Žijete na jihu Brna a udělá se vám špatně. Zavoláte si proto záchranku. Místo do velké brněnské nemocnice ale sanitka zamíří do menšího krajského zařízení. Třeba do 30 kilometrů vzdálených Hustopečí na Břeclavsku, kde je jen malá interna s dvacítkou lůžek.
I tak může v budoucnu vypadat péče o pacienty na jižní Moravě. Ministerstvo zdravotnictví totiž zaúkolovalo hejtmanství a Brno, aby připravily takzvanou rajonizaci – rozdělí kraj na spádové oblasti a ke každé přiřadí nemocnici. Některá zařízení jsou totiž přeplněná, jiná zase poloprázdná. Novinka má udělat jasný pořádek v tom, kdo má jaké pacienty ošetřovat.
Přestože na pomyslné mapě se teprve pracuje, už nyní brněnské fakultní nemocnice tvrdí, že nejsou schopné se postarat o všechny pacienty jako dosud. Otevřeně tak připouštějí variantu, že pod krajská zařízení je třeba zařadit nejen Brněnsko. „Pokud to bude nevyhnutelné, tak půjde i o část samotného Brna,“ připustil ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
S tím souhlasí i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Ten dokonce tvrdí, že spádové oblasti mají sloužit nejen pro akutní pacienty ze sanitek, ale i pro ty, kteří do nemocnic přijdou po „svých“. „Krajské nemocnice jsou přece primárně určené k řešení méně závažných potíží, fakultní naopak na komplikovanější. Na tom budeme trvat. Některá krajská zařízení jsou oproti fakultním dokonce obsazená jen z poloviny, proto by měla být určená pro více lidí. Kraj a město to musejí sladit,“ řekl Prymula.
Jihomoravský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO) nevylučuje, že se v krajských nemocnicích skutečně podaří volné kapacity najít. Hejtmanství si proto najalo firmu, která má za úkol situaci zanalyzovat. Všechny nemocnice tak hlásí aktuální obsazenost a z výsledků má vyjít návrh na rozčlenění spádových oblastí.
Jenže úvahy ministerstva i fakultních nemocnic rozzlobily starosty na Brněnsku – odmítají, aby jejich obce měly rajony mimo Brno. Tvrdí, že do některých krajských nemocnic je obtížné se dostat, protože chybí odpovídající dopravní spojení. Do jednání se chce vložit také Svaz obcí a měst. „Chápu snahu ministerstva, aby nebyly přetěžovány páteřní nemocnice, ale myslím si, že pacientovi má zůstat možnost výběru,“ uvedl předseda svazu a zároveň starosta Kyjova František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých).
Lůžka v pohotovosti
K rozdělování kraje na spádové oblasti je pořádně kritický také samotný hejtman Bohumil Šimek (ANO). „Rajonizace je při současných zákonech, kterými je dán občanům svobodný přístup ke zdravotní péči, nerealizovatelná. Případná změna by musela projít Poslaneckou sněmovnou,“ upozornil. „Kádrování“ pacientů odmítl i náměstek brněnského primátora pro zdravotnictví Petr Hladík (KDU-ČSL).
Velká jednání a boje kvůli rajonizaci očekávají také lékaři. Upozorňují na fakt, že v krajských zařízeních často chybí odpovídající vybavení nebo tam v pozdních odpoledních hodinách už není možné provést specializované vyšetření. Proto je prý nemyslitelné, aby do nich mířili pacienti z Brna. „V některých nemocnicích nemá kdo udělat vyšetření na CT, protože tam končí ve tři hodiny odpoledne,“ uvedla lékařka Eva Freyová, která slouží na záchrance i ve FN Brno. Nicméně podle Vojty se v případě spádových oblastí jedná také o reorganizaci fungování služeb v nemocnicích.
Rajonizace se začala řešit poté, co před šesti týdny pozdě večer všechny jihomoravské nemocnice odmítly z kapacitních důvodů přijmout pacienty od záchranné služby. V sanitkách proto strávili až pět hodin, než se podařilo najít volná lůžka. Museli je dokonce odvézt až do nemocnic na Vysočině a ve Zlínském kraji. „Přijali jsme opatření, aby se tomu zamezilo. V krajských zařízeních držíme několik volných lůžek v pohotovosti, kdyby opět došlo ke krizi,“ poznamenal Vojta. Záchranáři navíc mají nově web s aktuálním přehledem volných míst.
Sanitky nyní podle možností jezdí do nejbližších zařízení. Aby místa na internách pro pacienty ze záchranky v brněnských nemocnicích stačila, musejí už nyní vypomáhat ty krajské. „Když ve FN Brno potřebují uvolnit místo na interně, tak k nám převezou na LDN lůžko pacienta, který už není v ohrožení života. Stává se to několikrát do měsíce,“ upozornil ředitel hustopečské nemocnice Karel Doležal.
