Aktivisté z občanské aliance Referendum 2014 rozšířili žalobu na město Brno kvůli referendu o umístění hlavního vlakového nádraží. Doufají tak, že soud stanoví datum hlasování místo zastupitelů.
„Zastupitelstvo nenaplnilo svou zákonnou povinnost a nevyhlásilo referendum, k čemuž bylo podle našeho právního názoru formálně zavázáno,“ vysvětlil důvody žaloby Jakub Patočka, zmocněnec přípravného výboru.
Brněnští zastupitelé se odmítli referendem zabývat na svém úterním zasedání. Aktivisté přitom předchozí den odevzdali na podatelnu magistrátu dalších šest tisíc podpisů pod petici, která žádá vyhlášení referenda na termín letošních komunálních voleb 10.–11. října, kdy je naděje, že k urnám přijde dost lidí, aby bylo hlasování pro politiky závazné.
Referendum dnes a před 10 lety Titulní strana zvláštní přílohy MF DNES, která vyšla před deseti lety, když se konalo první (a zatím jediné) referendum o přesunu nádraží v Brně. Referendum 2004 Petici za jeho vyvolání podepsalo 24 686 Brňanů. Pro odsun nádraží byly tehdy v brněnském zastupitelstvu ODS, KDU-ČSL a KSČM. Proti ČSSD a Strana zelených. Magistrát vyhlásil referendum týden před krajskými volbami. Hlasovat přišlo 25 procent oprávněných voličů a 86 procent z nich chtělo, aby nádraží zůstalo v centru. Tehdejší legislativa ale říkala, že pro město je referendum závazné pouze v případě, pokud přijde více než 50 procent voličů. Výsledky tak měly pouze doporučující charakter. Magistrát proto pokračoval v přípravě varianty nádraží v odsunuté poloze. Referendum 2014 Petici za jeho vyvolání podepsalo 26 914 lidí. Z nynějších stran v zastupitelstvu nebo do něj kandidujících ji podporuje TOP 09, Strana zelených, Česká pirátská strana, ANO a hnutí A co Brno? a Žít Brno. Ostatní strany - ODS, KDU-ČSL a KSČM - říkají, že se zachovají podle toho, kterou variantu polohy nádraží zvolí odborná studie, nebo jsou pro odsunuté nádraží. Aktivisté žádají, aby magistrát vyhlásil referendum společně s komunálními volbami 10.–11. října. Výsledek referenda bude podle současné legislativy pro politickou reprezentaci města závazný, pokud přijde více než 35 procent oprávněných voličů. |
Podle aktivistů byli zastupitelé povinni vyhlásit referendum na nejbližším zasedání – tedy hned druhý den, i když ještě úředníci podpisy nezkontrolovali. Celkem už petici za sedm měsíců podepsalo více než 27 tisíc Brňanů, což je přes šest procent oprávněných voličů (o sbírání podpisů čtěte zde).
První část žaloby podali aktivisté už v srpnu a týká se zhruba třetiny podpisů petice, které město vyřadilo. Krajský soud o ní bude rozhodovat v půlce příštího týdne.
„Požádali jsme soud o spojení obou částí žaloby, protože jde o největší referendum v České republice vyvolané zdola občany,“ řekl Miroslav Patrik z přípravného výboru.
Podle aktivistů vedení města lidové hlasování bojkotuje kvůli tomu, že pokud by hlasovalo více než 35 procent oprávněných voličů, byl by jejich názor závazný pro všechny další politické reprezentace města. „Je zřejmé, že se používá metoda obstrukce,“ dodal Patrik.
Stejná strana, jiné názory
Jedno referendum o tom, kde má nádraží stát, přitom už v Brně bylo. A to skoro přesně před deseti lety, 9. října 2004.
Sociální demokracie byla v té době v Brně nejsilnější opoziční stranou a nynější primátor Roman Onderka jako její vycházející hvězda členem dopravní komise a předsedou klubu zastupitelů ČSSD. Strana dlouho váhala se zveřejněním svého postoje, nakonec tři týdny před referendem řekla jasné ne přesunu nádraží.
„To znamená, že (brněnská ČSSD) je zásadně proti tomu, aby se nádraží přesouvalo,“ prohlásil tehdy Onderka pro Českou televizi. Po deseti letech je ale jeho postoj do velké míry podobný názoru tehdejšího primátora Petra Duchoně (ODS), který se spoléhal na odborníky.
ČSSD mezitím začala v největším jihomoravském městě vládnout ve velké koalici s ODS, která je hlavním odpůrcem setrvání nádraží v centru.
„Pro Brno a jeho rozvoj je nejlepší taková varianta průjezdu železničním uzlem s novým moderním nádražím, která bude mít podporu investora, tedy Správy železniční a dopravní cesty. Nyní se zpracovává studie proveditelnosti variant nádraží u řeky a pod Petrovem, která bude hotová příští rok. Podpořím variantu, jež ve studii zvítězí,“ popsal svůj postoj primátor.
„Toto stanovisko nemá jakoukoliv souvislost s aktuální peticí o vyhlášení místního referenda,“ dodal Onderka.
Přitom Jakub Patočka, zmocněnec přípravného výboru pro nynější referendum, je stranickým kolegou primátora Onderky. Ani působení ve stejné straně ale oba muže nesblížilo v názorech na lidové hlasování. „U masových stran jsou názorové rozdíly běžné. Angažmá v přípravě referenda nijak nesouvisí s mým členstvím v ČSSD,“ řekl Patočka.
První lidové hlasování o nádraží
Osmdesát šest procent lidí, kteří před deseti lety přišli k urnám, nesouhlasilo s přesunem nádraží o kilometr na jih od centra města. Jejich názorem se ale tehdejší vedení brněnského magistrátu v čele s koalicí ODS a KDU-ČSL nemuselo řídit, protože kvůli nízké účasti nebyl výsledek závazný.
Přišla jen čtvrtina oprávněných voličů, přičemž k platnosti referenda byla potřeba účast nejméně poloviny. Aktivisté malou účast přičítali tomu, že magistrát vyhlásil termín referenda týden před krajskými volbami.
Pro tehdejšího primátora Brna Petra Duchoně (ODS) to ale bylo potvrzení, že lidé, kteří zůstali doma, souhlasí s přesunem nádraží do Jižního centra a magistrát tak začal připravovat odsunutou variantu nádraží, na níž trvá dodnes.
„Jako primátor jsem zastával názor, že pro Brno je lepší varianta odsunutého nádraží. Vycházel jsem z podkladů, které zpracovali odborníci. Domnívám se i dnes, že o takových věcech, jako která poloha nádraží je výhodnější, je nesmysl pořádat referendum,“ je stále přesvědčený Duchoň, bývalý primátor a europoslanec, nyní úředník v Bruselu.
Téma nádraží už tolik „neletí“
Otázky v referenduRok 2004 „Souhlasíte s tím, aby město Brno v samostatné působnosti podniklo všechny kroky k modernizaci železniční stanice Brno – hlavní nádraží ve stávající poloze podél ulice Nádražní?“ Rok 2014 1. „Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice Brno – hlavní nádraží v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?“ 2. „Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice Brno – hlavní nádraží určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?“ „Ale jestliže si většina lidí myslí, že referendum má smysl, ať je po jejich,“ dodal. |
Rekonstrukce nádraží v centru nebo jeho přesun kilometr na jih bude jednou z největších dopravních staveb v Brně.
Má stát kolem 25 miliard korun, čtyřmi miliardami by mělo přispět město, osmi Evropská unie a zbytek dodat Ministerstvo dopravy.
Dosud utratily stát a město za přípravu nádraží v odsunuté poloze kolem 600 milionů korun, přičemž podle aktivistů jsou obě možnosti cenově srovnatelné.
Rozdíl je ale v atmosféře před konáním referenda před deseti lety a nyní. V roce 2004 byla poloha nádraží jednoznačně nejdiskutovanější téma mezi Brňany, lidé se o něm bavili s přáteli, v restauracích, vyjadřovaly se k němu různé osobnosti společenského a kulturního života, každého politika se novináři ptali na jeho postoj.
Dnes už téma Brnem tolik nerezonuje, i když se pod petici o referendu podepsalo víc lidí než tehdy. „Když jsme teď sbírali podpisy, tři lidé z deseti nám řekli, že je to nezajímá, nebo jsou proti nádraží v centru. To je stejné jako před deseti lety,“ popsal Patrik, který pomáhal organizovat už první referendum.
„Co se změnilo, je, že lidé nám říkají, že petici nepodepíší, protože to nemá smysl, neboť politici si stejně rozhodnou, jak chtějí. Je z nich cítit zmar, že to nemá cenu,“ dodal.
