Šéfem projektu stavby české polární stanice je profesor Pavel Prošek z katedry geografie brněnské Masarykovy univerzity. Kvůli hledání vhodného místa strávil spolu se třemi kolegy tři březnové týdny v Argentině a v Antarktidě.
"Bude to na pobřeží ostrova James Ross, asi šest kilometrů severovýchodně od původně uvažované zátoky Brandy Bay," vysvětluje zkušený třiašedesátiletý polárník, který se výzkumu v Antarktidě věnuje už léta.
Česká základna pro patnáct lidí bude fungovat nejméně čtyřicet let. Vědci budou během antarktického léta, kdy na ostrově teplota kolísá kolem nuly, zkoumat například rostliny, podnebí a nerosty. Pořízení stanice přijde asi na padesát milionů korun. Její roční provoz pak bude stát přibližně třičtvrtě milionu korun.
Nejdříve se uvažovalo o tom, že stanice bude na ostrově King George, ale kvůli tomu, že tam má podle nových záměrů polských vědců vzniknout zvlášť chráněné území, z toho sešlo.
* Byli jste přímo na místě, na ostrově James Ross?
V Antarktidě jsme byli vlastně jenom tři čtyři dny. Kvůli počasí jsme se na James Ross nedostali. Nejprve jsme strávili několik dnů v argentinském městě Rio Gallegos, které leží v severní Patagonii a dalších pár dnů jsme byli na antarktické stanici Marambio na ostrově Seymour.
Na James Ross jsme měli letět letadlem, ale ani jediný pokus o přistání, který jsme absolvovali, se nezdařil. Na "náš" ostrov jsme se jenom koukali přes moře - leží totiž asi dvacet kilometrů od ostrova Seymour.
* Jak jste vybrali lokalitu pro základnu, když jste nebyli přímo na místě?
Ředitel argentinského antarktického ústavu nás spojil s partou lidí, kteří na ostrově James Ross dělají výzkum. Původně jsme měli být v jednom terénním kempu s Argentinci a jedním Japoncem, který kvůli tomu přiletěl až z Tokia, nakonec jsme se ale právě kvůli špatnému počasí vrátili ze stanice Marambio do Buenos Aires. Tam jsme si spolu s argentinskými kolegy udělali takový workshop - pár dní jsme s nimi seděli a probírali letecké snímky, mapy, klimatická data a spoustu dalších informací.
Nejdůležitější bylo, že oni znali přímo tu část ostrova, která nás zajímala. Za těch pár dnů v Buenos Aires jsme nakonec udělali tolik práce, kolik bychom přímo v terénu za tak krátkou dobu nikdy nezvládli.
* Argentinští kolegové vám nabídli jediné místo?
Ne. Navrhli jich osm. Podle jejich informací jsme pak u každého místa posuzovali pět kladných a pět záporných kritérií. Jako nejvhodnější vyšlo místo označené jako Bod 4. Leží na mořské terase asi deset metrů nad hladinou, jsou tam dvě řeky a chráněná zátoka pro čluny. Dnes už máme hotovou první skicu, která ukazuje rozmístění jednotlivých částí stanice.
* Proč jste opustili Brandy Bay?
Je tam měkké podloží, takže by se tam těžko stavělo a navíc nám argentinský geolog řekl, že voda v jezeře, odkud jsme chtěli stanici zásobovat, je zasolená.
* Pojedete se podívat ještě před začátkem stavby přímo na místo?
Není to třeba. Jeden pracovník argentinského antarktického ústavu nám slíbil, že detaily na místě prověří. Stejně tam totiž musí jet, aby vybral data z přístrojů, které tam Argentinci mají už dva roky umístěné.
* A kdy už začnete stavět?
Antarktida je úřad. Do 25. dubna musíme poslat Výboru pro ochranu životního prostředí při Antarktické smlouvě dokument o odhadech potenciálního dopadu stanice na prostředí. Finální verze bude projednána v červnu na madridském setkání států Antarktické smlouvy, a když ji obhájíme a nikdo nebude mít po šedesát dnů připomínky, může na podzim vyrazit loď s nákladem a dvanáct lidí, kteří budou základnu stavět.
|
Češi v Antarktidě |
|
V Antarktidě už působí jedna česká polární základna, kterou přes deset let provozuje více méně na vlastní náklady Čech Jaroslav Pavlíček. Zkoumá tady přežívání lidí v extrémních podmínkách. Leží na ostrově Nelson Island a jmenuje se Václav Vojtěch Station. Více o této stanici ZDE. |
 Krajina na Antarktidě |
 Stanice MARAMBIO na Antarktidě (Pavel Prošek vpravo) |
