Nedávno zesnulý brněnský architekt Ivan Ruller si přál, aby se s ním rodina a přátelé rozloučili ve funkcionalistické smuteční síni v Židenicích. V té, kterou v 70. letech navrhl a pohřeb v ní měl třeba básník Jan Skácel. Rullerovi se přání nesplnilo, ale nyní se konečně schyluje k tomu, že „jeho“ síň bude po letech chátrání znovu sloužit.
A tím, kdo poskytl rady pro opravu budovy postavené v akci Z v letech 1977 až 1983, byl právě Ruller. „Sešli jsme se několikrát a dopodrobna všechno probírali. Vznikl dvouhodinový rozhovor, ze kterého jsem čerpal podklady pro investiční záměr,“ uvedl židenický místostarosta Petr Kunc (TOP 09), jeden z iniciátorů „vzkříšení“ síně.
Podle plánů bude síň zmodernizovaná, ale zároveň neztratí nic ze svého původního rázu. „Plně zachováme původní myšlenku členění do tří částí – na svět živých, mrtvých a bájnou řeku Styx, přes kterou se zemřelí do světa mrtvých dostávají,“ popsal Kunc.
Vstupní hala reprezentuje svět živých, kde se lidé setkávají a čekají na obřad. Samotná rozlučková síň s jezírky po stranách budovy a skleněnými stěnami, ve kterých se zrcadlí voda, tvoří pomyslnou hranici mezi světy.
A poslední část zahrnuje zázemí objektu, márnici a katafalk. Právě vyvýšené pietní místo pro vystavení rakve je oddělené posuvnou vitrážovou stěnou od Miroslava Netíka, která se na konci obřadu uzavře. Dnes je částečně poničená, ale půjde opravit.
Věčný oheň se kvůli požárním předpisům nevrátí
Ruller mimo jiné také určil, že okna mají být dřevěná s trojitým sklem, v žádném případě ne plastová, a půjdou otevřít. Původní podlahové topení by bylo moc drahé na provoz, takže jej vystřídá tepelné čerpadlo a vzduchotechnika, jež bude v zimě hřát a v létě chladit.
Střechu pokryje vrstva drobného kameniva nebo může být zatravněná, ale jen vegetací, která nebude převyšovat okraj střechy. Sloužit začnou zase veřejné záchodky na levé straně budovy.
„Domluvili jsme se, že k budově přibudou z boku jezírka, na něž už při stavbě nezbyly peníze. Naopak se sem z důvodu přísnějších požárních předpisů nevrátí věčný oheň,“ popsal Kunc.
Zvláštní kapitolou jsou umělecká díla. Některá se zachovala, například vpravo od vchodu sousoší od Olbrama Zoubka s názvem Obviněný, Obžalovaný a Odsouzený.
„Původně mělo stát na zastávce metra Pankrác, ale ta byla tehdy přejmenovaná na stanici Klementa Gottwalda a bylo nežádoucí, aby tam něco podobného figurovalo. Pan profesor tak sousoší získal pro tuto stavbu. Převoz byl komplikovaný, protože jde o vrstvené olovo, které bylo po osazení vyplněné železobetonem, ale díky tomu vydrželo,“ poznamenal místostarosta.
Zachovaná zůstane také skleněná plastika ukřižovaného Krista od Valéra Kováče. Stejně tak se můžou vrátit výtvory uložené v depozitářích, třeba obrazy od Karla Rechlíka a Miroslava Netíka. Další díla však byla zcela zničená, například reliéf od Jiřího Fuska a Věry Krylové, jenž bude potřeba zcela nahradit jiným obrazem či gobelínem.
Stavba patří mezi ty, kterými se Brno chlubí
Projektanti ještě musí vyřešit, jak má vypadat prostor před budovou, který dnes hyzdí rozpraskaný asfalt. Tam by mohly pomoci práce studentů Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, kteří předloni vymýšleli návrhy na modernizaci objektu.
„Spolupracovali jsme přímo s profesorem Rullerem a byla to moc hezká práce,“ vzpomíná vedoucí studentů Lea Vojtová. „Síň se rozhodně zachránit dá. I proto, že se povedlo zakrýt střechu, aby do budovy dál nezatékalo. A přestože je tam řada věcí, které je potřeba vyměnit nebo nahradit, důležitý je prostor, objem stavby a její členění. Pokud se je podaří zachovat, spojení se současnými materiály nevadí,“ poznamenala Vojtová.
Podle současných návrhů přijde rekonstrukce zhruba na 15 milionů korun a zaplatit by ji mělo město. To, které v roce 2011 rozhodlo, že tento architektonický skvost mezi smutečními síněmi půjde k zemi.
Tehdy se totiž počítalo se 30 miliony a to tehdejšímu vedení Brna připadalo příliš. „Je to nesmysl. Dělali jsme si s profesorem Rullerem kalkulaci a nezávisle na sobě jsme došli k 12 až 15 milionům,“ namítl Kunc.
S podobnou částkou souhlasí i náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ), který má opravu smuteční síně v gesci. „Stavba určitě patří do mozaiky těch, kterými se Brno chlubí, a za opravu stojí. Chtěl bych investiční záměr na rekonstrukci předložit ještě do konce volebního období, aby se na ni našly peníze v rozpočtu na příští rok,“ přislíbil Ander.
