Situace se začne měnit už na konci října. Ministerstvo životního prostředí zahájí proces vyhlašování národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy.
Tento asi 450 hektarů rozlehlý zlomek Moravské Amazonie je první vlaštovkou naznačující změnu v ochraně území.
Další rezervace a přírodní památky budou následovat, až pokryjí většinu vzácného území táhnoucího se od Pálavy po Hodonín. Na pondělním setkání v Břeclavi se starosty místních obcí to potvrdil náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
Ve hře přitom dosud byla i možnost vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO), tedy velkoplošná ochrana celého území jedinou správou.
„Nemáme v úmyslu v dohledné době zřizovat CHKO Soutok. Plníme nařízení vlády z roku 2013, které nám dalo za úkol pracovat na postupném vyhlášení soustavy maloplošných chráněných území,“ vysvětlil Dolejský.
Skeptický je také do budoucna. „Jestliže má ministerstvo životního prostředí někdy zahájit samotný proces vyhlašování chráněné krajinné oblasti, musí identifikovat zřetelnou většinovou objednávku z regionu. A to se dnes nestalo,“ poznamenal náměstek.
Ochranu Moravské Amazonie prostřednictvím CHKO by přitom přivítala třeba Břeclav. „Preferovali bychom tuto variantu, protože podle nás generuje další dopady do území. Například příležitosti v turistickém ruchu, vytvoření dobré regionální značky, rozmanitost zaměstnanosti. To o soustavě maloplošných chráněných území neplatí,“ prohlásil místostarosta Břeclavi Jakub Matuška (Mladí a neklidní) po setkání starostů a zastupitelů, které pro jistotu střežila i městská policie.
Obavy panovaly především ze střetu zástupců samospráv a Lesů ČR, které na většině území Moravské Amazonie hospodaří. Jenže ti na setkání tentokrát vůbec nebyli pozváni.
Lidé v petici kritizují práci lesníků
Proti tomu, jak si lesníci v oblasti soutoku Moravy a Dyje počínají, se postavili také obyvatelé přilehlých obcí. Už více než tři stovky se jich podepsaly pod kritický dopis.
„Doslova před našimi zraky se někdejší pastevní lesy mění v technokratickým způsobem vytěžené, byť uměle znovu zalesňované holiny, a to bez většiny rostlin a cenných živočichů, kteří je obývali před necitlivou těžbou,“ napsali kritici.
I když se v lesním hospodářském plánu počítá s ochranou přírody, v praxi příliš nefunguje. „Plán může efektivně bránit některým činnostem, které by byly škodlivé pro území. Ale pokud území potřebuje nějaký aktivní management, specifická opatření, nelze to nikomu nařídit,“ má jasno šéf jihomoravské Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.
Lesníkům tak nelze dosavadní způsob hospodaření příliš vyčítat. Pokud by jej za současných podmínek změnili, nechovali by se jako dobrý hospodář. Právě soustava rezervací či CHKO jim však má nastavit mantinely a nabídnout kompenzace za případné ztráty způsobené omezeními, jež z ochrany přírody vyplývají.
