Podzim se ještě ani zdaleka nepřibližuje, přesto se listy na vinohradě začnou intenzivně barvit do zlatožluta nebo do červené až fialové barvy. Postupně se svinou, jsou kovově lesklé a křehké.
Přesně tak vypadají první příznaky takzvaného zlatého žloutnutí révy vinné, které odborníci letos poprvé v historii odhalili v České republice.
Onemocnění, jež může zpustošit celý vinohrad, se na jižní Moravu – konkrétně Břeclavsko a Znojemsko – podle všeho dostalo ze sousedního Rakouska.
„Průzkum odhalil letos v listopadu první výskyt zlatého žloutnutí v České republice. V katastru obce Oleksovičky na keři révy vinné, v katastrech obcí Perná a Bulhary pak v blízkém okolí vinic v plevelných rostlinách plaménku plotního,“ potvrdil výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček v Provinařském objektivu – informačním pořadu zmíněné organizace.
Zlaté žloutnutí se přitom zatím vyskytovalo v sousedním Rakousku a dále ve Francii, Německu, Chorvatsku, Itálii, Portugalsku a Slovinsku. Na našem území dosud nemoc zachycena nebyla.
A pro vinaře se choroba okamžitě stala pořádným strašákem. Ještě se ani nenaučili účinně bojovat s chorobou ESCA, která je trápí už několik let a ničí celé plochy vinic. A zlaté žloutnutí révy pro ně představuje dalšího silného nepřítele, proti kterému není obrany. Na chorobu totiž zatím neexistuje žádný lék.
První napadení vinic odhalili inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Ti je v letošním roce podrobili detailnímu průzkumu, aby odhalili, jak se vinohrady perou s novými riziky.
V souvislosti s klimatickou změnou totiž musí čelit například mnohem většímu tlaku houbových chorob. Experti tak ve vinicích například odebírali vzorky dřeva, odchytávali a testovali přenašeče chorob a sbírali některé plevelné hostitelské rostliny. Vše se pak dále testovalo v laboratořích.
Za vším je americký brouk
Zaměřili se na mikulovskou a znojemskou vinařskou podoblast, kde je soustředěno nejvíc vinohradů. A právě tady chorobu zlatého žloutnutí révy vinné odhalili.
Na území České republiky se přitom zatím neprojevovala. Odborníci evidovali od roku 2016 pouze výskyt jejího přenašeče – brouka kříska révového, a to v blízkosti hranice s Rakouskem.
Aby zamezili dalšímu šíření choroby, chystají pracovníci z ÚKZÚZ nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření. Ohniska výskytu nemoci je potřeba zlikvidovat.
„V zamořené zóně, kterou je dotčená vinice a přilehlé okolí do padesáti metrů, bude nařízena likvidace pozitivně testovaných rostlin,“ říká mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Nezbytností je pohlídat, zda se tu škodlivý křísek stále vyskytuje, a révu proti němu ošetřovat.
„Omezování šíření kříska révového je významným opatřením proti zlatému žloutnutí,“ podotýká Kršková.
Při silnějším napadení, které představuje dvacet až třicet procent rostlin, hrozí podle Martina Půčka likvidace celých vinic. A zcela jistě stihne i další rostliny, na kterých křísek přežívá. „Z vinic a jejich okolí budou odstraňovány zejména plané rostliny révy, plamének plotní, lísky, olše, pajasany a vrby,“ přidává opatření mluvčí ÚKZÚZ.
Opatření potrvají nejméně dva roky. Pokud po této době nebude zlaté žloutnutí ve vinicích vidět, může je ústav zrušit.
Kyselé hrozny bez cukru
Obávaná choroba se šíří nejen prostřednictvím hmyzu, tedy zejména zmiňovaného kříska, který byl do Evropy zavlečen ze Severní Ameriky, ale také přes rozmnožovací materiál révy. Konkrétně z infikovaných sazenic, což se prokazatelně děje i u nemoci ESCA.
Obě choroby mohou mít pro vinice fatální následky. „Při výskytu zlatého žloutnutí révy rychle dochází k významným hospodářským škodám. Výnosy se mohou dramaticky snižovat, upadá vitalita rostlin i kvalita vína, neboť hrozny napadených rostlin mají vysoký obsah kyselin a nízký obsah cukru. V případě, že se neprovádí ošetřování proti přenašečům, se počet napadených rostlin může zvýšit každoročně desetkrát a může brzy dosáhnout osmdesáti až sta procent,“ informuje rostlinolékařský portál s tím, že některé velmi kvalitní odrůdy, jako jsou Chardonnay, Cabernet Sauvignon a Sauvignon Blanc, jsou k onemocnění nadmíru náchylné.
Ve Francii je zlaté žloutnutí révy nejvýznamnějším patogenem, který révě způsobuje újmu. Poškodil tam rozsáhlé vinařské oblasti, v nichž došlo od padesátých let minulého století k omezení pěstování. Tento proces stále pokračuje, i když je zavedeno povinné ošetřování proti přenašečům.
Nemoc se přitom zpočátku projevuje nenápadně. Může trvat až tři roky, než se objeví první symptomy. Kromě barevných změn na listech dochází k usychání a opadu květenství. Hrozny se buď nevyvíjejí, předčasně vadnou, nebo zasychají. Méně postižené bobule se dříve vybarvují, mají nižší cukernatost a vyšší obsah kyselin.
