Na dispečink záchranky volá v noci pacient, kterému je špatně. Operátorka vyhodnotí, že není v přímém ohrožení života, ale přesto potřebuje pomoc. Zavolá sloužícímu praktickému lékaři, který sedá do auta a vyráží.
O zavedení takového systému na jižní Moravě uvažuje hejtmanství, vedení nemocnic a ministerstvo zdravotnictví. Shodují se, že výrazně ulehčí přetížené záchrance i nemocnicím, jimž pro pacienty ze sanitek nestačí kapacity na odděleních.
Myšlenka na nepřetržitou pohotovost pro praktické lékaře ožila kvůli krizové situaci, která v kraji nastala před třemi týdny. Všechny nemocnice měly večer plno a odmítly přijmout čtyři pacienty. Ti v sanitkách strávili až pět hodin, než se pro ně našlo místo na Vysočině a Zlínsku.
„Podobný model lékařských služeb fungoval před revolucí. Pak se ale zrušily Ústavy národního zdraví, které péči koordinovaly, a nikdo na ně nenavázal,“ řekl šéf FN Brno Roman Kraus, jenž je zároveň členem expertní skupiny pro koncepci jihomoravského zdravotnictví.
Tvrdí, že systém postavený na sloužících praktických lékařích je ekonomicky výhodnější než ten stávající – tedy že za pacienty musí vždy vyjet záchranka.
„Logicky dojde k poklesu výjezdů, tím se ušetří, protože proplacení služeb praktiků není tak nákladné. Navíc záchranáři nebudou vozit tolik pacientů do nemocnic jako nyní a uvolní se místa na přeplněných internách,“ poznamenal Kraus.
Doba pokročila, kufřík už nestačí, oponují lékaři
Podle plánu by byl kraj rozdělený na území tak, aby je lékaři zvládli pokrýt. „Na jednoho by pak vycházela třeba jedna služba za měsíc,“ dodal Kraus s tím, že náklady proplatí pojišťovny, protože jsou povinné zajistit péči pro své klienty.
Ta největší, Všeobecná zdravotní pojišťovna, není proti. „Záleží však na konkrétní formě. Možná by stálo za to, celou myšlenku vyzkoušet v pilotním provozu ve vybraných okresech. Takovému úhradovému modelu se nicméně nebráníme, obzvlášť pokud povede ke snížení nákladů v podobě menšího počtu výjezdů záchranky,“ reagovala mluvčí VZP Lucie Krausová.
O zavedení systému služeb pro praktické lékaře chce jednat i krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO), nakloněný je mu ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák a podporuje ho i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Pavel Kopáč ze Sdružení praktických lékařů ale vyjmenovává hned dva aspekty, na kterých může tento plán ztroskotat. Připomněl, že medicína se od revoluce výrazně posunula dopředu.
„Vyšetřovat pacienta jenom stetoskopem je o ničem. Musíte mít za sebou laboratoř a napojit pacienta na EKG. Vyrazit za ním s brašnou v ruce už prostě nestačí,“ vysvětlil Kopáč, proč mu myšlenka na služby praktických lékařů nepřipadá ideální.
Přípustná je podle něj spíše možnost, že by lékaři pomáhali přímo na pohotovostech, kde si můžou ke konzultaci kdykoliv zavolat specialistu.
„Kdybychom jezdili za pacienty domů s kufříkem, stejně je nakonec necháme odvézt rychlou. Když se podíváte do krku, tak toho moc nezjistíte,“ podotkl Kopáč.
Pomoct může prodloužení ordinační doby
A druhý problém? Ten, o němž se hovoří dlouho – praktičtí lékaři stárnou. Mnohdy slouží v důchodovém věku, protože za ně není náhrada. „Nedokážu si představit, jak takový doktor v pokročilém věku bude ordinovat a mezitím ještě brát noční služby a jezdit po pacientech. To je neúnosné,“ míní Kopáč.
Ministerstvo zdravotnictví přesto už začalo jednat s praktickými lékaři, aby alespoň prodloužili ordinační doby. „Je potřeba, aby vyšetřili větší část pacientů. Mohli by proto sloužit třeba až do 17 hodin,“ navrhl náměstek ministra Prymula.
Podle krajského radního Vojty se můžou například některé ordinace sdružit v ambulanci pro jednu oblast a místní tam můžou chodit až do večera.
Proti takovému opatření Kopáč nic nemá. Sám má jeden den v týdnu ordinační dobu do 17 hodin.
„V takových případech nás dokonce už nyní pojišťovny finančně zvýhodňují. Připadá mi, že zavírání ordinací kolem poledne je trochu nešvar ve velkých městech, a za takové kolegy se i trochu stydím,“ přiznal Kopáč, který má ordinaci v Bučovicích na Vyškovsku.
