Na budově Egon Schiele Art Centra je obří postava. Má japonské rysy, na hlavě čepici a dívá se do mobilu, který drží v levé ruce. „Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je na světě nejkrásnější,“ ptá se novodobá Sněhurka svého telefonu.
Další papírové postavy nalepené tapetovým lepidlem na zdech zaplnily Hradební ulici v Českém Krumlově. Ojedinělý projekt tam vytvořila mladá streetartová umělkyně a komiksová kreslířka říkající si Toy_Box.
„Turisté se dívají na město jen skrz hledáček a neodvážejí si opravdové zážitky. Nekritizuju to, vím, že to děláme všichni. Lidé ale nejsou tak rozesmátí, jen předstírají štěstí pro jeho prezentaci na Facebooku,“ míní mladá žena skrývající svou tvář i pravé jméno.
Toy_Box doplnila své postavy anglickými větami, aby si je mohli přečíst i turisté.
Toy_Box nalepila papírové postavy na zdi v Hradební ulici v Českém Krumlově.
Toy_Box nalepila papírové postavy na zdi v Hradební ulici v Českém Krumlově.
Toy_Box doplnila své postavy anglickými větami: Kupte si větší fotoaparát, abyste vypadali šťastnější na Facebooku. Nebo: Pořizování fotografií vymazává vzpomínky.
„Texty jsou v angličtině, protože bych byla ráda, aby si je mohli přečíst i turisté. Chtěla bych, aby se kolemjdoucí zamysleli, jestli nás nové technologie místo pomoci v komunikaci od sebe navzájem spíše neoddělují. Často jdu Hradební ulicí a vidím, jak se lidi u mého streetartu prostě jen vyfotí,“ říká Toy_Box.
S projektem začala v květnu, kdy v Krumlově bydlela měsíc v domečku Egona Schieleho. „Lidé, které jsem viděla, byli očividně zaměstnáni vytvářením své umělé identity, která na Facebooku a Twitteru ožívá prostřednictvím selfies, komentů a otagovaných příspěvků, takže neměli čas vnímat realitu, která se odehrávala přímo kolem nich. Skutečný prožitek třeba toho, že jdu s někým na pivo a je mi dobře, nahrazuje v současné době reprezentace tohoto prožitku. Tedy to, že se s tím člověkem vyfotím a pověsím to na Facebook,“ domnívá se Toy_Box.
Sympozia na téma Pocta Jiřímu Kolářovi se zúčastnilo deset umělců z pěti zemí. Doplnil je kontroverzní výtvarník Epos 257. Zájemci si mohou práce prohlédnout v Egon Schiele Art Centru.
Artur Magrot a Alessandra Svatek, vystupující pod uměleckým jménem Áčka, tam vystavují tetované boty.
„Jiří Kolář byl ve Skupině 42, která se zajímala o města. To je společný jmenovatel naší práce, street art je spojený s městem. Použili jsme boty od Bati, jednoho z mála Čechů, kteří ve světě opravdu zarezonovali podobně jako Kolář,“ líčí Artur Magrot.
Návštěvníci galerie dále uvidí například návrhy pro sérii gobelínů od Judit Szabó z Maďarska nebo papírové instalace Tünde Újszászi.
