Uzavřená ampule, na kterou je napojená plastová hadička, vypadá trochu jako dětská odsávačka při rýmě. Jenže tady nemíří do nosíku batolete, ale mezi listy vinné révy.
Terénní inspektoři právě tímto způsobem odchytávají přenašeče chorob, jež by mohly mít devastující účinky pro celou vinici. Vzorky poputují k dalšímu pozorování. A na konci průzkumu se z nich vyloupne kompletní zpráva o zdravotním stavu vinohradů jižní Moravy.
Vinice totiž v posledních letech čelí úplně novým rizikům. „V důsledku probíhající klimatické změny narůstá škodlivost houbových chorob kmínků révy,“ vysvětlila mluvčí Ústředního kontrolního ústavu zkušebního a zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.
Právě odborníci z olomoucké laboratoře ústavu vzorky postupně zkoumají. Mluví o chorobě známé pod jménem Esca, jež způsobuje odumírání keřů révy a je největším strašákem posledních let pro vinaře po celé Evropě.
Jak již dříve uvedl výkonný ředitel Svazu vinařů České republiky Martin Půček, Esca podle posledních známých čísel ze sklizně roku 2019 napadla keře u 67 procent vinařských podniků.
Každé páté vinařství pak potvrdilo, že pro něj choroba znamenala citelné snížení výnosu. Napadla totiž víc než desetinu keřů v jejich vinicích.
„U téměř tří čtvrtin podniků má již smysl věnovat se u napadených keřů zapěstování nových kmínků či jejich vyklučení,“ tlumočil Půček výsledky tehdejšího dotazování.
Odborníkům chyběla data
Jak ale upozorňuje Kršková, zatím chyběla objektivní data, na jejichž základě lze provádět koncepční rozhodnutí. Zejména pokud jde o možné změny při pěstování révy v režimu integrované produkce, který v podmínkách jižní Moravy zcela převažuje.
Právě proto se do terénu vydali výzkumníci. Letos se zaměřili na Mikulovskou a Znojemskou vinařskou podoblast, kde je soustředěno nejvíc vinohradů. V příštím roce chtějí pokračovat ve vinohradech v Čechách, aby v celé České republice získali co nejvíce dat k vyhodnocení.
Práce v terénu je přitom pro inspektory doslova mravenčí. „Při průzkumu z vybraných příznakových rostlin odebírali vzorky dřeva, respektive pilin, z nichž vědci budou zjišťovat jednotlivé patogeny,“ popsala Kršková.
Zároveň terénní inspektoři pomocí frekvence výskytu hodnotí i procentuální napadení vzorkovaných ploch. Odebírají třeba i příznakové vzorky letorostů, nezbytností je odchyt a testování přenašečů a sběr některých plevelných hostitelských rostlin.
Všechny odebrané vzorky postupně diagnostikuje zmíněná laboratoř ústavu v Olomouci. Ale zkoumá je také Ústav genetiky Mendelovy univerzity v Brně. Jeho moderní laboratorní analýzy mají odhalit celé spektrum původců poškození révy.
Esca přitom není zdaleka jedinou chorobou, která vinohrady ohrožuje. Výzkum tak má odhalit třeba i to, jestli se ve vinohradech neobjevila bakterie Xylella fastidiosa.
Bakterie je pohromou pro rostliny
Na jihu Evropy již zlikvidovala celé olivové háje i vinice. Rychle se šíří a neexistuje proti ní žádná léčba. Podezření na její výskyt se v Česku poprvé objevilo před pěti lety, kdy měly nakažené rostliny prodávat hobbymarkety.
I když se nakonec nepotvrdilo, opatrnost je namístě. I karanténní opatření jsou totiž v případě napadení touto bakterií velmi přísná.
Zlikvidovat se musí nejen každá napadená rostlina, ale také všechny hostitelské v okruhu sto metrů. Což by v případě révy znamenalo obrovskou část vinohradu.
Pátrá se třeba i po přenašeči choroby zlatého žloutnutí révy, kvůli které dochází k odumírání celých keřů a nezřídka k devastaci vinic.
Jejím původcem je specializovaná bakterie, fytoplazma, jejímž jediným přenašečem je nenápadný brouk křísek révový. Ten byl už v roce 2016 pozorován na rakouskočeské hranici nedaleko Valtic, kam doslova „přeskočil“ z Rakouska.
Výsledky budou příští rok
Kompletní výsledky průzkumu chce mít ÚKZÚZ hotové na jaře příštího roku. To bude mít jasnou odpověď na to, jak jsou jihomoravské vinohrady poškozené a co jejich chřadnutí způsobuje nejvíce.
Nejde přitom o jediný výzkum v jihomoravských vinohradech. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity například zkoumají také půdní mikrofloru vinic.
„Výsledky přinesou informace o půdních mikroorganismech, které mají vliv na vitalitu révy vinné, kvalitu půdy, kvalitu hroznů a v neposlední řadě také na kvalitu kvašení a samotného finálního produktu – vína,“ vyjmenoval mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána. Výzkum má být návodem pro vinaře, jak zlepšit produkci a udržet kvalitu půdy pro budoucnost.
