Sever Maroka: mešity vedle kostelů i nefalšovaná Arábie

Severní cíp Maroka nabízí fascinující směsku arabských, berberských a evropských vlivů. Vydali jsme se do Tangieru, který býval dostaveníčkem umělců a intelektuálů z různých koutů světa, a do Tétouanu, jehož staré město (medina) patří k nejcennějším v arabském světě.
Když zaprší, promění se úzké uličky mediny v Tétouanu v koryta plná vody a...

Když zaprší, promění se úzké uličky mediny v Tétouanu v koryta plná vody a bahna. | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Chůze podél silnice, spojující letiště v Tangieru s hlavní cestou, je docela občerstvující – odpolední vánek hezky pofukuje a aspoň si protáhnu tělo po půldruhahodinovém letu. Vím, že z nedaleké křižovatky se do centra Tangieru, nejseverněji ležícího většího města v Maroku, svezu za zlomek ceny v porovnání s tím, co účtuje taxikářská mafie přímo na letišti. Mávnu na první mikrobus, ten rychle brzdí a nastupuji. Z rachitického auta vyskakuje řidičův pomocník, zubí se na mě a lámanou angličtinou dává pokyn: „Tady si sedni, mám pro tebe pěkný místo.“

Zhluboka se nadechuji, přestože dobře vím, co v příštích vteřinách přijde: zvědavé pohledy domorodců, kterých se uvnitř tísní asi deset, otázky, odkud jsem, zda se mi líbí v Maroku. Taky dosti šílená jízda bez pravidel a do toho skřípavé zvuky orientálního popíku linoucího se z muzeálních reproduktorů. Bingo! Konečně Arábie.

Užij si Maroko!

I když – jak se to s tou „Arábií“ vezme. Jsem tu už asi pošesté a tak dobře vím, že Maroko je zemí mnoha tváří. Tady na severu žijí vedle většinových Arabů také Berbeři a díky zeměpisné blízkosti je tu víc než jinde znát evropské dědictví. Projíždíme roztahanými předměstími milionového města, všude se tu hodně staví, nová „sídliště“ jsou v klidu srovnatelná s těmi v Evropě.

„Pěkné domy, že jo?“ čte mi myšlenky soused, starší Maročan, samozřejmě muž. Ženy mlčí, ale zpod šátků vykukují zvědavé oči. Na konečné platím, dvacetiminutová cesta přijde na 5 dirhamů (asi 12 českých korun). Drobné mám jen čtyři, prohledávám peněženku po zapadlých mincích. „Ukaž... to stačí. Užij si Maroko!“ mává rukou šofér a ukazuje mi cestu k medině.

Tangier: cesta dopředu

Jenže tohle není ten Tangier, jak jsem ho znal. Špinavé, chaotické město, kde večer po setmění nemuselo být dvakrát bezpečno, kde bujela snad veškerá sociální patologie od drobných krádeží přes drogy a prostituci až po pašování lidí.

Už dost dlouho sedím v jedné kavárně v centru mediny na náměstíčku Petit Socco, místně zvaném též Zoco Chico či Souk Dakhli, a vlastně se nic moc neděje. Přes plácek nepřetržitě proudí lidé, občas někdo něco prodává, z okolních podniků se line vůně mátového čaje, zdejšího národního nápoje. Kolem mě sedí většinou místní Arabové, tedy výhradně muži, a několik málo Evropanů. Posledně jmenované podezřívám z toho, že jsou tu za stejným účelem jako já: zkoušejí vyvolat ducha doby, která pominula.

Bývaly totiž časy – a není to tak strašně dlouho – kdy se tady, v centru tangierské mediny, scházeli éteričtí intelektuálové z různých koutů planety, aby v multikulturním městě nabírali inspiraci a „řešili problémy světa“: Tennessee Williams, Allen Ginsberg, Ernest Hemingway, malíři Eugéne Delacroix a Henri Matisse a mnozí další. Tehdejší dekadence neodolatelně přitahovala nejen inteligenci, ale i četné špiony.

Náměstí Grand Socco v Tangieru. Před vstupem do mediny je živo.

Taky ovšem bývaly doby – ještě více nedávné – kdy než člověk na Petit Socco od brány mediny vůbec došel, setkal se asi tak s deseti nabídkami na „něco si zakouřit“ (tj. hašiš), případně na „very nice girls“.

Představit si atmosféru těch dní dnes ale už není snadné: první nabídka na „high quality hash“ přichází na Petit Socco k mému údivu asi až po hodině. Konečně ten starý Tangier! Obchod zdvořile odmítám a raději popocházím pár desítek metrů na vyhlídku na přístav.

Je deset večer, ale dole, pod světly mohutných reflektorů, se mohutně pracuje. Jak bude za pár měsíců nový tangierský přístav vypadat, to si každý může prohlédnout na billboardech, kterých je plné město. „Král rozhodl, že se to tady musí vylepšit. Bude to důstojná brána do Maroka. Král pro nás dělá hodně, máme ho rádi.“ Španělsky pronesené věty pocházejí od chlapíka, který se ke mně nenápadně přitočil. Tím řekl ve zkratce vlastně všechno podstatné: Maroku se poslední léta ekonomicky daří, pokrok se už projevil na životní úrovni alespoň části obyvatel a politický režim – reprezentovaný v první řadě panovníkem Mohammedem VI. (*1963) – je stabilní. To poslední je zvlášť důležité, zejména pokud si vzpomeneme na blízké země jako je Alžírsko, Tunisko nebo Libye.

Šátky, mešity a kostely

Přes multikulturní minulost tvoří dnes téměř 100 % obyvatel Tangieru muslimové. Naprostá většina žen bez ohledu na věk tu nosí muslimské šátky, některé i čádory, a existuje mnoho míst, která jsou tradičně doménou mužů: zejména obchody a pouliční kavárny. Dominantní svatostánky představují samozřejmě mešity a u té hlavní, Velké mešity, je v pátek odpoledne, nejsvětější muslimský den v týdnu, pěkně živo. Vím, že v Maroku není zvykem, aby cizinci do muslimských svatyní vstupovali, tak jen chvíli nakukuji od vchodu.

Bašta islámu: Velká mešita v Tangieru

Římskokatolická katedrála v Tangieru

„Pojď klidně dál, boty dej sem,“ čte mi myšlenky jeden z kolemjdoucích, který míří dovnitř, sám už naboso. „Ty jsi ale křesťan, ne?“ Chvíli tiše stojím kousek za vstupem a sleduji mumraj. Stovky lidí přicházejí dovnitř a zase odcházejí, někteří se na koberci modlí, jiní se spolu tiše baví, někdo dokonce telefonuje. Panuje tu docela civilní atmosféra, ke které patří i zběsilé troubení aut, jež do mešity zvenku neustále proniká.

V tangierské katedrále, která je sídlem zdejší katolické arcidiecéze, panují téhož dne večer hodně odlišné poměry. Asi třicet věřících se v obrovském moderním kostele postaveném z betonu skoro ztrácí. Z účastníků večerní bohoslužby, sloužené ve španělštině, se zjevně většina mezi sebou zná, odhadem asi třetina z nich jsou černí Afričané.

Poměr těchto zdejších katolíků vůči davům, spatřeným odpoledne ve Velké mešitě, zhruba odpovídá: na území tangierské arcidiecéze žije více než čtyři miliony obyvatel a skoro všichni z nich jsou muslimové. Katolíků je tu dnes jen asi pět tisíc. Před šedesáti lety, tedy ještě před definitivní nezávislostí Maroka, to bylo ovšem dvacetkrát tolik. Co je podstatné – obě skupiny spolu žijí v klidu a míru.

Tétouan: arabská klasika se španělským šmakem

Medina v Tétouanu je rozlehlá a má úžasnou, stoprocentně autentickou atmosféru. Úzkými křivolakými uličkami procházím už poněkolikáté a stejně se znovu a znovu ztrácím. Určité vodítko představuje jen terén, který se směrem k severu výrazně zvedá – tak, že se uličky a průchody mediny mění ve strmá schodiště.

„Tohle je Alí, náš master chef,“ zubí se můj chvilkový známý Rašíd a ukazuje na sporého chlapíka, který u improvizovaného stánku obrací na grilu kusy ryb. „Stavujeme se tu skoro každý večer, lepší kus jídla tady v medině nenajdeš. A vůbec, jak to, že umíš arabsky?“

Odtuším, že dokážu leda tak pozdravit, poděkovat a zeptat se na cestu, ale to zjevně nevadí. Tak jako už tisíckrát před tím i teď platí, že prosté salaam alaykum („mír s vámi“) otevírá srdce místních i cestu k informacím. Hovor, kde se mísí anglická, španělská a arabská slovíčka, se stáčí na různá témata: od rodiny (ta je pro moje protějšky nejdůležitější) přes práci v Evropě až po dotazy, co tady vlastně dělám.

Medina v Tétouanu je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

S odpovědí na poslední dotaz chvíli váhám. A pak vysvětluji, že jsem se vlastně přijel ujistit, že věci jsou stejné jako dřív: lidé přátelští a tolerantní, prostředí hraje všemi barvami, a ty vůně! Prostě Arábie – a vůbec nevadí, že Maroko leží zeměpisně daleko na západě.

Nevadí dokonce ani to, že tady, v Tétouanu, je nearabský, konkrétně španělský vliv znát více než jinde. Po ukončení reconquisty ve Španělsku (1492) totiž právě sem přišlo velké množství muslimů z Andalusie, kteří nechtěli nebo nemohli žít pod novou katolickou vrchností. Tito lidé, po generace usedlí na španělském území, s sebou přinesli životní styl a zvyky odlišné od berberských kmenů v oblasti usedlých. Ujišťuje mě o tom pozornější pohled na každou druhou starší budovu v medině nebo v novém městě v Tétouanu: předsazené balkony a filigránsky zdobená průčelí jasně prozrazují andaluský vliv.

Po pár dalších krocích křivolakými uličkami mediny jsou však vjemy z architektury rychle pryč a zase je přebíjejí jiné pocity - halekání obchodníků, rychlé pohyby čističů bot nebo vůně linoucí se z pouličních vývařoven. Večer se uzavírá v novém městě na tétouanské hlavní třídě v jedné z noblesních patisserií, tedy cukráren. To je instituce, kterou sem pro změnu přinesli Francouzi. Dva obří zákusky s mátovým čajem by mohly suplovat večeři. Skončil den plný příběhů, které hned tak z paměti nevymizí.

Může se hodit

Doprava do severního Maroka
Na letiště u Tangieru zalétává řada linek z Evropy včetně nízkonákladového Ryanairu (mj. z Madridu či Bruselu/Charleroi). Spojení včetně kombinací najdete např. na www.azair.cz. Do nového přístavu Tangier Med, vystavěného 40 km východně od města, míří četné trajekty ze španělského Algecirasu. Frekventované je i lodní spojení Ceuta – Algeciras.

Doprava po oblasti
Mezi městy jezdí autobusové linky, velmi často též mikrobusy a sběrné taxíky (grand taxi). V Tangieru i Tétouanu existuje slušný systém městské dopravy klimatizovaných autobusů a všude se pohybuje plno malých taxíků (tzv. petit taxi).

Peníze
Marocký dirham (MAD) má hodnotu 2,50 CZK. Jízdné v městské dopravě stojí 3,50 MAD, autobus Tangier – Tétouan 15 MAD. Kompletní jídlo v běžné restauraci 30 – 40 MAD, více v turistických lokalitách jako je okolí přístavu v Tangieru. Hotel střední třídy vyjde na 120 až 200 MAD.

Jazyk
Obyvatelé severního Maroka mezi sebou hovoří arabsky nebo berberskými dialekty. Z cizích jazyků je nejběžněji používaná francouzština následovaná španělštinou a angličtinou. Psaná komunikace ve veřejném prostoru je v arabštině, částečně i v angličtině či francouzštině.

MAPA: Tanger a Tétouan, Maroko

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Jak jsme jezdili do Jugoslávie. Cesta k moři, které už dneska mladí neuvěří

Přeji dnešním mladým lidem, že mohou jet prakticky kdykoli a kamkoli. Naše generace to měla mnohem a mnohem složitější. Když někomu mladému vyprávím o našich cestách do Jugoslávie, tak jen nevěřícně...

Koupání, pohoda, krásná příroda. Prozkoumejte nejkrásnější jezera Evropy

Jezer, která mají rozlohu aspoň jeden hektar, se v Evropě nachází přes půl milionu. A těch menších je ještě víc. Vybrat z nich od severu na jih a od východu na západ ta nejhezčí? To snad ani nejde....

OBRAZEM: Dovolená za socíku. Jak vypadalo léto na plážích v ČSSR

Zapomeňte na akvaparky, termální bazény, wellness, vodní atrakce a vymazlená bistra. Letní radovánky v Československé socialistické republice značně ovlivnily tragické služby a nedostatek peněz. Ale...

OBRAZEM: Dovolená jako žádná jiná. Balaton lákal turisty i v 19. století

Balaton je největší jezero ve střední Evropě a také je jedním z největších přírodních klenotů Maďarska. Místní mu říkají Magyar tenger – Maďarské moře. Množství turistů u jezera začalo poprvé výrazně...

Nejstarší les, největší hrad i dokonalé město. Kam v létě v Polsku na výlet

Léto u našich polských sousedů nemusí být nuda. Zatímco města nabízejí přes léto bohatý kulturní program, národní parky, jezera i mořská pobřeží lákají na ničím nerušený odpočinek, mírné teploty a...

Báječná víkendová únikovka: víme, jak si užít Innsbruck na maximum

Zastávka na svačinu s olympijským výhledem? Kdepak, Innsbruck je mnohem víc, než rakouská pauza na cestě do Itálie. Alpský klenot nabízí mnoho wow, ať už milujete hory, kulturu, města s mladistvou...

13. června 2025

Krkonoše pro začátečníky. Kde hledat krásná místa a kam určitě vyrazit

Krkonoše patří k našim nejznámějším horám, a těžko proto v Česku najdeme někoho, kdo o nich neslyšel, alespoň jednou v nich nebyl nebo se sem nechystal. Nejvyšší pohoří Česka tvoří jedinečný ostrov...

13. června 2025

Bubláte jako vodní dýmka. Horolezec o projevech otoku plic i nástrahách Pamíru

Premium

Střední Asie se pro něj stala srdcovou záležitostí. Jezdí tam už dvacet let, během nichž zorganizoval desítky výprav, vysokohorských expedic a zajišťoval i horské záchranné akce. Michal Kleslo,...

12. června 2025

Cesta autem do Chorvatska. Vše co potřebujete vědět před dovolenou 2025

Chystáte se do Chorvatska autem? Sepsali jsme přehled praktických informací, které vám usnadní přípravu i samotnou cestu. V článku najdete tipy na trasu, ceny pohonných hmot i mýtné, místa pro...

12. června 2025  10:41

Cyklobusy v Plzeňském kraji už vyjely. Podívejte se, kam vás zavezou

Kde se potkávají nejoblíbenější cyklostezky s trasami cyklobusů Plzeňského kraje? Z kola nejlépe poznáte Plzeň a její okolí.

12. června 2025

Interrail, Balkan Pass i další. Vlakem po Evropě to jde levně a snadno

Nebaví vás trávit dovolenou na jednom místě? Pak vás určitě bude zajímat, jak se dá po Evropě cestovat bez auta. Oproti autu levné cestování umožní několikadenní jízdenky na vlak. Koupit si je můžete...

12. června 2025

Nejstarší les, největší hrad i dokonalé město. Kam v létě v Polsku na výlet

Léto u našich polských sousedů nemusí být nuda. Zatímco města nabízejí přes léto bohatý kulturní program, národní parky, jezera i mořská pobřeží lákají na ničím nerušený odpočinek, mírné teploty a...

12. června 2025

Na Sněžce bují nelegální pikniky, trávníky před turisty tak opět chrání sítě

Bez ochranných sítí si vrchol krkonošské Sněžky v létě už nejde představit. Ochranáři je ve středu natáhli nejen tam, ale také v Obřím sedle. Návštěvníky mají odradit před vstupem a pikniky na...

11. června 2025  14:31

Dovolená za socíku. Jak a kam se jezdilo k moři za totality

Sbalit batoh, plavky, sandály, sluneční brýle a vyrazit podle libosti třeba do Egypta, na asijské pláže či ještě dál? Před rokem 1989 to byl pro nás prakticky nesplnitelný sen. Přesto jsme už tehdy...

11. června 2025  9:24

Levně na Maltu či Kypr? Polská letiště jsou s RegioJetem nově na dosah ruky

Advertorial

Díky novým spojům RegioJet, které od června jezdí mezi Ostravou a dvěma blízkými polskými letišti, se pro Čechy staly tamní letecké akce mimořádně dostupnými. Autobusy totiž míří přímo na letiště v...

11. června 2025

Koupání, pohoda, krásná příroda. Prozkoumejte nejkrásnější jezera Evropy

Jezer, která mají rozlohu aspoň jeden hektar, se v Evropě nachází přes půl milionu. A těch menších je ještě víc. Vybrat z nich od severu na jih a od východu na západ ta nejhezčí? To snad ani nejde....

11. června 2025

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  10.6 21:17
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.