodpoří rozšíření letiště.
Masová turistika vznikla po druhé světové válce. Světová organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO) zaznamenala v minulém roce 1,4 miliardy turistických příjezdů oproti 25 milionům v roce 1950. Polovina z nich přitom míří do Evropy.
Nejvíce turistických cest podnikají Číňané, v roce 2017 odtud přijelo 143 milionů lidí, zatímco nejvíce turistů míří do Francie a do Španělska - 80 milionů ročně.
Boom je způsoben rychle rostoucí střední třídou spolu s rozšířením nízkonákladových aerolinek a internetových cestovních agentur, díky kterým je cestování levné a snadné.
„Zatímco dříve se pohlíželo na dovolenou téměř jako na privilegium, dnes je vnímána v podstatě jako právo,“ říká Marina Novelliová, profesorka turismu a mezinárodního rozvoje z univerzity v Brightonu.
Podle ní měří ministerstva a turistické úřady úspěch čistě podle zvyšujícího se počtu návštěvníků. „Tento model už nefunguje a to je asi to nejdůležitější zjištění, které je potřeba pochopit,“ pokračuje Novelliová.
Výletní lodě v Barceloně
Přelidnění některých míst a jejich proměna téměř v zábavní parky pro turisty podle ní může zničit kouzlo, které turisty do destinací láká. „Pokud budeme sledovat čistě jen čísla a nebudeme zkoumat detailněji dopady ekonomické a společenské a také dopady na životní prostředí, riskujeme, že zabijeme slepici, jež snáší zlatá vejce,“ uzavírá profesorka.
Jedním z fenoménů, který posiluje hlasy proti turismu, jsou platformy umožňující krátkodobé pronájmy, jako například Airbnb, které místní i odborníci často viní ze zvyšování cen nájmů a proměňování městských částí.
V Paříži je v nabídce asi 60 000 domácností k pronájmu, v Amsterodamu 19 600, v Barceloně 18 300, v Praze 13 600 a v Benátkách 8 500, uvádí společnost Inside Airbnb, která upozorňuje na negativní dopady krátkodobých pronájmů na život ve městech.
Podle Rochelle Turnerové, výzkumné ředitelky Světové rady pro cestování a turistiku (WTTC), která reprezentuje cestovní a turistický soukromý sektor, je potřeba k problému přistoupit inovativním způsobem a turisty dostat i jinam než do přecpaných míst. Zmiňuje například společnost, která vozí asijské turisty na anglické farmy, kde zrovna žlutě kvetou řepková pole.
Podle Turnerové se v debatě o negativních dopadech turismu často ignorují mnohé výhody, které toto odvětví přináší, například ochrana přírody a divokých zvířat nebo zachování budov, které by jinak chátraly kvůli nedostatku financí.
„Ano, uznáme chybu, když se věci v některých místech trochu vymknou kontrole, ale turismus není špatnou zprávou. Přináší obrovské klady,“ řekla Turnerová agentuře Reuters.
