Přestože se dlouhodobě hlásí k ODS, v roli šéfa státního zařízení „přežil“ všechny vládní eskapády, při nichž se na pozici ministra zdravotnictví vyměnilo osm lidí z různých stran.
A právě v politice vidí nyní svou budoucnost i Roman Kraus, jenž se chce naplno věnovat kampani před senátními volbami.
„Samozřejmě, že jsem o rezignaci uvažoval delší dobu. Po téměř třinácti letech ve vedení nastal čas na změnu. Navíc nechci zneužívat pozici ředitele fakultní nemocnice v senátní kampani,“ zdůvodnil Kraus, proč se rozhodl k poslednímu listopadu odstoupit.
Zároveň chtěl dodržet nepsané „pravidlo“, které se týká hlavně přednostů klinik. Ti v pětašedesáti letech přenechávají místo mladším následovníkům. Kraus toto životní jubileum oslaví příští rok v říjnu. „Pomalu se k té věkové hranici také blížím, což sehrálo roli v mých úvahách o rezignaci,“ podotkl s tím, že se chce nyní také více věnovat rodině.
Ředitelem ho bez výběrového řízení jmenoval v květnu 2007 tehdejší ministr za ODS Tomáš Julínek. Kraus se jako vystudovaný lékař od začátku zaměřil na zvyšování kvality poskytované péče, aby z FN Brno vytvořil špičkové zařízení.
„Rozhodně jeho působení v roli šéfa druhého největšího zdravotnického gigantu v republice hodnotím kladně. Svou osobností dokázat vybalancovat i častou obměnu ministrů. Co se týče nemocnice, zasloužil se o rozvoj urgentního příjmu, ke kterému má jako anesteziolog blízko,“ ocenil Krausovo působení bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně a nyní senátor za ČSSD Jan Žaloudík.
Rezignací překvapil i kolegy
Právě za Krausovy éry vzniklo v Bohunicích za půl miliardy jedno z nejmodernějších traumacenter ve střední Evropě. Výstavba trvala tři roky a završili ji v roce 2010 otevřením spinální jednotky pro pacienty s těžkým poraněním míchy. Taková pracoviště byla v Česku doposud jenom čtyři.
Končící šéfové brněnských nemocnic
Současně s Romanem Krausem oznámil ve středu rezignaci ke konci roku Antonín Vodák, který Vojenskou nemocnici vedl 12 let. „Jsem tu dost dlouho na to, abych se přesunul někam dál. I samotná nemocnice potřebuje změnu,“ uvedl s tím, že dostal jinou nabídku. Blíže ji nespecifikoval, souvislost se změnami v dalších nemocnicích odmítá.
Brněnští radní ve středu představili nového ředitele pro městskou Nemocnici Milosrdných bratří. Místo Josefa Drbala, jenž skončil v srpnu, usedne do ředitelského křesla od Nového roku Pavel Piler. „Chci, abychom získali dobré jméno. Hospodářské problémy tu nebyly, ale je potřeba zlepšit péči o pacienty,“ vytyčil si cíl Piler.
Na vlastní žádost rezignoval k poslednímu červnu ředitel svatoanenské nemocnice Martin Pavlík, zařízení vedl do konce července. Zatímco jeho místo převzal Vlastimil Vajdák, jenž dříve působil v managementech nemocnic v Uherském Hradišti a Zlíně, Pavlík v pátek začne nové ředitelské období v Nemocnici Znojmo.
Ke konci června oznámil konec ve funkci s ohledem na věk ředitel Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík, jemuž je letos 65 let. Zůstává senátorem. Po Žaloudíkovi nastoupil do funkce onkolog z ústavu Marek Svoboda.
Počátkem roku rezignoval dlouholetý ředitel Psychiatrické nemocnice Brno Marek Radimský, kterého nahradil Pavel Mošťák. (mls) |
Žaloudík je přesvědčený, že i v Senátu bude mít Kraus, který bude kandidovat v Brně za ODS, ke zdravotnictví co říct. „Vždy to byl konstruktivní oponent s gentlemanským chování, takže se na případné setkání na půdě Senátu těším,“ pousmál se Žaloudík.
Krausovy kolegy z nemocnice jeho rezignace překvapila, netušili o ní ani jeho nejbližší spolupracovníci.
„Asi před měsícem nám oznámil, že chce provést změny v kompetencích svých náměstků. Ale nepůsobilo to na mě stylem, že se chystá odejít,“ uvedl Krausův náměstek Vlastimil Válek, jenž je současně poslancem za TOP 09.
Ten pamatuje ještě dobu, kdy zařízení vedl Krausův předchůdce Jan Burian. „Prosazoval spíše kvantitu, abychom ošetřili co nejvíce pacientů. V té době lékaři vnímali bohunické zařízení spíše jako největší okresní nemocnici a polikliniku na světě. Až Kraus šel stejnou cestou jako ve Fakultní nemocnici u svaté Anny a snažil se vybudovat v mnoha směrech špičkové pracoviště,“ popisuje Válek, který nevylučuje kandidaturu na uvolněné místo ředitele.
Kraus do Bohunic přišel právě ze svatoanenské nemocnice, kde nahradil ředitele s kontroverzní minulostí a bývalého poslance za ČSSD Michala Pohanku. V roce 2013 dokonce šéfoval oběma fakultním nemocnicím současně a uvažoval o jejich sloučení v jedno mamutí pracoviště. Tato myšlenka však neměla dostatečnou politickou podporu.
Stavbu porodnice nestihl
Krause nejvíce mrzí, že se zatím nezačala stavět moderní porodnice v Bohunicích. Zůstává ale pozitivní a věří, že ministerstvo projekt v nejbližší době schválí.
„Pokud je FN Brno vnímána jako špičkové pracoviště, tak jsem velice rád. Nemocnice fungují kvůli pacientům, nikoli kvůli hospodářským výsledkům. Hrdý jsem také na to, že se nám podařilo navázat vynikající spolupráci s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity. Vytvořili jsme špičkové týmy odborníků, které zůstanou i po mém odchodu,“ věří Kraus.
Dlouhá léta zná Krause i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Společně se setkávali na jednáních i přímo v Brně. Například když loni v březnu řešili, že FN Brno má dlouhodobě přetíženou internu a nemůže přijímat všechny pacienty ze sanitek.
„Jako ředitel toho vykonal mnoho. Důkazem je nová porodnice, která se bude stavět v Bohunicích. Vždy byl připravený jako ředitel hájit zájmy fakultní nemocnice a nebál se navrhovat ani kroky, které nemuseli všichni vnímat pozitivně,“ konstatoval.
Občanští demokraté jsou přesvědčení, že Kraus jako výrazná osobnost brněnského zdravotnictví má ve volbách slušné šance na úspěch. „Je dlouholetým členem ODS v Králově Poli a bude naším kandidátem. Myslím si, že jedním z důvodů pro rezignaci byl prostor pro přípravu na senátní volby,“ řekl náměstek brněnské primátorky a šéf brněnské ODS Robert Kerndl.
Na pozici ředitele FN Brno vypíše ministerstvo výběrové řízení. Do doby, než vybere Krausova nástupce, bude nemocnici řídit náměstkyně pro organizační, právní věci a personalistiku Alena Tobiášová.
