Zkrátka a dobře, kdo jednou okusil - i když za trochu větší peníz - něco lepšího, může být Bulharskem lehce rozčarován. Bulhaři se samozřejmě snaží servis pro turisty zkvalitňovat. Jenže to dělají tak nějak po bulharsku…
Tip na dovolenouVyberte si z pestré nabídky zájezdů do Bulharska na dovolena.iDNES.cz. |
V Primorsku, které leží asi 60 kilometrů jižně od letiště v Burgasu, jsme strávili dovolenou v letech 1999, 2003, 2009 -11 a také letos. Jezdíme tam hlavně kvůli moři, přesněji kvůli moři u severní pláže, které bývá nádherně rozbouřené a ve vlnách se dá parádně řádit.
Pláže jsou buď liduprázdné, nebo jste zde jako sardinky
Ještě před deseti lety byla v podstatě celá pláž veřejně přístupná, každý si tam mohl zapíchnout slunečník a rozprostřít ručníky, kam chtěl. Od roku 2009 se rozloha veřejné pláže neustále zmenšuje na úkor placených zón. Letos už byla naprostá většina pláže v placených zónách takřka liduprázdná a zbylo jen pár míst, kde naopak hustota osídlení připomíná Bangladéš. Bulharští podnikatelé si vybrané části pláže pronajali, umístili tam slunečníky, pár lehátek a vybírají za ně peníze. Kdybyste si chtěli s čtyřčlennou rodinou dopřát pohodlí jako třeba dva slunečníky a čtyři lehátka, vyjde taková legrace na čtyři stovky denně. To se pak už ale levná dovolená trochu prodražuje.
Placené zóny většinou zely prázdnotou. Pět leva (cca 2,4 eur) stojí jeden slunečník, stejně jako jedno lehátko. Vlevo pláž Perla
Pokud se místní diví, že o pronájem slunečníků a lehátek nemají Češi zájem a chtěli by to svádět na jejich lakotu, měli by asi vědět, že chyba může být jinde. Nikomu se nechce platit za zhruba dva metry čtvereční stovku denně, když přitom k základnímu vybavení "soukromé" pláže nepatří sprchy a toalety.
Nejvíce to vše bije do očí na pláži Perla, kde jsou pro platící hosty nachystané dokonce i postele s nebesy a baldachýny. Na pláži, která se rozprostírá u letního sídla bývalého bulharského komunistického vůdce Todora Živkova a obklopuje ji lesík, není živáčka. Značky aut, které jsou zaparkované u ní a mezi nimiž uvidíte nejen audiny nebo bavoráky, ale třeba i jeden hodně luxusní bentley, svědčí o tom, že pláž je oblíbeným místem, kde tráví horká odpoledne místní honorace. Kde však všichni tito milionáři opravdu byli, netušíme. Na lehátku ani na pohovce s nebesy neležel ani jeden. Víme však, že svá luxusní auta parkují v lesíku, kde stojí jedna jediná Toi Toi (kadi)budka, která ovšem nebyla vyprázdněna asi od minulé turistické sezony… Na toalety se tak tady chodí do lesa, ale můžete si vybrat, zda vám bude krýt záda mercedes nebo range rover.
Prázdnotou zeje i letní sídlo komunistického pohlavára Todora Živkova.
Komfort ubytování se zvyšuje, služby v hotelích však pokulhávají
Z ubytování v privátu v roce 1999 (cestovní kancelář ho nabízela jako pronájem apartmánu, ovšem šlo o ne moc čistý byt jedné primorské rodiny, která mezitím bydlela v dřevěném domečku na zahradě) jsme přešli přes ubytování v penzionu až k hotelu se službami all inclusive. Za směšný peníz, v porovnání s tím, co bychom platili v hotelích v jiných zemích, jsme si zde v posledních pěti letech pronajímali dva dvoulůžkové pokoje – jeden pro rodiče, druhý pro naše teenagery.
Po tři roky jsme bydleli ve stejném hotelu, který stál hodně blízko pláže, takže nebyl problém využívat nepřetržitě služeb all inclusive nebo si odskočit na toaletu. Každým rokem jsme bohužel sledovali, jak úroveň hotelu klesá. První rok se budova blýskala čistotou. Jen lobby bar u recepce se vytíral minimálně každé dvě hodiny, v restauraci byly stoly okamžitě uklízeny, aby nově příchozí mohli usednout k čistému stolu dokonce i s novým ubrusem. Toalety ve společných prostorách voněly, nechybělo zde mýdlo ani toaletní papír.
Hlavní třída Primorska, kde lze od místních stánkařů nakoupit zaručeně pravé napodobeniny světových módních značek.
Za rok bylo vše trošku horší a za další rok jsme se tak trochu styděli za to, že jsme dovolenou v tomto hotelu doporučili svým známým. Lobby bar uklízečky stěží "oblízly" zašlým hadrem, na toaletách byla v rozích loňská špína, bez vlastních ubrousků tam nemělo ani smysl chodit. V restauracích si hosté stoly uklízeli sami, aby si vůbec měli kam sednout.
Manažer hotelu, který ještě v roce 2009 vítal všechny příchozí v pozoru a úsměvem na rtech, měl o dva roky později jedinou starost: aby nikdo ani omylem nevynesl z jídelny meruňku nebo sušenku. Nosit jídlo na pokoj bylo absolutně zapovězeno. Týkalo se to dokonce i dětí v horečkách, které musely vylézt z postele, sejít dolů a tam se najíst.
Letos jsme proto zvolili nově postavený hotel. Prostory recepce a lobby se vytíraly neustále, toalety byly většinou také čisté. S vynášením jídla si nikdo hlavu nedělal, ale pouze proto, že projektant to stejně jako Karel Němec v cimrmanovské výpravě, která dobývala severní pól, měl sice přesně spočítané, ale zapomněl to celé vynásobit dvěma… Počet míst v hotelové restauraci byl zhruba poloviční, než činila kapacita hotelu. Proto se muselo jíst i na chodbě.
Personál byl usměvavý, ale jen do dne našeho odjezdu. Ačkoli jsme hotel opouštěli až po 21. hodině, byly nám před obědem odstřihnuty náramky all inclusive a víc jsme nikoho nezajímali…
Ale netřeba si stěžovat. Za své peníze dostane turista v Bulharsku standardní služby. Kdo chce něco víc, musí si připlatit a jet třeba do Řecka.
Primorsko
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
