Po zářivých trasách turistické zábavy ještě neproudí tisícihlavé zástupy. Takže vám nehrozí, že byste případně otevřeli oči a ztratil se vám krásný sen při pohledu na autobus klopící novou várku rekreantů. Vedrem nepadáte, kdepak. Vážíte si toho, že je ještě středomořské jaro. Trochu ke koupání, ale více k chození po památkách.
Kyperští Řekové si zase váží vás. Každého turistu těsně před sezonou oprašují jako vzácný porcelán. Mladíci klábosí večer v malém baru a mezi občasnou sklenkou vína obcházejí kulečníkový stůl. Je to vcelku dobrá zábava. Člověk by si to včas uvědomil, kdyby nohy nesloužily stabilitě, jak mají. Kyperský mládenec zacílí k mistrovskému úderu. Strefil se. Pak se narovná a vykládá o životním pocitu místních lidí. O odloučenosti od Evropy, o sounáležitosti k tradicím.
Kypřané jsou příjemní a noční život je baví. Stejně jako vášnivé debaty. Povídáte si s nimi v hotelu a na pláži. Cítíte přitom, že pro ně nejste pouhá položka v marketingovém plánu. Rozmlouvání je navíc hrozně jednoduché. Anglická přítomnost se v minulosti přičinila o to, že světový jazyk zvládá každý, koho potkáte, včetně sehnutého stařečka v nejposlednější vesnici. Pojďme však za září větších měst.
Druhé největší centrum, Limassol, tepe zrychleným tempem. V každé ulici najdete zajímavé podniky, obsáhnou všechny možnosti: je tu středomořská rybářská restaurace, francouzská kavárna i typický anglický pub. Když vyjdete po setmění ven, místní vás varují. Ve městě bují kriminalita, říkají. Berte to s rezervou. Kdekoli jinde, stranou městského ruchu, navíc můžete opustit nastartované auto a setkáte se s ním. Má to totiž jeden důvod: na venkově většinou není kam utéci. Na městské nešvary vás navíc nenapadne myslet ani na vteřinu.
Na horských stráních se pasou kozy, kravky a oslíci, kteří nesou na bedrech nějaké to zboží pro místní trh. Domky v úbočí zdobí modré okenice. Před tavernami posedávají štamgasti, kteří dovedou strávit celé hodiny nad sklenkou mátového čaje. Tak tady by člověk zůstal celé týdny, říkáte si. Ale bylo by škoda nepodívat se také po památkách, ve kterých se odrážejí stovky let úchvatné historie. V klidu si můžete prohlížet krásně nazdobené interiéry pravoslavných kostelů, pozlacené ikony vás zvou k snivému rozjímání.
Kde začít? Nejlepším nápadem je obrátit se znovu k okolí Pafu na západě ostrova. Město se pyšní, v přístavu stojící franckou pevností. O její stěny se tříští vlny rozbouřeného Středozemního moře. Z vrcholu je krásný rozhled jak na modrobílou vodní plochu, tak na město, na pobřežní promenádu s barevnými obchůdky a útulnými restauracemi.
Okouzlující jsou antické mozaiky v Novém Pafu. Byly objeveny náhodně při zemních pracích v roce 1962. Tyto mozaiky se nalézají ve čtyřech římských vilách. Dionýsově, pojmenované podle boha vína, Theseově, Orfeově a Aiónově, podle boha věčnosti. První z nich, z přelomu 2. a 3. století, patří mezi největší římské vily vůbec. Jen mozaiky pokrývají plochu 556 metrů čtverečních. Řada z nich je zasvěcena bohu vína, jako například Mýtus o stvoření vína či Dionýsův triumf.
Nejvýznamnější pozdně římské kyperské mozaiky se však nacházejí v Aiónově vile. Když vás památky znaví, ochutnejte ten nápoj, který Dionýsos opatruje, k tomu všelijaké speciality, především řecké, třeba musaku, masové kuličky zvané keftedes či různé úpravy jehněčího či gyros. Pochopíte, že i to je důvod, proč se Kypřanů drží celý den tak skvělá nálada.
 |
 |
 |
 |
