„Zahrádky jsou nejen místem, kde můžeme pěstovat zdravé ovoce a zeleninu, ale také místem, které spolu s námi obývá velké množství různých živých organismů vázaných na specifický ekosystém a prospěšných i pro celkové prostředí města. To jsme chtěli podložit vlastním průzkumem mezi našimi zahrádkáři, kteří nám zasílali fotky svých vzácných ‚úlovků‘. Nyní máme utříděné první údaje,“ hlásí předsedkyně brněnského územního sdružení Českého zahrádkářského svazu (ČHS) Helena Vařejková.
Na Kraví hoře zaznamenali třeba vážky včetně vzácné červené, ale také kudlanku nábožnou. Zahrádkářské osady si oblíbili i roháč obecný, majka fialová či kovově zelený svižník polní. V Líšni je potvrzen největší motýl Česka martináč hrušňový, v Židenicích zase babočka admirál nebo babočka jilmová. Hojně jsou k vidění i včely samotářky a několik druhů ropuch.
Odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR letos na zahrádkách na Kraví hoře, Žlutém kopci a v Králově Poli také umístili hnízdiště pro včely zednice a zkoumají, jaký vliv na ně má výskyt pesticidů v pylu rostlin.
Podle průběžných pozorování se opylovačům v městských koloniích daří a mohou zde dokonce vytvářet početnější a pestřejší komunity než v okolní krajině.
„Studie naznačují, že městské zahrady nabízí včelám a jiným opylovačům kvalitnější potravu, méně kontaminovanou chemikáliemi než zemědělská krajina. To je pro samotářské včely zásadní, neboť na rozdíl od včely medonosné jsou odkázány na potravní zdroje do několika set metrů od hnízda. Je tedy zjevné, že zahrádkářské osady představují jedinečný biotop, který není nahraditelný parky či jinými obdobnými typy prostředí,“ konstatují výsledky výzkumu.
S Českou společností ornitologickou zase zahrádkáři mapují ptáky.
„Pro osídlení městského prostředí ptáky je zásadní přítomnost a rozloha zeleně, s jejímž množstvím narůstá diverzita i hojnost výskytu těchto živočichů. Ze 130 zdokumentovaných druhů ptáků v Brně se jich v zahrádkářských osadách vyskytuje 52, přičemž mezi nimi je celá řada druhů zvláště chráněných. V Brně jde především o strakapouda jižního, krutihlava obecného a žlunu zelenou,“ tlumočí výsledky práce ornitologů Vařejková.
Náhrada je malá a daleko
Výzkum je dalším argumentem zahrádkářů v boji o zachování jejich kolonií uvnitř města. Aktuálně je jich v ohrožení hned několik.
„Nejnáchylnější na zrušení jsou v tuto chvíli především lokalita podél dálnice D1 v Bohunicích a další lokality u železniční polikliniky u řeky Svratky blízko nového hlavního nádraží. Jedna kvůli rozšíření D1 a vysokorychlostním tratím, další kvůli protipovodňovým opatřením,“ uvedl na veřejném projednání nového územního plánu radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Co žije na brněnských zahrádkách
|
V budoucnu mají zaniknout i zahrádky na Červeném a Žlutém kopci a na Kraví hoře. Nahradit je mají obytné domy a městské parky.
„Na Žlutém kopci se nachází zahrádkářské osady už víc než sedmdesát let, členskou základnu tvoří více než 365 aktivních zahrádkářů. Tato významná přírodní lokalita slouží k aktivnímu odpočinku pro více než dva tisíce obyvatel našeho města, hlavně Brna-střed,“ konstatuje zástupce zdejších zahrádkářů Vladimír Dzurja.
Podle něj na Žlutém kopci vytvořili silnou a otevřenou komunitu prospěšnou městu. Tím, že pěstují stromy a keře a zakládají jezírka, například dovedou lokálně ochlazovat prostředí až o patnáct stupňů Celsia v porovnání s městskou zástavbou.
„Přitom za posledních šedesát let vzrostla průměrná teplota v našem městě o dva a půl stupně. A je potřeba se adaptovat na klimatickou změnu,“ sděluje Dzurja.
Než zahrádky nahradí domy, bude to ještě nějakou dobu trvat. Přesto už město hledá náhradní plochy, kterými by kompenzovalo ztrátu zahrádkářům, kteří budou muset odejít. Nově vytipovalo lokality v oblasti Dvorska v Tuřanech a v Ivanovicích.
Zahrádkářské chaty i pozemky jsou v pandemii žádané. Ceny raketově rostou |
„Máme před schválením memorandum se zahrádkářským svazem, kde je to ukotveno. Bude zpracována studie proveditelnosti a v dohledné době by se mělo přistoupit i k realizaci zahrádkářské osady včetně výsadby větrolamů, oplocení, přivedení vody a cestní sítě,“ oznámil Chvátal.
Zahrádkáři kritizují, že to budou mít příliš daleko. Navíc jim vadí, že jen na Žlutém kopci využívají téměř jedenáct hektarů, zatímco Dvorska jich nabízí pět pro celé Brno. Podle Chvátala však město nahrazuje pouze ty zahrádky, které jsou na městských pozemcích, a nikoliv na těch soukromých, kterých je na Žlutém kopci zhruba polovina.
