„Zatím se proti tomu nedá nijak bojovat. Napadený keř se musí vyřezat a vynést pryč, aby se nemoc nešířila dál,“ popisuje Jan Grabec vedoucí provozu vinic Vína Blatel.
„Nemoc se šíří třeba při zimním řezu, pokud se nečistí nůžky. Ale bohužel nejde zvládat po každém střihnutí nůžky očistit, to bychom nic neudělali. Zatím tedy není nic, co by nemoc zastavilo,“ poznamenal. Choroba postupně zasáhne celý keř, poškodí vodivá pletiva, réva nemůže z půdy nasát vodu a živiny. Keř postupně umírá. V extrémních případech nemoc postihne celý vinohrad.
Podobné zkušenosti má i znojemské vinařství Znovín. Odumírají mu hlavně keře Sauvignonu. Jednatel vinařství Pavel Vajčner se v té souvislosti nebojí použít slovo kalamita. „Budoucnost je v tom, abychom přistupovali ke každé hlavě révy individuálně,“ říká.
Právě kvůli takovému „individuálnímu přístupu“ spolupracují vinaři s vědci z Mendelovy univerzity a společně mapují své vinice pomocí dronu.
„Při mapování poznáme, kde je choroba nejrozšířenější, kde je nedostatek určitých živin. Kde je jaká teplota a jak s ní pracovat. To nás zajímá,“ vysvětluje Vajčner.
Pavel Pavloušek ze zahradnické fakulty univerzity mu dává za pravdu. „Moderní metody precizního vinohradnictví vyžadují dokonalou znalost konkrétní vinice spojenou s dálkovým snímkováním.“
Drony snímkují konkrétní vinice, shromažďují data a sestavují z nich růstové indexy. Na jejich základě pak vědci vyvíjejí metodu, díky které rozpoznají keře napadené chorobou ESCA. „Výzkum už nyní přináší první prakticky využitelné výsledky,“ uvedl Pavloušek.
Hlídat mikroklima online
Využití bezpilotního monitorování ve vinicích však nemíří jen na nemoci. Použít se dají například k monitorování sucha, výživových problémů, prognózy výnosu hroznů a kvality a další.
S pomocí bezpilotních prostředků chtějí odborníci chránit vinice i proti padlí révy (Erysiphe necator). Tato houba napadá nejen listy, ale také hrozny a vytváří na nich bílý povlak.
„Rozvoj infekce výrazně ovlivňuje teplota vzduchu a porostu a relativní vzdušná vlhkost v porostu. Velmi výrazný je proto vliv mikroklimatu vinice. To můžeme monitorovat prostřednictvím teplotních a vlhkostních senzorů přímo ve vinici. Tato cesta je však nákladná a nedokáže postihnout variabilitu velkých ploch,“ uvedl Pavloušek.
Cílem vinařů i vědců je proto monitorování porostu révy vinné prostřednictvím bezpilotních prostředků, kde bude od jara zjišťována teplota porostu a to, jak réva prospívá.
První seznámení s drony si vinaři pochvalují. „Jedním z prvních výstupů je určení teploty vinice. Prokázalo se, že ozeleněné části vinice mají jinou teplotu než ty bez pokryvu. Takže už víme, že během letních období bychom neměli mít půdu ve vinohradě holou, aby se vinohrad zbytečně nepřehříval. To je jedna z prvních informací, kterou drony přinesly. A my doufáme, že těch informací bude mnohem víc. A že se s nimi naučíme pracovat,“ poznamenal vinohradník vinařství Sonberk v Popicích Roman Slouk.
Nechceme, aby nám ujel vlak
Podle něj jde v celém zemědělství technika rychle dopředu. Stačí se podívat na moderní skleníky pro pěstování rajčat, v nichž počítač uměle reguluje dobu slunečního svitu, pěstování se obejde bez půdy a opylování se řídí přes wi-fi.
„Ve vinohradu to nejde tak snadno jako pod střechou skleníku, ale i tak se nabízejí nové možnosti. A my si to nechceme nechat utéct,“ poznamenal Slouk.
Faktem je, že vinařství má možnosti, o jakých se lidem donedávna ani nesnilo. Vinaři mají k dispozici třeba dron k postřikování vinohradů pesticidy. Vejde se do něj až 60 litrů postřiku, což je asi čtyř až šestinásobek obvyklého množství u srovnatelných strojů.
Vychytávky jako meteostanice a senzory vlhkosti půdy se už poměrně rozšířily a pomáhají pěstitelům přesně stanovit, kdy se pustit do prací na vinici nebo kdy sáhnout po postřiku.
Vybavit se mohou třeba i aplikací Vitipad, což je jakýsi počítačový záznamník, do kterého si vinohradník může zapsat vše o pěstování, pracích ve vinohradě, postřicích, najde v něm předpověď počasí i sumář nákladů na produkci hroznů.
Pro sázení si vinaři sehnali přístroj naváděný satelitem. Díky GPS souřadnicím pracuje s milimetrovou přesností a vytváří nejrovnější řádky vinohradů. Sázení jde navíc velmi rychle. A pak je tu třeba přístroj Geisi, který vyvinuli v Německu. Díky přesné navigaci se umí sám pohybovat mezi keři a zvládá nejen postřiky, ale také základní jarní a letní práce, které museli vinaři dříve provádět ručně.
Před mrazy zase vinohrady může ochránit obří vrtule, která promíchává vzduch. Přístroj má automatická čidla, která jej spustí, jakmile teplota klesne na 1,5 stupně Celsia. Vinici má ochránit i při sedmistupňovém mrazu. Zařízení lze navíc naklánět pod různými úhly, takže pracuje efektivněji.
