I když mají Češi a nebo například Nizozemci po padesátce srovnatelný zdravotní stav, jejich šance se na trhu práce liší. Podle odborníků z Masarykovy univerzity, kteří v úterý zveřejnili výsledky své studie, se v Česku dostatečně nevyužívá pracovních schopností lidí ve vyšším věku.
„Při srovnání míry zaměstnanosti ve věkové skupině 50 až 64 let ovšem Česko na Nizozemsko a Finsko viditelně ztrácí. V míře zaměstnanosti u skupiny 60 až 64 let se Česko propadá až na 17. místo v EU,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Novotný z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Dosud odborníci měřili takzvaný index pracovní schopnosti, který odráží například zdraví, dovednosti, postoje a motivaci člověka, pouze na malém vzorku zaměstnanců.
Nyní chtějí v projektu Implementace Age managementu oslovit tři stovky lidí starších padesáti let a vyvinout konkrétní řešení, jak zvýšit zaměstnanost starších lidí.
„Cílem projektu je zajistit šetření na větších vzorcích zaměstnanců a ustanovit referenční hodnoty pracovní schopnosti českých zaměstnanců,“ upřesnila Ilona Štorová z Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, která projekt vede.
Dotazníky vyplní policisté, energetici či zaměstnanci bank
Do analýzy se zapojila už řada významných zaměstnavatelů jako Policejní prezidium České republiky, Skupina ČEZ nebo Komerční banka.
„Šesti desítkám zaměstnanců předložíme v následujících třech měsících dotazník, do kterého bude své poznatky vkládat i zdravotní lékař. Dostaneme tak podklad, kde starší zaměstnanci strádají a kde je potřeba se zlepšit, ať už v oblasti fyzického, nebo duševního zdraví,“ popsala Petra Krátká z Komerční banky.
Projekt, který začal loni a skončí příští rok, je součástí Národního akčního plánu přípravy na pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017. „Na problematiku zaměstnanosti starších lidí v Česku jsme se zaměřili ve dvou národních akčních plánech a jsme rádi, že vznikají další návrhy, jak ji řešit,“ vítá výzkum náměstkyně pro ochranu práv dětí a sociální začleňování Jana Hanzlíková.
Lidé se kvůli zdravotnímu stavu v práci podceňují
K lepšímu pracovnímu zapojení starších lidí přispívá podle brněnských odborníků například snížení fyzické náročnosti práce, zavedení krátkých přestávek a flexibilní pracovní doba.
A změnit by se podle výsledků výzkumu měl i postoj samotných pracovníků, kteří se mnohdy zbytečně podceňují.
„Z měření víme, že si lidé nevěří kvůli zdravotním komplikacím, i když je podle indexu jejich pracovní stav výborný,“ řekl Novotný.
Stárnutí populace, tedy prodlužování doby odchodu do důchodu, se však týká především současné mladé generace.
„Měli bychom mít na paměti, že pracovní dráha bude delší než u našich prarodičů a dbát na své zdraví a vitalitu,“ dodal Novotný.
