I tuzemští vinaři tak získají svoje „grand cru“ – vynikající viniční polohy po vzoru toskánského Chianti nebo francouzského Châteauneufdu-Pape či Bordeaux.
Zatím se zákazník v domácích vínech orientuje hlavně podle obsahu cukru. Může si tak vybrat od kabinetu přes pozdní sběr až po výběr z bobulí a cibéb. Jenže to přestává stačit.
„Loni byla průměrná cukernatost 21,4 stupně, takže v podstatě všechno je na úrovni pozdních sběrů a blížíme se výběrům. Jak pak můžeme vína vůbec rozlišovat, když mají všechny takovou cukernatost?“ naznačuje prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray.
Právě on teď připravuje koncept nového apelačního členění. V plánu je rozdělit české a moravské víno z konkrétních oblastí na několik kvalitativních stupňů – ohodnotit ho podobně, jako když se známkuje ve škole. Tak, aby zákazník dostal jasnou zprávu o tom, které víno je nejlepší a proč.
Vzor mohou vinaři najít v Rakousku
Základy označení vín podle původu už jsou položeny. Na jižní Moravě je několik spolků, které užívají označení „vína originální certifikace“, tedy podle původu z konkrétní oblasti.
Lidé tak vědí, že víno pochází třeba ze Znojemska či Mikulovska a má vlastnosti typické pro tuto lokalitu. Nicméně velká rozlehlost a různorodost území potlačuje zásadní principy apelace – mikrolokalitu o unikátních vlastnostech.
„Například VOC Znojmo zahrnuje vína od Znojma až po Dolní Kounice. To je docela rozlehlá oblast, kde se vína mohou od sebe výrazně lišit,“ vysvětluje Nyitray. Svaz vinařů je proto chce rozdělit podle mnohem podrobnějšího měřítka.
Vzor vinaři najdou třeba v Rakousku. Tam značení začíná na oblastních vínech, která pocházejí z území velkého asi jako naše dnešní VOC. Další stupeň patří vínům z jednotlivých obcí a poslední pak těm z konkrétních vinic. Mezi nimi se mohou odlišit ještě skutečně významné a mimořádné vinice.
V praxi se kromě čistého popsání místa, odkud hrozny pocházejí, navíc k apelaci přidávají další pravidla pro způsob pěstování, použité odrůdy, sběr, poměr a také technologické postupy.
Jedním z kritérií mohou být vinařské soutěže
Podle představ Svazu vinařů má celý systém certifikace řídit apelační komise či nová instituce, v níž silné zastoupení dostane stát. Ten by jednotlivým spolkům uděloval právo třídit vína podle původu. A garantoval kvalitu nejvyšších stupňů.
„Třeba ve Francii tak funguje státní úřad, který se stará o apelace nejen u vína, ale také u sýrů, ovoce či ciderů,“ říká Nyitray. Podle něj by právě taková instituce měla v Česku vybírat „grand cru“, tedy mimořádné vinice. Podle jakých parametrů, to se zatím ladí. Jedním z kritérií by mohly být vinařské soutěže. Z nich se už dnes dá vyčíst, na kterých místech se rodí nejlepší vína.
Návrh nového apelačního systému právě zpracovává přípravný výbor, který je složený z vinařů a odborníků. Následně ho dá k diskusi všem vinařům a zhruba za půl roku by mohl začít složitý legislativní proces zapracování do vinařského zákona.
Systém apelací je nejznámější ve Francii, kde se ho také podařilo dotáhnout do největší komplikovanosti. Má ho i Itálie, Německo, Španělsko nebo Rakousko.
O tom, jak je důležité mít vinohrad zařazený ve správné „škatulce“, svědčí úsměvný případ z Francie. Tam hranice apelace Châteauneufdu-Pape a Côtes du Rhône vedla přes vinici jednoho vinaře.
„Takže i když na vinici byly stejné keře, stejné odrůdy a stejné podmínky, tak na jedné straně se pěstoval exkluzivní Châteauneuf-du-Pape a na druhé klasické víno z Rhôny. A cenový rozdíl u takových vín dnes činí i pětinásobek,“ popsal ekonom a obchodník s vínem Martin Kozák pro server Vino.tk, který přináší zpravodajství z oblasti vína.
Soutěž o nejlepší vinařství odstartovalo vtipné video
