Deset let měla rodina Zajícova nechtěné „hobby“. Tři důchodci chodili na jihomoravské hejtmanství a prosili, aby vyřešilo jejich kuriózní situaci. V katastru nemovitostí totiž byli zapsaní jako vlastníci 16 tisíc metrů čtverečních pozemků přímo pod přistávací a vzletovou drahou brněnského letiště.
Ty podle všech předpokladů měl vlastnit právě Jihomoravský kraj, který je dostal od státu. Zajícovi ovšem ty samé parcely zase zdědili. Nejasnosti sahající desítky let dozadu pracovníci katastru vyřešili tak, že do databáze zanesli takzvané duplicitní vlastnictví. Pozemky tak vlastnili zároveň kraj i Zajícovi.
Úředníci i politici ale jejich letité žádosti o vyrovnání či placení nájmu ignorovali (psali jsme zde). Rodině došla trpělivost a podle zjištění MF DNES půdu, která je pro letiště v Tuřanech zásadní, prodala spekulantovi.
„Ano, můžu potvrdit, že jsme se dohodli na tom, že jejich nárok k pozemkům převezmu. Rodinu Zajícových znám. Jsou v důchodovém věku a už nechtěli podstupovat další stres spojený s právními tahanicemi,“ řekl redakci Michal Horký, který v Brně mimo jiné vlastní taxislužbu TOP1TAXI a podle svých slov se živí i jako investor.
Pozemky získal za zlomek odhadované ceny
Je dohledatelné také to, že v roce 2010 dostal podmínku za provozování internetového obchodu s padělaným zbožím. Částku, za kterou se k unikátním pozemkům dostal, Horký komentovat nechtěl. Podle kupní smlouvy, kterou MF DNES získala z katastru, každému z dědiců zaplatil 150 tisíc korun.
Výměnou za to, že se svého vlivu nad strategickou půdou vzdá, nyní požaduje peníze či jiné krajské pozemky. „Bylo by předčasné to více specifikovat. Bude záležet na dohodě,“ podotkl Horký. V minulosti při jednáních na kraji se Zajícovými padal odhad devět milionů korun, suma za prominentní parcely ale může šplhat daleko výše.
Zatímco předchozí dvě volební období pod vládou hejtmana Michala Haška (ČSSD) kraj potíže ignoroval, nové vedení se aktuálně rozhodlo spor vyřešit u soudu.
„Do doby, než soud rozhodne, kdo je vlastníkem pozemků, nebudou a ani nemohou být ve věci činěny ze strany kraje kroky směřující k uzavření jakékoli dohody,“ tlumočil názor úředníků z majetkového odboru hejtmanství mluvčí Petr Holeček.
Dle zákona je ovšem důkazní břemeno ve sporu ohledně duplicitního vlastnictví na žalujícím – tedy na kraji. Pokud by vlastnictví pozemků nebyl schopný věrohodně prokázat, zmíněnou část půdy pod druhým největším letištěm v Česku „přihraje“ Horkému.
Nové nezvratné důkazy? Nepravděpodobné, míní kraj
Ten navíc tvrdí, že v posledních měsících jeho právníci v archivech dohledali dokumenty, které nezvratně dokazují, že na pozemky měli právo Zajícovi. A tedy nyní on. Podle něj by tak pro kraj bylo mnohem výhodnější vyrovnat se mimosoudně, a chce jednat s jeho vedením.
„S panem Horkým se ráda sejdu. Nicméně považuji za nepravděpodobné, že bychom o tak zásadních dokumentech nevěděli. Proto dáváme přednost soudu,“ konstatovala majetková náměstkyně hejtmana Taťána Malá (ANO).
A spor se může táhnout. Stoh dokumentů, zákonů a pravidel sahá až do doby těsně po druhé světové válce. Půda byla původně zabaveným německým majetkem, trojice vlastníků ji nakonec zdědila. Mezitím ale pozemky uzurpovalo i komunistické Československo a postavilo na nich letiště.
Samotní úředníci kraje v minulosti v korespondenci se Zajícovými připustili, že neumějí dokázat, komu vlastně půda patří.
„Z dokumentů, které má kraj k dispozici, nejde jednoznačně dovodit ‚silnější‘ vlastnické postavení jednoho či druhého duplicitního vlastníka,“ psala už v prosinci 2008 Zajícovým tehdejší šéfka právního odboru hejtmanství Lenka Skutková s tím, že je záležitost v budoucnu nezbytné vyřešit.
Z půdy může být střelivo ve sporu kraje s nájemcem
Se soudem však kraj roky váhal. „Současní vlastníci nemohou své vlastnické právo k předmětným pozemkům převést na jinou osobu, a to do doby vyřešení duplicity zapsané v katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu máme za to, že toto prozatím nevyřešené duplicitní vlastnictví nemůže provoz letiště nijak komplikovat,“ tvrdil MF DNES ještě před rokem šéf majetkového odboru kraje Petr Beneš.
Ukázalo se, že to tak ale není. Katastr bez potíží zapsal jako vlastníka Horkého.
Aby toho nebylo málo, nové vedení Jihomoravského kraje v čele s hejtmanem Bohumilem Šimkem (ANO) se mezitím dostalo do ostrých sporů s nájemcem letiště, jemuž jeden z jeho předchůdců – Stanislav Juránek (KDU-ČSL) – miliardový majetek za výhodných podmínek před lety pronajal na 50 let.
A pokud by Horký hejtmanství vyfoukl strategické pozemky nezbytné pro chod letiště, při dalším vyjednávání by to mohl být zásadní žolík.
„Bude-li se k nám kraj chovat slušně, nemáme důvod se chovat neslušně. O scénáři, že bychom jednali s nájemcem letiště a dodali mu střelivo ve sporech s krajem, jsme zatím neuvažovali,“ vyloučil Horký jednání s firmou Letiště Brno.
Obdobné případy duplicitního vlastnictví byly v minulosti poměrně časté, protože v zemi až do roku 1993 neexistoval jednotný katastr. Takových nemovitostí je podle statistik v Česku zhruba 40 tisíc. Že by se věc týkala takto klíčového pozemku, je však nebývalé.
