Roman Týc tvrdí, že ostatky, které se nevejdou do tříkilové urny, zaměstnanci krematorií vyhazují bez piety do kontejneru. Díla poprvé vystavil před dvěma lety v Praze.
Roman TýcKontroverzní umělec se narodil v roce 1974. Je známý neotřelým způsobem, kterým prezentuje svoji tvorbu ve veřejném prostoru. Patří k zakládajícím členům skupiny Ztohoven. Ta připravila například akci Mediální realita - simulovaný atomový výbuch v živém vysílání České televize. Týc na sebe výrazně poprvé upozornil během povodní v roce 2002, kdy proplouval na kusu dřeva Prahou. V roce 2007 vyměnil skla na 50 pražských semaforech. Noví panáčci například čůrali, venčili psa nebo pili z lahve. Za poškození cizí věci dostal Týc pokutu. Uhradil však jen škodu dopravnímu podniku, a proto musel strávit měsíc v pankrácké věznici. |
V Krumlově nyní přitvrdil. Vytvořil limitovanou sérii dvanácti "obrazů" s názvem 20 deka osudu. V rámu je plastový pytlíček plný lidského popela včetně zubů. Díla prodává za 1 500 korun, jen za cenu výrobních nákladů.
Záměrně tak porušuje zákon o pohřebnictví, který zakazuje zacházet s lidskými ostatky "způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění pozůstalých".
Proč to Týc dělá?
"Současná společnost se staví k jedinci jen jako k materiálu. Nevejdeš se do urny? Vyhodit! Proč měl Václav Havel na pohřbu tři urny? Všichni to přece viděli. Potom, co mě před dvěma lety vyslýchala policie kvůli výstavě v Praze, jsem čekal, že se tento problém bude řešit. Ale magistrát raději řekl, že nejde prokázat, jestli jsou ostatky pravé. Je to pokrytectví. Proto jsem zařadil vyšší rychlost," líčí Roman Týc, člen sdružení Ztohoven a spoluautor nahraného atomového výbuchu v televizi či upravených semaforů v Praze.
Podle Kateřiny Vrbové, ředitelky Městského pohřebního ústavu v Českých Budějovicích, se do typizované urny všechny ostatky vejdou.
"Výjimečně se stane, že pár gramů popela zbude. Ty pracovníci dají do speciální nádoby. Když je plná, vysypou ji na rozptylovou loučku. Nic u nás do popelnic nevyhazujeme," říká Vrbová.
Roman Týc v Krumlově |
Týc oponuje, že ostatky získal z kontejnerů v pražských krematoriích.
"Strávil jsem také den se spalovačem mrtvol, který mi všechno ukázal. Viděl jsem, jak vyhazuje popel do plechovky od barvy. Máme to natočené i na videu. Není to selhání jedince, ale celého systému. Kdo určil, že se do urny vejdou jen tři kila?" ptá se Týc.
Vrbová vnímá jeho výstavu jen jako zviditelnění. "Je to nepietní záležitost. Beru, když si pozůstalí nechají z části popela vytvořit smuteční vzpomínkové sklo, ale tohle je za hranou," dodává.
Oslovení historici umění upozorňují, že používání mrtvých tkání nebo tělesných sekretů není ve světovém poválečném umění nic výjimečného.
"Úzce zaměřený koncept Romana Týce s morálním apelem na skutečnou pietu k zemřelým sice má určitý skandální náboj, ale pouze při prvním povrchním pohledu. Ponouká k přemýšlení nad osudem ostatků našich bližních i nad vlastní smrtelností. Rozumím tomu, že u diváků vychovaných socialistickým realismem a reprodukcemi secesních plakátů pak může toto dílo snadno vyvolat negativní reakce," podotýká Hynek Látal z Ústavu dějin umění Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.
V Krumlově jsou vedle velkých pláten i prosklené boxy s ostatky na dně a QR kódy vytvořené z popela. "Jsou v nich údaje z kartiček zesnulých, které byly v kontejnerech. Po přiložení čtečky naskočí osobní údaje osoby," vysvětluje Týc.
Prodejní díla 20 deka osudu budí v obchůdku galerie rozruch. Návštěvníci se u pytlíků zastavují a diskutují. Více než polovina se už prodala. Týcova výstava je součástí projektu Intimissimo zahrnující umělce z Čech a Rakouska.
