I za deštivého počasí, které se zdá být v Londýně normou, je na nádvoří dostatek světla. Panely jsou přitom jen z 50 procent průhledné, aby eliminovaly nadměrný lesk.
Celý projekt si vyžádal náklady ve výši 100 miliónů liber a byl financován z národní loterie a soukromými mecenáši. Britské muzeum, jedna z nejvýznamnějších kulturních institucí na světě, bylo založeno už v roce 1753. Jeho dnešní budovu navrhl sir Robert Smirke v roce 1823. Uprostřed komplexu čtyř křídel v antickém slohu bylo původně obdélníkové nádvoří se zahradou.
Po sedmi letech byla uprostřed něho namísto zahrady postavena proslulá kruhová čítárna. V ní strávili spoustu času mnozí učenci, spisovatelé, hudebníci i revolucionáři. "Téměř po 30 let sem denně chodil Karel Marx studovat a psát
svůj Kapitál," říká ředitel Britského muzea Robert Anderson. Později sem chodili i Lenin, Trockij nebo Mahátma Gándhí, ale také významní spisovatelé jako Charles Dickens, Rudyard Kipling, Virginia Woolfová, Oscar Wilde či G.B.Shaw. V plejádě slavných osobností je i český vědec a politik Tomáš Garrigue Masaryk.
Přístup do čítárny však měli pouze držitelé zvláštního povolení. Když se konečně v roce 1998 přestěhovala obrovská národní knihovna, dříve součást muzea, do nedaleké nové budovy na St. Pancras, uvolnily se prostory pro rekonstrukci. Ale
architekti chtěli i nadále v muzeu knihovnu zachovat. Avšak takovou, která by poprvé sloužila jako veřejná knihovna i pro obyčejné smrtelníky.
Do Britského muzea zavítalo v 19. století asi 100.000 návštěvníků ročně, v polovině 90. let 20. století to však už bylo šest miliónů lidí. "Veřejnost měla jednu zkušenost: když lidé vešli do muzea, jakoby se všichni pohybovali po kruhovém objezdu, který byl navíc vždy ucpaný," říká architekt Norman Foster. Vnitřní nádvoří s čítárnou uprostřed proto upravili tak, aby měl návštěvník možnost výběru.
"Teď můžete muzeum využít jako dřív a jít stranou rovnou do výstavních galérií. Nebo vstoupit do centrálního prostoru kolem čítárny, anebo jít nahoru a využít nový můstek přímo ke galériím," dodává Foster. Velké nádvoří, které má rozlohu jako fotbalový stadión ve Wembley, bude sloužit jako společenské místo i po zavírací době muzea. Bude pulsovat svým vlastním životem - kromě obchodů zůstanou dlouho do večera otevřeny i kavárny a restaurace.
"Lidé se tu budou moci procházet, obdivovat zdejší sochy, budou tu vystupovat tanečníci a zpěváci," říká Suzanna Taverneová, výkonná ředitelka muzea. To je však teprve začátek. Transformace Velkého nádvoří je součástí velmi ambiciózního programu na počest 250. výročí založení muzea, které oslaví v roce 2003. Do budovy muzea se po letech vrátí postupně etnografické sbírky, které bývaly umístěny v Muzeu lidstva. Restaurována bude Královská knihovna a bude
vytvořeno nové studijní centrum, které se bude zabývat kulturami celého světa.
 Futuristická vize nového londýnského náměstí. |
