Oblaka dýmu z výfuků, řev motorů člunů, skřípění kýlů lodí, praskavé zvuky dřeva a napínajících se kořenů. Tato zvuková kulisa připomíná spíš nějaké vodní demoliční derby. Pro lidi žijící na březích jezera Chippewa je to jen další obyčejné ráno, které je třeba začít přesunem šestnáctihektarového ostrova.
Jezero Chippewa ve státě Wisconsin vzniklo vlastně nadvakrát. Poprvé, když odtud před 17 tisíci lety ustoupil pevninský ledovec, a zanechal za sebou zemi posetou stříbřitými zrcadly desítek jezer. Ta se však postupně zanášela, zarůstala a vytvářela řetězec bažin v trvale podmáčené krajině. Po tisíciletích eroze a sedimentace tu hladina jezera byla patrná jen po jarním tání anebo za velkých dešťů. Území bylo spíše velkým mokřadem.
Wisconsin’s Lake Chippewa is home to a giant floating island that sometimes moves around blocking a critically important bridge and needs to be moved by local boat owners working in unison.
Follow (us) @NATUREINCLIPS for more content like this
@natureinclips
Druhého pokusu se Chippewa, jehož hladina už ležela na počátku minulého století hluboko pod hranici odtoku, dočkala v roce 1923. Zdejší obyvatelé tehdy propojili širokým kanálem bažinaté území se sítí ostatních jezer v okolí, a navázali je až k řece Ottawě. Chippewa, teď už zase propojená s jezery Stanley, Simcoe, Fenton a velkou řekou, se znovu stala plnohodnotným jezerem. Jak se však brzy ukázalo, s tímto velkolepým krajinářským a vodohospodářským počinem se pojil jeden neduh.
Na ostrově Forty Acre Bog hnízdí i přísně chránění orli bělohlaví. Další důvod, proč se plovoucí souši nesmí nic stát.
Ostrov na cestách
Jezero Chippewa totiž „nezapomnělo“ na časy, kdy bylo neprůtočnou bažinou. I po znovuzatopení plulo na jeho hladině mnoho rašelinných ostrůvků, které se postupně spojovaly a prorůstaly. A daly tak vzniknout „ostrovu“, nazývanému velmi výstižně „Forty Acre Bog“. Proč ty uvozovky?
Na první pohled totiž Forty Acre Bog vypadá jako docela normální ostrov. Šestnáctihektarový kus souše porostlé trsy trav, borůvčím a keři. Dokonce i velkými jehličnatými stromy. Jenže není opravdovým ostrovem, spojeným s podkladem, dnem jezera. Je útvarem plovoucím na hladině.
Svým vlastním tempem se vlivem proudu a převládajících větrů neustále sune z východu jezera na západ. A jako pořádně velký chuchvalec v odtoku potrubí přirozeně směřuje k tomu, aby ucpal Chippewa Flowage, onen v roce 1923 pracně vybudovaný napojovací kanál. Tím by hladinu znovu uzavřel, a jezero učinil bezodtoké.
Jeden člun nemá sílu na to, aby ostrovem pohnul. Ale desítky lodí už to zvládnou.
Pro místní obyvatele je pohyb ostrova předzvěstí komplikací. Ucpávka utvořená plovoucím ostrovem by totiž narušila silniční spojení, most vedoucí nad spojovacím kanálem. A také by ve svých důsledcích vedla k intenzivnějšímu podmáčení celé oblasti, narušení cestních těles. Proto se také snaží tuto ostrovní ucpávku odstrčit zpět, co nejdál od západního okraje jezera Chippewa.
Jak? Jedna loď by na to nestačila, musí se proto smluvit více majitelů lodí. A koordinovaná síla desítek motorů člunů už dokáže celý Forty Acre Bog popostrčit tím správným směrem.
„Děláme to několikrát do roka,“ vysvětluje Denny Reyes, jeden z místních obyvatel. „Jinak to nejde. Plující ostrov totiž může zablokovat jedinou cestu mezi východní a západní částí oblasti, a doprava by pak byla možná jen lodí.“
Ostrov může zablokovat jedinou suchozemskou cestu mezi západní a východní částí oblasti.
Pravidelné posouvání plovoucího ostrova čluny tu má dlouhou tradici.
Tradice sisyfovské dřiny
Posouvat ostrovem není nic snadného, vyžaduje to souhru desítek lodí. A také příznivý vítr v zádech. „Poté, co se na Forty Acre Bog rozrostly stromy, slouží mu jako plachty,“ dodávají místní. Ostrov už je natolik hmotný, že se nedá odtlačit proti větru.
Řešením by pochopitelně mohlo být stromy pokácet a Forty Acre Bog s pomocí techniky nakrájet na menší kousky. Ale tomu brání ochrana přírody. Plovoucí útvar je domovem desítek živočišných a rostlinných druhů, často na něm hnízdí ohrožení ptáci. Takže musí zůstat vcelku, netknutý. Jeho přesouvání po hladině Chippewa však žádný zákon nebrání.
Snílek vytvořil vlastní ostrov z odpadků. Měl i pláž, vířivku a hezký dům |
„Je to jedna z prvních věcí, kterou každé ráno zjišťujete. Kdepak je asi ostrov dneska?“ říká Reyes. Forty Acre Bog se týdny nepohne ani o píď, ale pak se najednou, kvůli větrné noci, umí objevit přímo před mostem.
Jezero Chippewa má přirozenou tendenci k zarůstání a sedimentaci. A k tomu, aby se stalo bažinou.
Loni bylo k jeho přesunutí potřeba pětadvacet člunů, které unisono zabíraly. Letos jich stačilo jen patnáct, příznivý vítr pomáhal. „A není to jen o tom ho odstrčit, ostrov musíte také zaparkovat na správné místo, jinak by byl za pár dní zpátky,“ dodává Greg Kopke, zdejší rybář.
Rybářů s motorovými čluny je kolem jezera Chippewa hodně, a tak naštěstí nikdy není problém se domluvit. Práce je to sisyfovská, ale je zapotřebí. I když jim přidělává práci, jsou místní na tuto svou plovoucí kuriozitu náležitě hrdí. Ne každý se může pochlubit tím, že pro něj den začíná přesouváním ostrova.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
