„Je logické, že řidič kamionu mířícího z Ukrajiny na západ nebude u nás dělat nové řidičské oprávnění, aby mohl pokračovat v cestě. Je však zcela nelogické, že Ukrajinci zcela běžně vozí naše děti autobusem do škol, ale nemohou jezdit traktorem,“ podotkl zemědělec Zbyněk Myšák.
Zádrhel už řeší Zemědělský svaz. „Velmi to naše členy trápí. Zemědělci oprávněně volají po změně právní úpravy. V zemědělství je nedostatek pracovníků, proto podniky vyhledávají pracovníky z ciziny,“ vysvětluje předseda svazu Martin Pýcha. Největší poptávka je podle něj právě po Ukrajincích.
Svaz teď zjišťuje, jakých zemí se nařízení týká a jak jej řeší evropská legislativa. Chce to probrat s ministrem dopravy, kterého už požádal o schůzku.
„Budeme také jednat s autoškolami a chceme znát jejich názor, jestli by nebyly proti tomu, aby se u nás řidičáky skupiny T automaticky uznávaly. Stejně jako je nesmysl, aby si řidič kamionu dělal v každé zemi řidičák. Navíc s traktorem se nejezdí na silnici, ale na poli,“ dodává Pýcha.
Na udělání řidičáku se musí čekat půl roku
Ale je tu ještě jeden problém. Například Ukrajinec, který si bude chtít dodělat řidičák na traktor třeba ve Znojmě, musí prokázat, že bydlí na české adrese šest měsíců.
„Pokud bude mít stát výhradu k automatickému uznávání řidičáků na traktor, budeme alespoň apelovat, aby traktorista nemusel čekat půl roku, ale okamžitě mohl nastoupit kurz,“ dodává šéf Zemědělského svazu.
Podle ředitele Regionální hospodářské komory Brno Čeňka Absolona se dá problém vyřešit tím, že traktor cizinec zkrátka řídit nebude. „Nemusí nutně traktor řídit hned od začátku, nejprve se může zapojit například jako mechanik, ošetřovatel skotu,“ uvažuje.
Průzkum Regionální hospodářské komory Brno z posledního kvartálu 2017 dokazuje, že o zaměstnance ze zemí mimo Evropskou unii je stále větší zájem. Téměř 48 procent respondentů z řad personalistů a majitelů firem uvedlo, že by rádi přijali zaměstnance z Ukrajiny. Více než 26 procent pak mělo zájem i o pracovníky ze Srbska či Ruska.
Poptávka je po dělnících i řidičích
Absolon popisuje, že získávání pracovníka ze zahraničí, od vyhlášení výběrového řízení po samotný nástup do práce, může trvat až devět měsíců.
„Tento problém by ale mohlo částečně vyřešit výrazné navýšení kvót v projektu Ukrajina. Obecně ovšem platí, že administrativa, respektive lhůty v angažmá pracovníků ze zemí vně EU jsou časově velmi náročné,“ sděluje.
Na jižní Moravě je největší poptávka po dělnických profesích, jako jsou svářeči či obráběči. Cizinci z nečlenských zemí EU by ale podniky chtěly zaplnit například i místa řidičů městské hromadné dopravy.
Brněnská hospodářská komora se už sešla se zaměstnavateli, kteří chtějí cizince přijmout, a nyní se chystají nabídky na konkrétní pozice. V tuto chvíli jde o stolaře a stavbaře z Ukrajiny.
Zároveň je plánována březnová obchodní mise do Srbska, která bude poptávat svářeče nerezu a konstruktéry. „Povezeme s sebou i vzorky materiálů pro praktickou zkoušku dovedností uchazečů,“ řekl Absolon.
