Pro vinaře je tato choroba révy noční můrou. Nejdřív se na listech objeví žluté skvrny připomínající tygří srst. A postupně odumírá celý keř, který nemoc známá jako esca připraví o schopnost nasát z půdy vodu a živiny.
Nemocné keře se musí vyřezat a z vinice odstranit, jinak se může choroba šířit dál. Například při zimním řezu, kdy se přes nůžky přenese z jedné rostliny na druhou.
Vymýtit tuto chorobu jednou provždy by mohly pomoci půdní bakterie, které vědcům z Mendelovy univerzity v Brně pomohla objevit kolegyně z Alžíru.
„Vědcům se tam podařilo izolovat bakterie ze Sahary a zjistili, že produkují velké množství antibiotik, která by se dala využít v biologické ochraně,“ vrací se na začátek výzkumu Aleš Eichmeier z Mendelea – Ústavu genetiky Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Na výzkum jim přispěla Technologická agentura České republiky.
Mikroby z Alžírské pouště, jež je součástí Sahary, vědkyně přivezla do jihomoravské Lednice, kde je experti na zdejší zahradnické fakultě podrobili testování.
Nejdříve v laboratoři na Petriho miskách zkoumali, jestli pouštní bakterie potlačí houby, které zmíněnou nemoc způsobují. Na rozdíl od jiných chorob vinné révy esca totiž nemá jeden jediný spouštěč, ale popsaných je asi 130 hub, které za startem onemocnění stojí.
„To celý problém velmi výrazně ztěžuje. Proto jsme vybrali několik hub, kde má patogenita nejvyšší stupeň. A zjistili jsme, že bakterie funguje vůči všem,“ popisuje průběh Eichmeier.
Účinnost alžírských půdních bakterií pak potvrdily i testy přímo na rostlinách. „Když se réva vysazuje, musí se sazenice na 24 hodin ponořit do vody, aby ji natáhly a pěkně rostly. My jsme vodu obohatili o určitou koncentraci bakterií. A sazenice daleko lépe prospívaly, jsou silnější, mají větší kořenový systém i mohutnější nadzemní část. Při analýze patogenů ve dřevě je jich v ošetřených rostlinách diametrálně méně než v těch neošetřených,“ dává vědec nahlédnout do výsledků výzkumu, který by mohl pomoci vyřešit problém, jenž sužuje vinaře po celém světě.
Rozšíření nemoci napomohlo počasí
Pojem esca se začal skloňovat teprve v posledních letech, kdy rozšíření této choroby napomohly extrémy počasí, větší tlak na výnos vinic a častější využití mechanizace ve vinohradech. Rostliny révy jsou kvůli všem těmto faktorům mnohem více „vystresované“ a houby způsobující tuto chorobu mají daleko lepší podmínky k množení.
Vinohrady v České republice naštěstí nejsou dosud napadeny do takové míry, jaké musejí čelit vinaři zejména v jižních státech Evropy, jako je Španělsko, Itálie či Francie.
Ale i u nás esca způsobuje citelné ztráty. Podle výkonného ředitele Svazu vinařů ČR Martina Půčka jsou poslední známá čísla ze sklizně roku 2019. Tehdy svaz zjišťoval napadení vinic u 125 vinohradnických podniků, které hospodaří na téměř pěti tisících hektarech. „K podstatnému napadení keřů došlo u 67 procent podniků,“ vypočítává Půček.
Devatenáct procent vinařství pak potvrdilo, že pro ně choroba znamenala citelné snížení výnosu. Napadla totiž víc než desetinu keřů v jejich vinicích. „U téměř tří čtvrtin podniků má již smysl věnovat se u napadených keřů zapěstování nových kmínků či jejich vyklučení,“ tlumočí Půček výsledky průzkumu.
Z nejlepší vinice měli dřevo na topení
K vyklučení některých keřů museli loni přistoupit například ve vinařství Maděřič v Moravském Žižkově na Břeclavsku. „Je to srdcervoucí, dělat z vinice v nejlepších letech, která by mohla dávat nejlepší víno, otop. Bilance za předloňský rok se pohybovala mezi pěti až deseti procenty odstraněných keřů,“ popsal Jiří Maděřič.
Starému dřevu proti chorobě nepomůže v podstatě nic. Podle Eichmeiera je však to nejzásadnější ošetřit mladou výsadbu. „V našich výzkumech a experimentech jsme zjistili, že spousta sazenic, které běžně koupíte od školkařů v Česku i v jiných zemích, už je infikovaná. Nová výsadba pak ve velkých počtech odumírá. Náš objev může být důležitý krok k tomu, aby vinohradníci minimálně začali se zdravou sadbou,“ vysvětluje vědec.
Jak prozradil, univerzita už jedná o spolupráci s firmou sídlící v Jihoafrické republice, která by jejich objev ráda uvedla na trh. Teď obě strany čeká další fáze testů, podle nichž se společnost rozhodne, zda do projektu skutečně investovat. Pokud vše půjde dobře, na trh by se mohl nový produkt dostat nejdříve za dva roky.
