Sobota 1. října 2022, svátek má Igor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 1. října 2022 Igor

Island: země ledová, kde vyhřívají chodníky

Vodopády, ledovce a 43x méně obyvatel na kilometr čtvereční než u nás. Přesně po tom jsme po několika letech dovolených strávených v rozpáleném a turisty přelidněném Středomoří toužili.

Island - Vodopád Seljalandfoss, boční pohled | foto: Pavel ČernohousiDNES.cz




Loni v červenci v Praze: 35°C, rozpálené chodníky, prach v ulicích. Island lákal čím dál víc.

První den jsme sice zažili určitý teplotní šok, ale hned nazítří bylo lépe, samotné nás překvapilo, jak rychle si tělo přivyklo. Češka Blanka, architektka pracující v Reykjavíku, nám říkala: "Tady je pořád stejně. Já sem přijela v únoru, když bylo u nás minus dvacet, a tady bylo plus deset. A teď jsou u nás třicítky, a tady je pořád plus deset.“ Chladem jsme pak už netrpěli, a to navzdory tomu, že si místní lidé na léto stěžovali a označovali je za chladnější a deštivější než léta minulá.

Prostor, prostor, prostor

S rozlohou 103 tisíc km2 je Island zhruba o třetinu větší než Česká republika a prostorového komfortu si zde opravdu užijete. Prostě: je tu místo. Nejen venku v přírodě, kde nenarážíte na davy turistů, ale i v oblastech urbanizovaných.

V autobusech si prakticky vždycky sednete a v bazéně zase máte celou dráhu jenom pro sebe.

Přes velkou rozlohu však Island v určitém ohledu paradoxně působí dojmem malosti. Tak třeba v Reykjavíku, hlavním městě země, dojdete všude pěšky. A i jako turista v této zemi brzy potkáváte známé tváře. Dvě švýcarské cestovatelky jsme potkali vcelku na čtyřech různých lokalitách, Češku Blanku na dvou a fotografa Jana Suchardu jakbysmet.

Vůbec: Čechů je v sezóně na Islandu "jako psů“ - a možná i víc než psů, protože psů je tu pomálu. Není divu - ovce se pasou samy a kriminalita je zde tradičně nízká. A tak se po místních vesnicích můžete poklidně procházet, aniž by vás obtěžoval zuřivý štěkot, charakterizující poměry v Česku.

Island

Vodopád Seljalandfoss

Vodní ráj

Jak už to bývá, některá setkání s krajany jsou příjemná, jiná méně. Třeba ve chvíli, když jsme se těšili na prázdný bazén v Reykjahlídu a narazili zde na několik desítek členů Aquaklubu České Budějovice, přiznáváme, že jsme nejásali. Nicméně zájezd Aquaklubu naprosto chápeme – vždyť Island je pro vodomily učiněný ráj.

Ledovcová jezírka sice ke koupání zrovna nelákají a oceán také ne (červencová teplota jeho vod nepřesahuje 12°C), jsou tu však úžasné termální prameny a spousta nádherně čistých bazénů, jejichž standardní teplotou je 29°C. Navíc u každého najdete i termální bazénky pro opravdové vyhřátí. Veřejné bazény jsou i v obcích o pouhých několika stech obyvatelích.

V horké vodě s vlněnou čepicí

Exotičtějším zážitkem je samozřejmě koupání v přírodních termálních pramenech. Nejvíce se nám líbilo v Landmannalaugaru, kde se stékají dvě říčky - jedna má přes 40°C a druhá pod 35°C. A tak se chvíli nahříváte, a když se vám zachce drobného osvěžení, stačí se poposunout kousek vlevo. Pak zase do tepla.

Doslova přitom hmatáte, že je teplá voda lehčí – chladnější říčka podtéká pod teplou a v místě jejich míšení je tak u hladiny citelně tepleji nežli u dna. Tedy pokud ruku nezahrabete mezi kamínky - to vám totiž hned dojde, kde se teplo ve vodě vzalo.

Labužili jsme si takto každý večer, někdy i dvě hodiny. Mimo jiné jsme přitom přišli na to, jaká součást oděvu je pro Islanďany nejdůležitější - čepice. I když nechodí nijak nabaleni, vlněná čepice nechybí - a nosí se i do vody.

Island

Landmannalaugar

Island

Oheň a voda

Horké prameny na Islandu oceňují nejen turisté, ale i místní. Vždyť jim dodávají levnou a ekologickou geotermální energii. V Reykjavíku dokonce vytápějí i chodníky hlavních tříd.

Vysvětlením tepla je poloha ostrova - přímo nad Středoatlantickým hřbetem, linií rozestupu severoamerické a eurasijské zemské desky. Proto je na Islandu vysoká sopečná aktivita, proto jsou zde teplé prameny a gejzíry.

Mezinárodní slovo gejzír má mimochodem původ v islandském Stóri-Geysiru / Velkém Geysiru (vyslovuje se gejzír), jenž zahájil svou aktivitu ve 14. století a jeho výtrysky dosahovaly do výšky až přes 80 metrů. Ve 20. století Stóri-Geysir utichl, tisíce turistů jej totiž zaházely kameny a sutí v domnění, že takto povzbudí usínajícího velikána k činnosti.

3 biliony litrů vody za dva dny

Živly ohně a vody se na Islandu doslova snoubí. Ukázkovým příkladem je sopečný výbuch, k němuž došlo prakticky přesně před deseti lety (říjen 1996) pod ledovcem Vatnajökullem. Důsledkem tehdy byla obrovská povodeň. Ledovec sice téměř měsíc obrovské masy vody držel, 5. listopadu se však voda přece vyvalila - během dvou dnů vytekly tři biliony litrů vody, průtok srovnatelný nejlépe s velikostí africké řeky Kongo.

Island

Ledovcové splazy Skaftafellsjökullu

Island

Þórsmörk (Ţórsmörk), orchidej

Malý velký Island

S dojmem malosti kontrastují vysoké hory (nejvyšší Hvannadalshkúr měří 2 119 m), daleké výhledy, mohutné vodopády a ledovce, z nichž jeden, Vatnajökull s rozlohou 10 tisíc km2, bývá uváděn jako třetí, případně čtvrtý největší na světě.

Ledovce vůbec vzbuzují dojem velikosti, velkoleposti. "This is awesome (úžasné),“ poučoval nás americký učitel Carroll u ledovcového splazu Mýrdasjökulu a stěžoval si, jak jeho pubertální svěřenci používají toto slovo pro všechno. "Shopping is not awesome, this is!“ hřímal Carroll, zatímco my si užívali chladu táhnoucího z ledovce. Směrem k Mýrdasjökulu se ochlazovalo doslova s každým krokem a v nás vznikal dojem, že na nás někdo otevřel obrovskou ledničku.

Vedle hmatatelného chladu a velikosti nás ledovec překvapil i svou barvou. Čekali jsme sněhobílou, a ona byla místy až do černa. To proto, že jsme k němu přišli v místě, kde stékal do údolí a cestou obrušoval okolní černou sopečnou horninu. 

Island

Na první pohled paradoxně taje ledovec rychleji v místech, kde je bílý. Příčinou jsou tepelně izolační vlastnosti sopečného popele.

O pár dní později jsme si však užili i typického bílého a modravého ledu. V jezeře Jökulsárlon pluly ledovcové kry všech možných tvarů.

Island

Kry odlomené z ledovce plují na jezeře Jökulsárlon. Krásný obraz arktické krajiny nalákal i tvůrce bondovky A Wiew to a Kill, kteří zde natočili několik scén.

Obzvláště zábavné je pozorovat ústí jezera do moře. Při odlivu se na tomto místě hromadí ledové kry. Devět desetin jejich objemu je pod vodou, a tak se zarazí o dno - voda kolem nich odtéká do oceánu a ony stojí.

Ta pravá podívaná pak nastane ve chvíli, kdy přichází příliv - hladina stoupá a kry se zvedají ode dna. Mořská voda je vzhledem k obsahu solí těžší, podtéká pod sladkou vodu jezerní a vzniklý proud ledové kry čas od času otáčí. Až několik desítek metrů vysoký kus ledu se tak najednou s rachotem otočí a na hladině se objeví omytý, modravý led zdola. Zmatené ryby přinášené z moře se přitom stávají snadnou kořistí hejn rybáků dlouhoocasých (Sterna paradisaea) či tuleňů kuželozubých (Halichoerus grypus).

Autobusem korytem řeky

Vzhledem k častým dešťům - na jihozápadním pobřeží ostrova jsou to čtyři tisíce mm srážek ročně (více než šestinásobek průměru České republiky) - stéká ze sopečných vrcholů množství potoků, říček a řek, které si razí cestu po úbočích, a pak se volně vylévají do širokých štěrkových údolí.

Typická řeka se v takovém údolí rozlévá do několika ramen, často měnících svá koryta, znovu se stékajících a zase rozcházejících. Jedním z důsledků je praktická nemožnost výstavby silnic v takové lokalitě. Řeka posílená letním táním by vozovku na kamenitém podloží snadno podemlela a odnesla.

Řešení představují terénní auta a autobusy s ostřílenými řidiči. V kontrastu s českým "nemluvte za jízdy na řidiče“ nás islandští řidiči autobusů nadchli množstvím činností, které byli schopni při jízdě vykonávat: kromě odpovídání na všetečné otázky cestujících se o ně sami zajímali a starali (pochopitelně se značnými individuálními rozdíly). Po chvíli jsme také pochopili, že telefonáty, jež řidiči vyřizují i uprostřed koryta řeky, nejsou soukromé, to se tak domlouvají o dalších cestujících: kde nastoupí, v kolik hodin tam autobus dorazí a podobně.

Auto na dva týdny za 70.000 Kč

Cestování islandskými autobusy je nejen zábavné, ale v kontrastu s půjčovným aut i vysoce výhodné: skupinka krajanů v malém teréňáčku nám prozradila, že za dvoutýdenní půjčovné daného vozítka utratila 200.000 Isk (v přepočtu asi 70 tisíc Kč). S uvedenou sumou ostře kontrastují slova zručného islandského mladíka, jehož jsme si krátce před půlnocí stopli. Své starší terénní Suzuki prý koupil za 40 tisíc Isk. Stačilo je opravit.

Ohleduplnost řidičů, kterou v Česku nezažijete

Kultura silniční dopravy je pro našince vůbec příjemná: stopuje se zde lehce, Islanďané jsou milí a povídaví (i když počítejte s tím, že v sezóně bude přes polovinu stavějících řidičů z řad turistů, ovšem i to je zajímavé, že).

Též pokud se přepravujete nikoli tam, kam silnice vede, ale přes ni, chování řidičů oceníte: ohleduplně zastaví, už když se blížíte k přechodu. Též jsme si vzpomněli na české přechody - kde po zmáčknutí "tlačítka pro chodce“ čekáte a čekáte, až konečně mezi auty proběhnete a pak, daleko za přechodem, vidíte, že vám skočila zelená... To na Islandu zmáčknete - a jdete. Autům totiž naskočí červená okamžitě, vám zelená do několika vteřin.

Island

Þórsmörk (Ţórsmörk)

Island

Autobus (na snímku to malinké pod srázem vlevo) brodí řeku, lokalita Þorsmörk

Island

Landmannalaugar

Stříbrná medaile za ceny

Vedle chladu vzbuzuje "ledová země“ v turistech ještě jednu obavu, a sice obavu z vysokých cen. Pravda, statistiky uvádějí Island jako druhou nejdražší zemi na světě (po Japonsku). I nám tato skutečnost naháněla strach, tím spíš, že se naše milá babička v Květech dočetla, kolik stojí na Islandu jogurt - 300 korun. Pečlivě jsme promýšleli, co si s sebou v tříkilovém limitu potravin přivézt.

Ukázalo se však, že ceny nejsou až o tolik vyšší než u nás. V obchodním řetězci Bónus (zdálky na sebe upozorňuje logem růžového prasátka) jogurt pořídíte například už od ekvivalentu 18 Kč. Je ovšem pravda, že jinde po vás mohou chtít i několikanásobek této částky. A nemusí to být daleko od Bónusu. Pro obchodní dům za rohem není problém mít úplně jiné ceny.

Čecha hned napadne, jak se může v jedné ulici udržet supermarket s výrazně vyššími cenami? Na vysvětlení přišel můj partner. "Oni jsou jako ty,“ usoudil. "Prostě o penězích nepřemýšlejí!“ A má asi pravdu.

Stovka za 5 minut internetu

Když jsme třeba uvažovali o koupi autobusové jízdenky na horský okruh (highland passport) za přibližně 38 tisíc islandských korun, mrzelo nás, že platí pouze 11 dní. Chtěli jsme v horách strávit téměř měsíc - a tak jsme se na autobusovém nádraží vyptávali, jak to provést, plánujeme-li projet trasu pomaleji.

Udiveně se na nás podívali, jako bychom se ptali na něco, co je přece nad slunce jasnější: "No tak si ji koupíte třikrát!“ Zajímavá logika v kontrastu s tím, že součet jízdenek na jednotlivé části okruhu vyšel prakticky nastejno jako ten úžasný horský passport...

Také jsme byli svědky situace, kdy se mladík z Kanady ptal na cenu internetu. Strávil u něj několik minut a teprve když odcházel, zjišťoval, co je dlužen. Paní v informačním středisku mu pohotově odpověděla, že 300 Isk (asi 100 Kč). Mladík povytáhl obočí a podivil se: "Za pět minut?“ Paní se zamyslela a řekla: "Hm, tak sto.“

A podobně to bylo často. Mimochodem, po nás paní za hodinu internetu nechtěla nic. Když jsme se s ní posléze zapovídali a dozvěděla se, že jsme z Prahy, vyprávěla, jak si k nám nedávno zaletěla na víkend. Moc se jí líbila francouzská restaurace v Tančícím domě.

Vysvětlením přístupu Islanďanů k penězům může být buď okřídlené "peníze nejsou důležité – když jsou,“ anebo skutečnost, že na Islandu dlouho přetrvával výměnný obchod, a pak zase relativně brzy přišly platební karty (bez problémů jsme kartou platili pohledy, jízdenky v autobuse). Takže na bankovky a mince si Islanďané vlastně nikdy moc nepřivykli.

Island

Tórsmörk, jih Islandu. Pohled-údolím na ledovec Eyjafjallajökull

Island

Papuchalkové

Island

Bělokur sněžný

Populační exploze

Podobný vývojový skok jako u peněz (od výměnného obchodu ke kreditkám) prodělal Island i v mnoha dalších oblastech. Třeba v architektuře: skanzeny naznačují, že až do počátku 20. století se konstrukce domů principiálně nelišila od dob, kdy ostrov osídlili Vikingové (tradičně bývá uváděn letopočet 874 +-2): mohutné kamenné stěny, dřevěné trámy uvnitř, drnová střecha.

A pak se najednou skočilo k moderním železobetonovým konstrukcím a panelům, jež na sobě mají i elektrické rozvody - nejdříve nás sice zarazilo, jak může z volného panelu koukat zásuvka, ale pak nám došlo, že je to vlastně docela praktické.

Moderní budovy na předměstích rostou jako houby po dešti, zejména v oblasti Reykjavíku se staví všude - vidíte doslova les jeřábů. A aby taky ne, vždyť islandská populace roste na Evropu nezvyklým tempem - dětmi se to tu doslova hemží a v muzeu se dozvíte, že za poslední století se populace ostrova zečtyřnásobila.

Island

Vodopád Seljalandfoss

Islandští fanatici

Příjemné je, že se prakticky se všemi Islanďany domluvíte anglicky. Zajímavá je ovšem i Islandština jako taková. Jedná se o germánský jazyk, který se za posledních 1000 let jen velmi málo změnil. V době Vikingů se mořeplavci domluvili svou řečí po celé Skandinávii, Anglii a v severním Německu. I dnes se při čtení islandských nápisů může zdát, že se jedná o kombinaci němčiny a angličtiny - vždyť kořeny islandských slov často odpovídají staré němčině či angličtině.  A některé pojmy můžete pochopit, i když umíte pouze česky (například thröstur = drozd, kaupa = koupit).

Vyplatí se vám ovšem zjistit si pár pravidel pro čtení hlásek (například á se čte jako au, ó jako ou) - výrazně se tak zlepšíte ve výslovnosti psaných názvů a zvýšíte kulturu komunikace s místními při cestování. Mimochodem Islanďané docela chválili naši výslovnost - a to nejen výslovnost naší dvojice, ale Čechů obecně.

Jeden hudebník nám to pak vysvětlil: čeština je totiž islandštině foneticky blízká, takže našinec nemá větší problém. Možná i proto tu potkáte tolik krajanů, možná i proto u nás existuje Klub Islandských fanatiků (www.islandklub.com).

Text a některé snímky: PAVLA KOUCKÁ, šéfredaktorka Psychologie dnes
Většina fotografií: PAVEL ČERNOHOUS

Autor:

Praha na dlani. Podívejte se na ni z ptačí perspektivy

  • Nejčtenější

Neuvěřitelný příběh ostrova Nauru. Bohatství přivedlo místní na mizinu

Od objevení Příjemného ostrova a vzniku jednoho z nejbohatších států světa až k úplné bídě a totálnímu zničení všeho...

Příjemné překvapení za hranicemi. Cieszyn si užijete pěšky i na kole

Jen pár kroků za českými hranicemi, a přitom jako v jiném světě. Jedinečnou atmosféru polského města Cieszyn vytvořily...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ze svahu rovnou do plavek. Slovinské termální lázně nabízejí koktejl zábavy

Advertorial Nespoutaná příroda, tajemné jeskyně i architektonické skvosty. Slovinsko se dá poznávat z mnoha stran. A jednou z nich...

Z konce světa až do Andorry. Portugalské dálnice jsou pastvou pro oči

Premium Šel jsem 10 dní pěšky z Portugalska do Španělska. Vlakem jsem se vrátil do Porta, vyzvedl Škodu Karoq po faceliftu a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Návštěva největšího trhu Jižní Koreje. Ochutnáme všechno, na co narazíme

Krátce po páté odpoledne uzamkne široké ulice Soulu, více než desetimilionové jihokorejské metropole, neprostupná šnečí...

Sověti ozářili Richarda Nixona radioaktivitou. Jeho agenti to zastavili trikem

Premium Při návštěvě v Sovětském svazu Richard Nixon sice přátelsky hovořil se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem v takzvané...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Neuvěřitelný příběh ostrova Nauru. Bohatství přivedlo místní na mizinu

Od objevení Příjemného ostrova a vzniku jednoho z nejbohatších států světa až k úplné bídě a totálnímu zničení všeho...

Návštěva největšího trhu Jižní Koreje. Ochutnáme všechno, na co narazíme

Krátce po páté odpoledne uzamkne široké ulice Soulu, více než desetimilionové jihokorejské metropole, neprostupná šnečí...

Česká stopa na švédském pancíři. K obraně na severu použili tank z ČKD

Po letech přešlapování se zdá, že čeští vojáci z těžké brigády v Hranicích budou jezdit v obrněncích „Made in Sweden“....

Na co zírá mašinfíra: Budějovický koridor je zase o kus delší

Seriál Je to přesně dva měsíce, co jsme vám ukázali nový úsek IV. koridoru, a je tady další kus. V půlce září se vlaky rozjely...

RECENZE: Pro Pokáče byla O2 arena příliš velkým soustem

Z hlediska návštěvnosti skončil koncert písničkáře Pokáče v O2 areně maximálním úspěchem - pár hodin před začátkem...

Přístroje zjistily výbuchy u Nord Streamu. Úmyslný čin, tvrdí Švédsko

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy, a to v místech, kde z plynovodu Nord...

Úmrtní list Alžběty II. odhalil příčinu i čas smrti královny

Britská královna Alžběta II. zemřela na stáří. Vyplývá to z jejího úmrtního listu, který ve čtvrtek zveřejnil skotský...

Příběh Marty: Syn si přivedl domů přítelkyni, je to líná špindíra

Se synem jsme měli vždycky hezký vztah. Naším společným plánem bylo, že jednou s námi zůstane žít v našem domě v...

Dcera Neumannové randí s modelem. V mém životě muž není, říká její matka

Dcera legendární lyžařky Kateřiny Neumannové, osmnáctiletá Lucie randí s úspěšným modelem Oliverem Průchou. Promluvili...

Mohlo by vás zajímat