Odteď si budu Split už pořád pamatovat úplně jinak. Ne coby světovou památku, ale jako živé město, v němž si i ve dvě ráno můžete koupit nutellové palačinky s banánem a kde skoro až do rána mají otevřeno zmrzlinárny, bary, pizzerie, hraje tu živý jazz i dunivý house. V šest ráno si v obřím lesoparku Marjan můžete uběhnout klidně deset kilometrů, aniž by vás mezi pryskyřicí vonícími borovicemi někdo rušil, a pak rovnou hupsnout do moře na zastrčené pláži Kašjuni, o níž turisté nevědí. V Kafé Vidilica na konci parku si dáte šálek makijata a budete jen tak zírat na obří lodi, vplouvající za dunivého houkání do přístavu.
A pak po promenádě Baluni dorazíte za deset minut do centra, což je vlastně ohromný římský palác, v němž si užíval důchodu císař Dioklecián. Palác? A kde jako je? ptají se často návštěvníci. No všude. Město prorostlo do ruin organicky, lidé tady v nich žijí i pracují. A památkáři dohlížejí.
Třeba v bance nesmějí mít koberce, zakrývaly by původní dlažbu. A původní hvězdicovité odvodňovací vpusti musí být viditelné návštěvníkům, ať už jsou v obchodě, nebo v zádveří pojišťovny.
A propos, obchody. Třeba ten s kravatami je unikát. Chorvati tenhle oděvní doplněk „vynalezli“– během třicetileté války jejich dragouni vozili kolem krku podobně uvázané šátky, Francouzům se tato móda zalíbila a rozšířili ji do celého světa. A název dostala právě podle Chorvatů. A ve Splitu na malém náměstí pár kroků od zvonice můžete koupit ty „nejpravější“ kravaty na světě, třeba zdobené zlatem. Stojí jmění, ale prohlédnout si je můžete zadarmo.
Pokud si chcete něco koupit, můžete se zastavit třeba v krámku rodiny Čivljaků na Bosanské ulici. Pětasedmdesátiletý Viktor tu spolu se synem ručně vyrábí filigránské šperky. Vzadu v dílničce se pájí a letuje ze stříbrného drátu a výsledkem jsou prstýnky, gombíky či tradiční náušnice. „Tohle je nejlepší místo pro koupi něčeho opravdu autentického, neturistického, “ říká náš průvodce Vjeran Mlačič. A ceny nejsou nijak horentní: malý přívěšek vyjde třeba na čtyři stovky, náušničky na 1 200 Kč.
Vjeran nás pak vede o kousek dál, do malé čokoládovny Nadalina. Ta je proslavená nejen tím, že před pár lety vyrobila největší tabulkovou čokoládu na světě (102 m²), ale hlavně sladkostmi se zvláštními příchutěmi, třeba olivovým olejem či levandulí. Byli jsme skeptičtí, ale chutnalo to skvěle...
Další sladkosti čekají za rohem. Vjeran nám ukazuje nejstarší – a podle něj tu nej cukrárnu ve Splitu, provozovanou rodinou Kiriginů už od roku 1937 i v dobách zdejšího socialismu. Jmenuje se prostě Tradicija a dva kopečky zmrzliny tu stojí 44 korun. Je výborná!
Tady se natáčela Hra o trůnyLétají sem kvůli němu Korejci, Japonci, Američané. Brutální a výpravný fantasy seriál z produkce HBO Hra o trůny je fenomén. „Stačí při prohlídce říct turistům magické Game of Thrones a hned začnou pozorně poslouchat, směje se Vjeran Mlačič, průvodce Splitem. Historici sice prý naříkají, že lidé nejezdí do města kvůli památkám, ale průvodcům to nevadí. Vjeran si pro své klienty dokonce vyrobil fotoknihu se scénami ze seriálu pro srovnání, jak vypadají filmová místa v reálu. Většinou jsou docela k poznání (viz foto z gomilického kláštera), jen k nim tvůrci seriálu počítačovou animací přidali nereálné objekty, většinou stavby či sochy. Občas však dekoratéři vyráběli třeba dřevěné balkony či ostění, kvůli větší realističnosti. Ale třeba v podzemí, kde Daenerys Targeryen drží své draky, byste jen stěží poznali klenutý průchod se stánky prodejců suvenýrů. Vjeran nám ukazuje třeba zeď, na niž ve filmu napsali otroci ve městě Meereen nápis Kill the masters (zabijte pány). A velkou roli hraje v seriálu i pevnost Klis, která staletí střežila Split před tureckou invazí. Leží 13 km od města. „Před pár lety sem chtěl opravdu málokdo, teď je to hit. Lidé si půjčují auta, aby se sem dostali, říká Vjeran.  Průvodce Splitem Vjeran Mlačič si pro své klienty dokonce vyrobil fotoknihu se scénami ze seriálu pro srovnání, jak vypadají filmová místa v reálu. Většinou jsou docela k poznání, jako na třeba gomilický klášter.  Diokleciánův palác ve Splitu |
Od mlsání zpět k památkám. Za studenty ve věrných uniformách římských legionářů stojí malá černá sfinga. Co tady dělá nějaká kopie egyptského artefaktu? ptám se průvodce a dozvím se, že je to originál, dovezený sem Římany stejně jako nedaleký obelisk. V tomhle fantastickém městě prostě pořád objevujete napůl setřené pozůstatky dávných civilizací. A když vyhlédnete z oken hlavní fasády paláce, můžete si lehce představit, jak tady ve sloupořadí postával císař a nechával se ovívat mořskou brízou.
