Území mezi řekami Dyjí a Moravou se často přirovnává k deštným pralesům. Mokřady střídají nivní louky a lužní lesy, říčky, tůně, zaškrcená říční ramena. Jedná se o lokalitu s ohromujícím počtem živočišných i rostlinných druhů a společenstev vázaných na vodu a staré stromy. Ve střední a západní Evropě podobná není.
Už deset let je tato „Moravská Amazonie“ včleněna mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Když Česko vstupovalo do Evropské unie, zavázalo se, že pro ni zajistí řádnou ochranu podle evropské směrnice o stanovištích.
Lhůta, kterou na to mělo, uběhla už v roce 2014. Jenže do dneška se nepodařilo najít dohodu mezi ochránci přírody, obcemi v okolí a Lesy České republiky.
„Těžko bychom našli větší dluh v ochraně našeho přírodního a kulturního dědictví,“ konstatuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Česká republika zatím nedokázala zabezpečit zachování přírody soutoku nástroji národní legislativy. Tím de facto neplní mezinárodní smlouvy.
Do Břeclavi kvůli tomu v uplynulých dnech přijel náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský, aby s vedením města řešil, jak dál postupovat.
„V tuto chvíli porušujeme závazky, které jsme přijali při vstupu do Evropské unie. Je to už patnáct let a trpělivost ‚Bruselu‘ není nekonečná,“ říká břeclavský místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní).
Na druhou polovinu června svolal jednání starostů devatenácti obcí, aby společně vyřešili, co pro ochranu soutoku udělat.
„Chceme znát jejich postoje, protože rozhodování o soutoku má dopad na územní plán nejen města Břeclavi,“ poznamenal s tím, že od výsledku jednání se pak odrazí další kroky směrem ke státní správě.
Chránit jako Pálavu a Moravský kras, přejí si ekologové
Podle ekologů by ideální ochranou unikátní přírody bylo vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok. Tak vysoké míře ochrany se na jižní Moravě těší Moravský kras, Pálava a Bílé Karpaty, lépe na tom pak je už jen národní park Podyjí.
„Pokud bude z úrovně obcí a dalších partnerů v regionu ochota řešit ochranu soutoku formou vyhlášení CHKO, je ministerstvo životního prostředí okamžitě připravené o takovém řešení jednat,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Ministerstvo zatím Agentuře ochrany přírody a krajiny dalo za úkol vybrat nejcennější části území táhnoucího se od Pálavy až po Hodonín a pro ty navrhnout ochranu ve formě přírodních rezervací, národních přírodních rezervací či přírodních památek.
Podle Stanislava Koukala, šéfa jihomoravské pobočky AOPK, však i celá soustava maloplošných rezervací ochrání maximálně čtyřicet procent území. Plošná ochrana prostřednictvím CHKO by byla mnohem vhodnější. To by ale musely podpořit i Lesy ČR.
A těm se nelíbí ani systém maloplošných rezervací. „Na území hospodaříme s velkým respektem k ochraně přírody,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
„Další omezení, jak je navrhuje AOPK, by veškeré lesnické úsilí omezilo. Vrátili bychom se k intenzivním lesnickým postupům spojeným s pěstováním nízkého a středního lesa starým dvě staletí, od kterých sami Lichtenštejnové coby znalí lesní hospodáři ustoupili,“ poznamenala.
Podle ekologů ovšem vedle změny vodního režimu na řece Dyji soutoku nejvíc ublížila právě desetiletí intenzivního hospodaření. Docházelo k rozsáhlému kácení a pak náhradní výsadbě v obrovských dvouhektarových blocích, na nichž vyrostly stromy stejného stáří.
„Představte si živočicha, který má omezenou schopnost pohybu a hledá strom nějakého druhu, vzrůstu a stáří. V lese, kde proběhla celoplošná obnova, najde maximálně třicetiletý strom, o který nestojí. Zkusí to znovu a najde stejně starý strom. Když to udělá dvěstěkrát, dojdou mu ‚baterky‘,“ vysvětluje Stanislav Koukal, jaký problém způsobuje intenzivní těžba dřeva pro vzácný hmyz.
Lesníci se přizpůsobili, změnili způsob těžby
Podle mluvčí Lesů ČR už lesníci k unikátnosti soutoku a nivy Dyje přihlížejí. Například od vymezování bloků se už ustoupilo, lesníci utlumili veškeré intenzivní technologie, stovky hektarů starých porostů ponechávají v bezzásahovém režimu a na místech těžby nechávají solitérní staré stromy. Jestli je to dost, nebo málo, o tom se s ekology dohadují už bezmála čtvrt století.
Ostatně i o zřízení CHKO se velmi vážně hovořilo před deseti lety. Tehdy však záměr ztroskotal na silném odporu obcí. Objevila se i absurdní tvrzení – například, že v Břeclavi bude muset zavřít provoz firma Gumotex. Tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) proti vůli starostů jít nechtěl.
Postoj lidí se však, zdá se, mění. Obavy o osud lesů vedly k sestavení petice proti nadměrné těžbě dřeva v místních lesích. Tu podepsalo zhruba tisíc občanů Břeclavi, především z místních částí Poštorná a Charvátská Nová Ves.
