Horká jezera i vyhřívané pláže. Island, království termálů

aktualizováno 
Přestože dovolená na Islandu je co se týče počasí tak trochu za trest, neboť i léto zde připomíná spíše náš listopad, nádherná země je plná horkých termálních pramenů, potoků a jezírek, ve kterých se můžete skvěle prohřát a ulevit svým nohám unaveným po náročných trecích.

V nekonečné pustině Kjolur stojí malé tábořiště Hveraveril, které nabízí příjemně vyhřáté jezírko s horkým sirným pramenem. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Je to jeden z největších paradoxů islandské krajiny. Přestože ostrov už v 9. století pojmenovali norští Vikingové Ledovou zemí, kromě sněhu a ledu je také plný sopek, ohně, žhavého podzemí a z něj vyvěrajících horkých pramenů. Některé prameny mají sto stupňů a můžete si v nich leda tak uvařit vajíčka, ale jiné jsou přírodní cestou ochlazené a nabízejí perfektní příležitosti pro relaxaci a koupání.

Může se hodit

Pokud Vás uchvátila krása Islandu, vyberte si zájezd přímo do země nádherné přírody a horkých pramenů na Dovolená.iDNES.cz

Luxusní modré spa

Nejznámější a nejslavnější je Modrá laguna, jenže to je už klasické moderní spa, sice s termální vodou, ale podobné najdete všude v Alpách. Navíc je často plné návštěvníků a také je značně drahé, jeden vstup vyjde na 1 000 korun.

Fotogalerie

Pokud tedy chcete do "oficiálních" lázní, raději vyzkoušejte podobně krásné, i když trochu menší lázně Nature Baths nedaleko vesničky Myvatn, kde je několik venkovních, vzájemně propojených bazénů s přírodní vodou a se spoustou podvodních lavic, na kterých se dá příjemně posedávat a relaxovat.

A nechybí ani vařící nahřívací vana pro 16 lidí, kde se můžete pořádně prohřát: zatímco voda v bazénech má kolem 37 stupňů, zde panuje zabijácká teplota 42 stupňů. Ale i tyto lázně jsou relativně drahé, neboť za jeden vstup zaplatíte zhruba 600 korun, což je relativně dost, když si uvědomíte, že voda tryská jen tak ze země a na mnoha místech jsou podobné prameny zcela zdarma.

Koupel jako životní styl

Vstupné do běžných termálních bazénů, které najdete v každé větší vesnici, stojí kolem sta korun. Podobné bazény navštěvují hlavně místní obyvatelé, kteří termály milují a pravidelně se do nich chodí prohřát, aby načerpali teplo a lépe snášeli drsné islandské počasí plné neustálého deště a lezavé zimy. I v letních měsících je zde totiž přes den kolem deseti stupňů, zatímco v noci klesá teplota k pěti stupňům. A při naší návštěvě před dvěma týdny se denní teploty pohybovaly většinou pouze kolem pěti stupňů.

Modrá laguna na poloostrově Reykjanes

Modrá laguna na poloostrově Reykjanes

Bazény mají však i důležitou sociální funkci, neboť si sem lidé chodí popovídat, uzavírat obchody či se kurýrovat po opici. A mladí lidé zde flirtují a navazují vztahy. Nejčastěji však Islanďany přistihnete, jak se jen líně válejí v teplé vodě a lačně chytají zřídkavé paprsky slunce, takže poněkud připomínají tuleně vyhřívající se na studeném pobřeží. 

Termální říčka

Zatímco místní dávají přednost umělým termálům, turisté vyhledávají především přírodní lokality, kde se mohou koupat uprostřed nádherné přírody. Někdy je to značně bizarní zážitek. Například severně od Reykjavíku v oblasti Kjolur, kterou mnoho cestovatelů přirovnává k tajemnému Mordoru z Pána prstenů, leží z ničeho nic uprostřed nekonečných lávových polí malé tábořiště Hveraveril s potokem, vedle něhož je malé jezírko s horkou vodou. A i když je venku pouhých pět stupňů, ve vodě je fantasticky a během hodiny se dokonale prohřejete, takže se klidně po koupeli obléknete venku a není vám vůbec zima.

Možná ještě romantičtější koupání nabízí termální říčka pod Duhovými horami v místě zvaném Landmannalaugar, kde se spojují chladné a horké potoky do jednoho a vytvářejí nádherně vyhřáté tůňky, kde můžete ležet a relaxovat klidně i několik hodin.

Pod Duhovými horami se mohou vymrzlí turisté zahřát v nádherné termální říčce,...

Pod Duhovými horami se mohou vymrzlí turisté zahřát v nádherné termální říčce, kde se dá odpočívat v několika prohřátých tůních.

Björk v jeskyni

Nezapomenutelný zážitek vám poskytne koupel v horkém prameni, který vyvěrá v malé jeskyni Grjotagja nedaleko městečka Mývatn. Přestože ještě v 70. letech byla voda příliš horká (kolem 50 stupňů), v poslední době se trochu ochladila a nyní má zhruba 43 stupňů, takže se v ní dá vydržet, i když většinou jen pár minut. Návštěva jeskyně je však poněkud nebezpečná, protože kameny jsou zde kluzké a hlavně hrozí padání uvolněných bloků ze stropu jeskyně. Přesto se zde natáčel jeden z klipů islandské pěvecké ikony Björk, který bizarní jeskyni proslavil po celém světě.

Vyhřívaná pláž

Unikátní koupel nabízí také metropole Reykjavík, kde je zřejmě jediná pláž na ostrově, kde se dá plavat v jinak ledovém Atlantickém oceánu. Jeden z horkých pramenů je totiž sveden do moře, čímž se studená voda Atlantiku ohřeje na nějakých, pro otužilé Islanďany stále ještě snesitelných 18–20 stupňů.

Součástí plážového areálu Nauthólsvík, stojícího jen nedaleko domácí letiště, jsou také dva bazénky s horkou vodou (jeden dětský a jeden pro dospělé) a také skutečná pláž se zlatým pískem, který se na sopečný Island dovezl na trajektu z Maroka. Pláž je v provozu od půlky května do půlky srpna. Pak už na Islandu zase začíná zima.

Uprostřed plážového areálu Nauthólsvík jsou také dva bazénky s horkou vodou a...
Uprostřed plážového areálu Nauthólsvík jsou také dva bazénky s horkou vodou a...

Uprostřed plážového areálu Nauthólsvík jsou také dva bazénky s horkou vodou a spousta zlatého písku přivezeného na sopečný ostrov z Maroka.

Levná energie

Horká voda z nekonečných geotermálních zdrojů neslouží jen ke koupání, ale také k vyhřívání bytů a domů ve většině islandských měst (přírodní horkou vodu a teplo z pramenů využívá ve svých domácnostech 87 procent Islanďanů) včetně Reykjavíku a druhého největšího města Akureyri. V těchto městech se v zimě horkou vodou vyhřívají i chodníky na hlavních třídách, takže jsou po většinu zimy suché a bez sněhu. Ostatně teplo i energie je na jinak poměrně drahém Islandu tradičně velmi levnou položkou na účtu.

Riziko rakoviny

Naopak poněkud nepříjemnou zprávu zveřejnila před pár měsíci mladá vědecká výzkumnice Ingibjörg Rósa Björnsdóttir, která ve svém výzkumu zjistila, že v oblastech s horkými prameny je mnohem větší výskyt nejrůznějších druhů rakoviny, především rakoviny prsu či kůže, než na ostatních místech ostrova. Zda je příčinou častý pobyt v termální vodě či jen život v dané oblasti, není zatím zcela jasné, nicméně výzkumy budou dále pokračovat.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

VIDEO: Svátky světla ve Španělsku nahnaly koně do plamenů

Festival Luminarias (18.1.2019)

Každý rok se v půlce ledna sejdou obyvatelé vesničky San Bartolome de Pinares ke Svátku světla. Ve večerních hodinách...

Lidstvo se musí oteplování planety postavit, říká polární vědkyně

Marie Šabacká

Marie Šabacká tráví až třetinu roku na Špicberkách. V ledovcích vymrzlého souostroví Severního ledového oceánu hledá...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

Najdete na iDNES.cz