Z gymnázia ji vyhnali nacisté, maturitní vysvědčení dostala až v 91 letech

  7:11aktualizováno  7:11
Z brněnského gymnázia ji nacisté kvůli židovskému původu vyhnali do terezínského koncentračního tábora, kde místo studia pásla husy a ovce. Maturitního vysvědčení se Doris Grozdanovičová dočkala až nyní.

Jednadevadesátiletá Doris Grozdanovičová se narodila v roce 1926 v Jihlavě, dětská léta však prožila v Brně, kde také chodila do školy.

Jako jedenáctileté děvče začala v jihomoravském městě studovat na gymnáziu. Psal se však rok 1937 a svět stál na prahu druhé světové války. To jako malá holka neřešila. Zažívala stejná dobrodružství jako její spolužáci a ve škole se musela učit i pro ni neoblíbenou matematiku.

Fotogalerie

Dva roky poté jí začal jako dívce židovského původu krušný život. Její rodina se s příchodem nacistů musela přestěhovat do bytu, kde už žily další dvě cizí židovské rodiny. „Vinou říšského protektora mě vyhodili ze školy,“ popisuje svůj životní příběh. Na brněnské gymnázium se už nikdy nevrátila.

Po vyhazovu ze školy v roce 1939 mohla ještě zhruba rok studovat na židovském gymnáziu, které bylo tehdy v Brně jediné v celém protektorátu. Pak i zde musela skončit. V lednu 1942 totiž společně s rodinou a dalšími Židy odjela z Brna transportem do koncentračního tábora v Terezíně.

„Jeli jsme celý den a celou noc. Když jsme dojeli do Bohušovic, museli jsme do Terezína jít v zimě ještě tři kilometry pěšky. Tenkrát byla největší zima za celou válku,“ vzpomíná žena.

Myslela, že přežila jako jediná z rodiny

V Terezíně, kde prožila zbytek svého mládí, měla podle svých slov celkem štěstí. Nepostihlo ji to, co mnohé jiné židovské vězně včetně jejího otce a bratra, které odtud nacisti odvezli do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Její maminka umřela přímo v Terezíně, poslední roky války tak zůstala v táboře z celé rodiny sama.

„Pracovala jsem vždy venku v zemědělství. Nejdříve jsem pásla husy, ale pak hlavně ovečky. K těm mám dodnes zvláštní vztah, protože je sbírám. Mám jich už přes osm stovek,“ říká. Sama s dalšími dívkami ale na loukách nemohla být. Hlídali je čeští četníci, které tam nahnali Němci. „Po třech měsících je Němci vyměnili, aby s námi nemohli navázat bližší vztah,“ doplňuje.

V poslední várce četníků, která přišla terezínské vězně hlídat v dubnu 1945, byl i jeden, který si Doris oblíbil. Kdyby mu neumřela dcera, byla by v tu chvíli stejně stará jako ona. „Ptal se mě, kam půjdu po válce. Já nevěděla, řekla jsem, že nikoho nemám. On na to, jestli bych nešla k nim do Kostelce nad Orlicí,“ pokračuje. Doris Grozdanovičová na nabídku kývla, a tak z Terezína jela rovnou za rodinou četníka.

V té době vůbec netušila, že její bratr Osvětim přežil. Žila v domnění, že už ho nikdy neuvidí. Ten ji však v Kostelci našel a společně odtud odešli do Brna. Jejich dům byl rozbombardovaný. Dostali tak jeden po vysídlených Němcích. „Našli jsme tam asi dvacet Hitlerových knih Mein Kampf,“ vzpomíná a netají se tím, že odsun Němců z tehdejšího Československa považuje jednoznačně za správný.

Hitler by se zbláznil, míní stále aktivní žena

V té době jí bylo dvacet let, celý život měla před sebou, a tak se rozhodla, že dokončí studium, které jí nacisté překazili. Na klasické gymnázium na třídě Kapitána Jaroše, odkud ji pro židovský původ vyhodili, se už vrátit nemohla. Spoustu předmětů by už podle svých slov nedohnala, zejména řečtinu, a tak musela jít jednodušší cestou - tedy na reálné gymnázium.

Co jiní studovali tři roky, ona musela zvládnout za jeden. V Brně poté vystudovala i angličtinu a filozofii na Masarykově univerzitě. Nespravedlnost, že Doris tehdy nemohla své gymnázium dokončit, chtělo jeho současné vedení odčinit. Jeho ředitel Jiří Herman jí proto nedávno předal čestné maturitní vysvědčení. „Jsem naprosto dojata, to jsem vůbec nečekala,“ reagovala seniorka.

I ve svém věku je Doris Grozdanovičová stále velmi aktivní. Je členkou Tereziánské iniciativy, beseduje na školách se studenty, a to i v zahraničí. Pravidelně se vrací i do Terezína, chce přímo na místě vyprávět ostatním, co vše tam zažila. „Terezín vidím svýma mladýma očima. Nevím, jaké by to bylo, kdybych byla starší. Mohu ale říct, že to bylo místo plné smrti,“ říká dnes.

Dokonce se i setkala se synem říšského protektora Reinharda Heydricha. „Na jeho otce byl spáchán atentát, když mu byly čtyři roky. Je to slušný člověk a nemůže za svého otce, tak jako nikdo nemůže za své rodiče,“ vysvětluje, proč se setkala se synem nejhoršího kata v protektorátu.

„Hitler by se zbláznil, kdyby viděl, jak se smíchaly rasy,“ dodává na závěr Grozdanovičová, jejíž syn si vzal Indku a žije s ní v Anglii.

Autor:

Nejčtenější

Řidiče přepadl hlad, kamion odstavil na rušné silnici a šel si pro oběd

Řidič odstavil v Břeclavi svůj kamion v rušné Sovadinově ulici a odešel do...

Svérázným způsobem vyřešil v úterý kručení prázdného žaludku řidič kamionu v Břeclavi. Svou soupravu zaparkoval přímo...

Do policejního autoparku přibylo zabavené Audi RS6, které propadlo státu

Jihomoravská dopravní policie od prosince 2018 využívá Audi RS6, které předtím...

Nový výstavní kus mají ve svých garážích jihomoravští dopravní policisté. Od prosince využívají vůz Audi RS6, který...

Hokejové Brno hlásí posilu, přivábilo zkušeného obránce Michálka

Obránce Zbyněk Michálek při tréninku českých hokejistů  v Praze před Channel...

Hokejisty Komety Brno posílil šestatřicetiletý obránce Zbyněk Michálek. Dlouholetý hráč NHL a držitel dvou medailí z...

Brno otevře na dolním nádraží další čekárnu, vytvoří ji osm kontejnerů

Novou čekárnu na brněnském dolním nádraží má tvořit osm mobilních kontejnerů.

Okolí dolního vlakového nádraží v Brně, které nyní používají tisíce lidí denně kvůli roční výluce hlavního nádraží,...

U brněnské nemocnice se chystá nová čtvrť, starostové se bojí přívalu aut

Ilustrační snímek

Nezastavěný prostor u bohunické nemocnice v Brně se nejspíš už brzy začne měnit v novou čtvrť. Přes tisíc bytů tam chce...

Další z rubriky

Stavědla na brněnském nádraží mají jít k zemi, památkáři o ně bojují

Stavědla, jak jim železničáři říkají, slouží na hlavním nádraží v Brně už od...

S nynější rekonstrukcí zabezpečovacího zařízení na hlavním vlakovém nádraží v Brně mají zmizet také historická stavědla...

O Brně bude ještě hodně slyšet, myslí si městský architekt Sedláček

Hlavní městský architekt Michal Sedláček.

Brno má před sebou řadu velkých projektů, pro něž bude tento rok klíčový. Nová čtvrť v Jižním centru za miliardy korun,...

Na jižní Moravě chybí referenti i klíčoví úředníci, nezabraly ani příspěvky

Desítky nových pracovních míst přibude na Ostravsku a Karvinsku pro úředníky....

Jižní Morava má nouzi o úředníky. Radnicím chybí „obyčejní“ referenti i klíčoví vedoucí odborů, někde déle než rok....

Najdete na iDNES.cz