Po 14 dnech našich toulek po Islandu nám bylo jasné, že koncentrace přírodních unikátů v této zemi nemá nejen v Evropě, ale zřejmě i ve světě obdoby. Tady jsou tipy na místa, která musíte vidět:
Nejvyšší islandský vodopád
Po noci strávené na tábořišti na poloostrově Reykjanes se vydáváme pěšky údolím Botnsdalur k nejvyššímu islandskému vodopádu Glymur. Dosahuje 198 metrů a padá do velmi úzké propasti, takže z něj mohou návštěvníci vidět jen část.
Největší termální pramen v Evropě
Dalším navštíveným místem je nejvydatnější horký pramen Islandu (průtok 180 litrů za sekundu) s krkolomným názvem Deildartunduhver. Je zároveň největším termálním pramenem v Evropě.
Voda o teplotě 97°C je využívána k vytápění dvou třicetitisícových měst a mnoha skleníků se zeleninou a ovocem. Ostatně hned u pramene stojí stánek s vynikajícími rajčaty z nejbližšího skleníku.
Zlatý trojúhelník Islandu a první parlament na světě
Třetí den věnujeme národnímu parku Thingvellir. Zde byl založen první parlament na světě zvaný Alting a členové parlamentu se zde scházeli několikrát ročně pod širým nebem. Dnes je toto historické místo značeno stožárem s islandskou vlajkou.
A ještě další zajímavost tento národní park má. Leží v příkopové propadlině, která vznikla oddělováním severoamerické a euroasijské kontinentální desky. Tento 4 km dlouhý a 40 m hluboký zářez ohraničený čedičovými valy se díky vzdalování se obou desek od sebe každý rok rozšiřuje asi o 1,5 cm.
Procházíme nad skalní stěnou Almanannagja a obdivujeme roztrhané skály pod námi, fotíme vodopád řeky Oxará (v překladu řeka Sekyry) i jezírka, která od 16. století sloužila k utopení nevěrných žen (muži byli za stejný přečin popravováni setnutím hlavy).
Národní park Thingvellir je jedním z vrcholů tzv. Zlatého trojúhelníku, tedy tří míst, která musí navštívit každý turista na Islandu. Přesouváme se k druhému vrcholu, vodopádu Gullfoss (Zlatý vodopád), a poté nás čeká už čeká vrchol dne - gejzírové pole.
3. nejvyšší gejzír světa
Nejvyšší vodní sloup Islandu Geysir dal jméno všem gejzírům světa. S výškou až 70 m býval třetím nejvyšším světovým gejzírem, poté, co otvor nezodpovědní návštěvníci zaházeli kamením v domnění, že tak znásobí jeho aktivitu, chrlí vodu už jen výjimečně. Nejvyšším gejzírem pole je v současné době Strokkur (Máselnice). Až 30metrový vodní sloup přiláká denně tisíce turistů.
Gejzírové pole doplňuje na deset jasně modrých jezírek, která se objevila pravděpodobně při zemětřesení ve 13. století. Teplota podzemní vody dosahuje 125°C, teplota povrchové vody se pohybuje těsně pod bodem varu.
Večer nasedáme do našeho zeleného autobusu a lávovou pouští míříme do vnitrozemí do oblasti termálních pramenů Hveravellir. Není zde nic kromě tábořiště, turistické chaty a meteorologické stanice obývané manželským párem.
Tábořiště ve vnitrozemí (pokud nějaká jsou) jsou poněkud sparťanská, zde zázemí sestává z dřevěných kadibudek a tří umyvadel venku. Vždy však je k dispozici toaletní papír, tekuté mýdlo a papírové ručníky. Sprchy nahrazuje přírodní termální bazének, do nějž jedna hadice přivádí vařící a druhá studenou vodu – tak lze velmi jednoduše nastavovat teplotu vody na koupání.
Tam, kde začíná to nejkrásnější peklo
Ráno vyrážíme do oblasti Kerlingarfjöll (Čarodějné hory). Už na parkovišti cítíme síru a za chvíli se nám otevírá pohled na barevné hory, ze kterých stoupají oblaka páry. Takhle nějak jsem si jako malá představovala peklo.
Termální prameny se buď vynořují na povrchu země jako stříkající prameny horké vody anebo zaplaví přírodní propadliny a trhliny, v nichž vytvářejí horká jezírka, většinou jasně modré barvy. V některých případech se voda dostává na povrch jako pára unikající z větších či menších otvorů.
Během čtyřhodinové procházky obdivujeme jezírka, v nichž se voda doslova vaří (málokdo odolá tomu, aby si z ní připravil instantní polévku, voda je naprosto nezávadná), v naprostý úžas nás přivádí vařící se voda v potoce protékajícím údolím i bahenní sopka, kterou slyšíme zdálky a jejíž vařící se bahno (tedy voda smíšená s jílem) nám připomíná míchačku s betonem. S odstupem času vyhodnocuji Čarodějné hory jako to nejkrásnější, co jsem na Islandu viděla.
Jedeme na sever
Dnes navštěvujeme skanzen lidové architektury Glaumbaer. Farmu z 18. století tvoří řada polodřevěných domků se stěnami a střechami z travních drnů. Všechna stavení jsou spojena dohromady a z jednoho do druhého včetně zemědělských se prochází úzkou chodbou. To proto, aby obyvatelé farmy nemuseli především v zimním období neustále vycházet ven, a nepouštěli si tak do příbytků, ve kterých se povětšinou topilo pouze v jedné či dvou místnostech, zbytečně zimu.
Půl kila sýra za stovku
Poté navštěvujeme největší město serveru a druhé největší na ostrově Akureyri (Kristovo místo). Prohlížíme si zajímavý kostel Akureyrakirkja a právě kompletně kvetoucí botanickou zahradu.
Návštěva města má pro nás i veskrze praktický význam. V hypermarketu Bonus s růžovým prasátkem v logu dokupujeme potraviny a žasneme, jak může na Islandu být levně. Například plechovku fazolí pořídíme za 8 Kč, půllitrovou plechovku piva za 14 Kč a půlkilový kus sýra za necelou stovku. Neodoláme islandské specialitě s názvem Skyr, což je něco mezi jogurtem a tvarohem s ovocem.
Příjemnou zastávkou je městský bazén. Ten je v každém větším městě a kromě velkého bazénu s vodou o něco teplejší než u nás můžou návštěvníci využít i několik menších bazénků s horkou vodou od 38 do 42°C. Bazénky slouží jen k sezení a v sychravém počasí jsou pro všechny vítaným zahřátím. Kávu k tomu máte zdarma.
Mývatn – ornitologický i komáří ráj
Jezero Mývatn (Komáří jezero) je jednou z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit v zemi. Asi i proto se v kempu poprvé setkáváme se sprchami. Označováno bývá také jako ornitologický ráj Islandu – hnízdí na něm totiž všechny na Islandu se vyskytující druhy kachen včetně hohola islandského, který nehnízdí nikde jinde v Evropě.
Okolí jezera je velmi rozmanité a čas, který máme na jeho prozkoumání, je rozhodně krátký. Jižní část Mývatnu lemují pseudokrátery Skútustadir. Pseudo proto, že je nevytvořila láva, ale vařící spodní voda. Nicméně i láva se v okolí jezera vyřádila. Lávové bludiště Dimmuborgir bylo původně lávové jezero. Když jeho krusta ztuhla, val tvořící okraj jezera se zhroutil, tak odtekla tekutá láva, vrchní krusta se propadla a vytvořila roztodivné tvary beroucí dech.
Bludištěm vede několik turistických tras různé náročnosti, a pokud jej chcete pořádně prozkoumat, je třeba mít několik hodin čas.
Rady do batohu
Plánujete-li návštěvu Islandu, nezapomeňte na kvalitní boty a nepromokavé oblečení. Island je známý silným větrem a častým deštěm (i když my jsme měli na počasí štěstí). I v červenci se vám mohou hodit čepice a rukavice. Na druhou stranu doma můžete nechat baterku, toaletní papír i sprchový šampon (obojí je všude k dispozici). Na Island je zakázáno dovážet plynové bomby na vaření, ale koupíte je tam u každé benzinové pumpy. Kempy a ceny Kempů a tábořišť na Islandu není nijak přehnaně moc, jsou však vždy čisté a příjemné. Za kemp či tábořiště zaplatíte 100 – 250 Kč na osobu, za bazén cca 100 Kč, vstup do Modré Laguny je 450 Kč. Jak se tam dostat Jediné mezinárodní na Islandu je ve městě Keflavík na jihu ostrova. Odtud buď autem nebo autobusem. |
Co udělá Islanďan, když se ztratí v lese?
Téměř unikátem je přírodní park Höfdi. Je to totiž původní vzrostlý les a těch je na Islandu, co by člověk na prstech jedné ruky spočítal. Islanďané si v minulosti stavěli dřevěné příbytky a vykáceli téměř všechny stromy, které na ostrově rostly. Dnes na několika místech vysazují lesy nové, ovšem stromům se na lávě příliš nedaří.
Pokud při putování Islandem narazíte na les, ve většině případů vám budou stromy dosahovat nanejvýš k ramenům. Situaci dokresluje i místní vtip: Co udělá Islanďan, když se ztratí v lese? Postaví se.
Kromě předraženého aquacentra a levného bazénu (vstupy do bazénů obecně jsou cca 100 Kč na neomezeně dlouhou dobu) se v okolí Mývatnu nachází několik podúrovňových termálních pramenů vhodných ke koupání. Nejpřístupnější z nich je Stóragjá, do vody se dostanete po žebříku a laně. Voda v mnoha jeskyních v okolí je však na koupání příliš horká.
Nedaleko jezera se rozkládá oblast bahenních sopek Námaskard s překrásnými modrými jezírky, modrošedými tůňkami, parními otvory a žlutou sírou na povrchu. Opět je všude cítit síra a voda vycházející z nitra země dosahuje teploty až 200°C.
K nejvodnatějšímu vodopádu Evropy
Od jezera Mývatn odjíždíme do národního parku Jökulsárgljúttur, což je park rozlehlý 35 km v okolí toku nejdelší islandské řeky Jökullsá á Fjollum. Ta dosahuje až 120 m hloubky a 500 m šířky, přičemž v nejužším místě je jen 60 m široká (to je pak hukot).
Podél řeky vede velice zajímavá turistická trasa. Začíná v kaňonu Asbyrgi podobajícím se obtisku koňské podkovy (prý ho kdysi vyhloubila řeka Jökulsá á Fjóllum a pak se rozhodla proudit jinudy), vede přes kužele z červené struskové lávy, prochází ozvěnovými skalami a končí až u nejvodnatějšího vodopádu Evropy Dettifossu. Tam už na nás čeká autobus a my se vydáváme podruhé do vnitrozemí ostrova.
Ve 2.díle průvodce se můžete těšit na největší ledovec a nejkrásnější trek na Islandu!
