Pondělí 27. června 2022, svátek má Ladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 27. června 2022 Ladislav

Bachaři byli věčně namol a naháněli nás po baráku, líčí pamětnice gulagu

  7:20
Jen pár dní po konci druhé světové války se ocitla Věra Sosnarová z Brna ve vlaku. Nedobrovolně a s nejasným cílem cesty. Mířila na Sibiř, kde se sestrou i matkou v gulagu přetrpěla téměř 20 let nelidského zacházení i dřiny.

Podle životního příběhu Věry Sosnarové vznikla kniha Krvavé jahody. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Po návratu do Československa v roce 1964 byla za komunismu vázána mlčenlivostí pod hrozbou dalšího „výletu“.

Svůj životní příběh teď předává mladším. „Nikdy nezapomenu. Lidé by takové věci měli vědět, pořád se mluví o židovské genocidě a na sovětské koncentráky jako by se zapomnělo,“ řekla Sosnarová.

Osudným se stal Věře Sosnarové původ její matky. Libuše Šímová-Mjelkinová se v první světové válce zamilovala do československého legionáře a z bolševického Ruska s ním odešla. „Matka byla vojenská zdravotní sestra, s otcem se poznali během první světové války a vzali se ještě na cestě na palubě lodi,“ vysvětlila.

Ač se její matka provdala, československé občanství nezískala, a když Rudá armáda v roce 1945 dorazila do Brna, podle sovětských úřadů byla uprchlým sovětským občanem. „Přišli si pro nás přímo domů do dělnické kolonie ve Slatině, kde jsme bydleli. Mně bylo čtrnáct, mladší Nadě bylo tehdy jen devět let,“ popsala Sosnarová.

Násilí i strach z neznáma

Z cesty přes Maďarsko, Moldávii, Bělorusko a Moskvu až na Sibiř si pamatuje hlavně četné zastávky kvůli chybějícím kolejím a strach z neznáma. „Pořád jsme nevěděli, co bude. Jeli jsme s dalšími rodinami i válečnými zajatci celé léto. Do cíle jsme dojeli někdy na začátku září a už tam byl všude po kotníky sníh,“ líčila Sosnarová.

Věra Sosnarová

  • Narodila se 5. května 1931 v Brně.
  • V květnu 1945 byla odvlečena ve věku 14 let na Sibiř společně s matkou a devítiletou sestrou Naďou.
  • 20 let strávila v gulagu, 14 hodin denně pracovala v nelidských podmínkách v lesních táborech i dolech. Propuštěna byla v roce 1964.
  • Při odjezdu ze Sovětského svazu i při příjezdu do vlasti musela podepsat mlčenlivost. Dodržovala ji 30 let.
  • Neúspěšně žádala český stát o odškodnění.
  • Na základě jejího vyprávění vyšla kniha Krvavé jahody.

Věru i její matku už v transportu strážní znásilnili, při vypravování se neubrání slzám: „Ten, co mne držel, měl na obou rukou od zápěstí až po lokty zapnuté řemínky náramkových hodinek, zatímco druhý mi stahoval kalhotky. Když jsem chtěla křičet, nacpal mi do pusy budík, co měl na krku.“

Tím však hrůzné zážitky teprve začaly, své „potřeby“ uspokojovali Sověti i v pracovním táboře.

„Bachaři byli věčně namol, živili se ‚tekutým chlebem‘, samohonkou, co pálili domorodci. Co teklo, to vypili, a pak řádili...“ Na chvíli se odmlčela. „Nehleděli vůbec na to, jestli je vám dvanáct nebo čtrnáct, honili nás po baráku, povalili na zem, třeba i tři za sebou se na mně vystřídali,“ popsala sexuální násilí, které se společně s až čtrnáctihodinovou těžkou prací stalo součástí každého jejího dne.

Vodka se běžně používala i na „klystýrové“ interrupce. „Chodilo se na to do speciální budovy ke dvěma polským doktorům, propláchli vás a poslali na práci do lesa. Vypadávaly z vás kusy, krev a tak špatně vám bylo, že byste nejradši mlátili hlavou do stromu.“

Nemocní v plamenech

O matku sestry přišly brzy, nesnesla útlak a ubližování, jednou v noci chtěla zabít sebe i je sekerou. „Zastřelili ji po tom, co nás ohrožovala sekerou. Nikdy nezapomenu, jak jsem ji viděla za barákem přimrzlou v kaluži krve. Zahrabaly jsme ji se sestrou jen tak do sněhu, země byla zmrzlá a nešlo to.“

Časté byly také takzvané sortirovky, tedy třídění lidí podle zdravotního stavu či spíše schopnosti pracovat. „Hlídači nahnali nemocné do baráků, ty polili naftou a zapálili. Nedokážete si představit, jaké to je, když slyšíte, jak ti lidé křičí, a nemůžete jim pomoci. Jen čekáte, kdy vás to taky potká.“ Vězně v gulagu trávili také vodkou s arzenem.

Věra Sosnarová, hrdinka z knihy Krvavé jahody, která vznikla na základě jejích vzpomínek, je častým hostem besed v knihovnách a na školách. „Sestřička mi už umřela, ale říkala, že já jsem starší a měla bych to všechno vyprávět.“

Během necelých dvou hodin v Knihovně Jiřího Mahena popsala téměř celý svůj život. Apelovala na mladé, aby si vážili toho, co mají, hlavně přístupu ke vzdělání a svých rodičů, kteří jim dávají lásku a péči.

Vzpomněla i diskriminaci chudých dětí z dělnické kolonie ve škole, která se s porovnáním s jejím dalším zážitkem zdá úsměvná. „Sibiř je bohatá země, je tam všechno, uhlí, nafta, zlato, platina, azbest, ale je to země nasáklá lidskou krví,“ uzavřela Sosnarová.

Silnější než učebnice

Ve vyprávění Věry Sosnarové historie doslova ožívá. „Od přednášky, kterou měla u nás ve škole, není dne, kdy bych si na ni nevzpomněla,“ svěřila se Barbora Benešová z Jiříkovic.

„Jsem ráda, že je ještě možné se s takovými lidmi, kteří tolik zažili, setkat a zeptat se jich vlastně na cokoliv. Považuji za důležité umět si představit, co lidé v dané době prožívali a jak se cítili, s čtením textu v učebnici se to nedá srovnat,“ vysvětlila studentka třetího ročníku gymnázia, proč na přednášku přišla už podruhé.

Svědectví týkající se neblahé etapy historie jí pomohlo lépe si představit dějepisné souvislosti. Příběh ji oslovil natolik, že téměř každý den se o dojmech baví se svými vrstevníky a chce ho šířit dál.

Podobný scénář přivedl na setkání s přeživší z gulagu i osmnáctiletou Leu Mantlovou. „Nejhorší pro mě byla část, kdy popisovala, jak nad ní stála její vlastní matka se sekerou a chtěla ji zabít. Možná dcerám chtěla ze zoufalství ulehčit, ale běhal mi z toho mráz po zádech, když jsem si sebe představila v její situaci,“ popsala mladá žena z Brna.

Podle Jana Dvořáka z Ústavu pro studium totalitních režimů prošlo tábory, bylo popraveno či vysídleno 25 tisíc československých občanů, jde však pouze o hrubý odhad. Zhruba polovina sovětské represe nepřežila.

Autor:
  • Nejčtenější

Na Vyškovsku naboural autobus z Litvy, nevešel se pod most

V neděli dopoledne narazil do mostu v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku autobus z Litvy. Nikomu z 44 cestujících se nic...

Mafiánské chování, hodnotí soudce kroky policie při vyšetřování politiků ODS

Premium Městský soud v Brně řeší maření vyšetřování politiků ODS, které se týká i ministra spravedlnosti Pavla Blažka....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chci i titul Mgr. Procházka o výzvách, dětství bez táty i paradoxu šampiona

Premium Procházel kolem zarámovaných titulních stran MF DNES a zaujala ho černobílá hokejová z roku 1998. „To je Nagano, viď?“...

Přednádraží se změní na pěší zónu, Brno oživilo kritizované plány

Spousta aut, tramvají i tisíce lidí se denně míhají prostorem před hlavním nádražím v Brně. Nejen pro „přespolní“ tvoří...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Radnici vadí rušná hospoda, její provozovatel si stěžuje na šikanu

Až ve fyzické napadení místního obyvatele údajně přerostl spor okolo hospody U Vodičků v brněnských Černých Polích....

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

  • Další z rubriky

Deník Ukrajinky: Včelařství sice nevyšlo, ale budu pracovat jako učitelka

Oksana Černij pochází z Volyňské oblasti. Do Česka přijela se svou maminkou, synem, dcerou a dvěma vnuky 4. března. Je...

Ve velkochovech se ke kravám chovají sadisticky, zjistila ochránkyně zvířat

Premium V českých kravínech jsou zvířata vnímána jen jako chodící stroje na maso a mléko, zjistila při práci dojičky ochránkyně...

Nebe nad Brněnskou přehradou ozářila světelná show. Využilo se 200 dronů

Vyobrazená dvoušroubovice DNA zahájila v sobotu nad Brněnskou přehradou dronovou světelnou show. Ta odkazovala na...

Množství aktivit Mahena vyčerpávalo, doma skoro nebyl, líčí historik

Byl vášnivý rybář, za svou zálibou často cestoval k mnohým řekám i Jaderskému moři a jeho názory na ochranu přírody by...

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Tradiční hluboká orba vadí Bruselu. Čeští farmáři mohou přijít o peníze

Premium Jarní ječmen, který se používá v pivovarnictví a sladařství, ztratí kvalitu. Česká pole už nebudou jako dřív a farmáře...