Hloučky studentů u lůžek zmizí, brněnští medici se rozptýlí po celém kraji

  12:07aktualizováno  12:07
Medici by mohli jít na praxi i do okresních nemocnic. V těch fakultních totiž pacientům vadí, že se kolem jejich lůžka shlukují i desítky studentů. Nový systém má navíc zajistit přísun lékařů do menších zařízení.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: David Peltán, MAFRA

Zažila to řada lidí. Leží v některé z brněnských fakultních nemocnic, je jim špatně a na sobě mají jen pooperační košili – takzvaného anděla. Vtom se u lůžka zjeví lékař a s ním třeba dvacet studentů medicíny, kteří se přišli něco přiučit. V takové situaci byla i Iva Musilová z Hodonínska.

„Odstraňovali mi několik problematických a velkých znamínek na prsou a musela jsem se vysvléct, necítila jsem se před tolika lidmi zrovna příjemně,“ popisuje.

Stále více pacientů právě kvůli takovým situacím, ve kterých se necítí komfortně, odmítá podepsat souhlas s vyšetřením za účasti mediků. Ti přitom podle současných pravidel výuky musí pravidelnou praxi během semestru striktně absolvovat v některé ze dvou fakultních nemocnic.

Nově jich ovšem u lůžek pacientů nebude stát tolik. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity totiž přišla s novou myšlenkou. Studenty chce vedle fakultních posílat i do menších krajských nemocnic.

„Mediky jsme skutečně přetížení. Dělá nám to problémy. Pacienti nechtějí, aby jim u lůžka postával hlouček studentů. Změnou pravidel výuky se medici rozprostřou do všech nemocnic v kraji a lépe se budou cítit i pacienti,“ vysvětlil ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus, co může změna přinést.

Ve větším počtu se vytrácí individuální přístup

Za praxí do menších zařízení mohou nyní studenti jen výjimečně – o prázdninách a před promocí. Pokud se podaří vedení lékařské fakulty změnu prosadit, mohli by nově zůstat v krajské nemocnici velkou část semestru.

„Naše fakulta patří mezi dvě největší v republice. Stává se, že na jedné klinice fakultní nemocnice najednou stážuje několik kruhů studentů. Pak se logicky vytrácí individuální přístup, jak jej známe z některých zahraničních univerzit,“ potvrdil i děkan lékařské fakulty Martin Bareš.

Plánuje, že studentům vždy před semestrem předloží nabídku jednotlivých zdravotnických zařízení s tím, jaké obory a pracoviště tam mají. „Následně budeme v maximální možné míře respektovat jejich volbu,“ dodal Bareš.

Že současná podoba praxe v brněnských fakultních nemocnicích není ideální, potvrzují i samotní studenti.

„Na jedno oddělení se nahrne i dvacet mediků a je docela náročné si něco vyzkoušet. Občas na nás nikdo nemá čas a skončí to prezentací na počítači s tím, co si můžeme načíst sami doma,“ uvedla například studentka medicíny Klára Fabiánková. Novému modelu výuky fandí. Musí se ale doladit, jak se pro mediky zařídí dojíždění nebo případné ubytování.

Změně je nakloněná i medička Ludmila Dohnálková. Zároveň ale zmiňuje fakt, že ve fakultních nemocnicích přece jen mají centralizovanou péči a největší spektrum výkonů. „Proto se tam můžeme z tohoto pohledu nejvíce naučit. Na druhou stranu je studentů hodně a chce to nějak rozmělnit. Takže je to něco za něco,“ míní.

Ředitelé nemocnic využijí stáže jako marketing

Změnu podporuje i hejtmanství a ředitelé krajských nemocnic. „Myslím, že máme co nabídnout. Studenti si u nás mohou zkusit medicínu od základů. Ve fakultních nemocnicích se přece jen specializují spíše na náročnější zákroky. My můžeme studenty zapojit i do každodenních povinností lékaře, třeba mohou pomáhat s chorobopisy,“ nastínil ředitel hustopečské nemocnice Karel Doležal.

Od změny organizace výuky si fakulta i ředitelé nemocnic slibují i to, že budoucí lékaře bude motivovat, aby v příslušné nemocnici po absolvování studia zůstali. Právě malá zařízení totiž neustále bojují s nedostatkem personálu. Chybí zdravotní sestry i lékaři.

„Jedná se vlastně o jistou formu marketingu. Ředitelé chtějí nemocnice studentům více představit, aby si zajistili nové zaměstnance,“ nastínil Bareš. Kdy začne nový systém fungovat, záleží na tom, kdy se fakulta dohodne s krajem a nemocnicemi.

Hejtmanství zároveň připravuje stipendia pro budoucí zdravotní sestry, která chce začít vyplácet od začátku školního roku. Studenti si můžou přijít celkem na 45 tisíc korun, ale musí se zavázat, že několik let odslouží v krajské nemocnici.

Nejčtenější

Slavná vězenkyně Věra Sosnarová v gulagu nikdy nebyla, doložil historik

Podle životního příběhu Věry Sosnarové vznikla kniha Krvavé jahody.

Věra Sosnarová je známá jako jedna z posledních českých pamětnic sovětských koncentračních a pracovních táborů. Už před...

VIDEO: Smrt v autě přímo před vámi. Policie varuje před únavou při řízení

Nehoda

Záběry z hrozivé srážky, při níž se minulý týden čelně střetla dvě auta na tahu z Brna na Vídeň, zveřejnili policisté...

Erata čeká operace, dál chce hrát. Plekanec podepsal na rok s Kometou

Zadumaný Tomáš Plekanec na brněnské střídačce.

Hokejový útočník Tomáš Plekanec bude v další extraligové sezoně hrát za brněnskou Kometu. Na jaře přitom pomohl...

POHLED: Ardeleanu znovu píská v Brně! Tak ne, není to bezpečné

Rozhodčí Petr Ardeleanu měl ve 290. derby pražských S plné ruce práce.

Hodně krátkou paměť musel mít v českém fotbalovém prostředí ten, kdo rozhodoval o delegaci rozhodčích na 1. kolo druhé...

Bouřky se prohnaly Českem. Strhlá střecha na Karvinsku poškodila několik aut

Silný vítr strhl v Českém Těšíně střechu autoservisu (21. července 2019)

Přes Česko se prohnaly bouřky spojené se silným větrem. Nejvíce škody evidují hasiči v Moravskoslezském a Jihomoravském...

Další z rubriky

Z parkování v modrých zónách teče Brnu méně peněz, než odhadovalo

V brněnských ulicích začaly přípravy na rezidentní parkování. Pracovníci...

Příliv peněz z rezidentního parkování a z pokut od motoristů, který měl pokrýt další rozvoj modrých zón v Brně, vázne....

Bouřky se prohnaly Českem. Strhlá střecha na Karvinsku poškodila několik aut

Silný vítr strhl v Českém Těšíně střechu autoservisu (21. července 2019)

Přes Česko se prohnaly bouřky spojené se silným větrem. Nejvíce škody evidují hasiči v Moravskoslezském a Jihomoravském...

V obci u Tišnova jako jediní na Moravě vaří pivo v klášteře

V klášteře Porta Coeli v Předklášteří na Tišnovsku po 77 letech obnovili výrobu...

V klášteře cisterciaček v Předklášteří u Tišnova se po staletí vařilo pivo, jenže za druhé světové války výroba...

Najdete na iDNES.cz