„Reportáž mě velmi oslovila. Kurdské vojačky bojovaly spolu s muži za svobodu. Vyhrály, ale nebylo jim to nic platné. Téma mě zasáhlo z pohledu jeho vážnosti a boje za svobodu. Začala jsem o něm víc přemýšlet a porovnávat ho s našimi malichernými boji, které vedeme v každodenním životě,“ líčí svoji inspiraci Natália Drevenáková.
Ta studuje třetí ročník ateliéru tělového designu na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.
Kdo by v její kolekci očekával výrazné barvy, například přemíru červené, která může evokovat krev, bude překvapený.
„Nechtěla jsem vytvořit nic extrémního a prvoplánového. Barvy jsou spíše jemné a renesanční, jelikož jsem kromě kurdského tématu pracovala i s dalším tématem určitého boje, a tím je křížová cesta. Obě témata jsem zapracovala do vizuální podoby kolekce,“ říká dvacetiletá studentka.
Cílem je vyvolat emoce
Původně zvažovala, že při tvorbě kolekce použije i maskáčový vzor. Nakonec jí to přišlo prvoplánové.
„Je dost výrazný a měla jsem obavy, že by to bylo to jediné, co lidi zaujme. Zabývali by se pak jen vizuální stránkou a nepotřebovali by nic cítit. Pracovala jsem ale s květem anturie, který mi tvarově maskáče připomíná, navíc se v Polsku používá jako náhrobní květina,“ vysvětluje autorka nejen návrhů, ale i modelů, které sama ušila.
Pro mladou návrhářku je důležité, aby její tvorba v lidech vyvolávala emoce. Lidé podle ní často nemají čas něco cítit a tím, jak jsou zahlcení, odsouvají své pocity na vedlejší kolej. Nejde jí tedy o to, vyvolat smutek či jiný konkrétní pocit, ale jakoukoli emoci.
To se jí podařilo i na letošní přehlídce Fashion Event Dotek v Olomouci, kde se svojí kolekcí šatů a topů inspirovanou kurdskými vojačkami sklidila úspěch. Modely představilo dvanáct performerů, jejichž vystoupení doprovodila i píseň svobody v podání kurdských žen.
„Byl to silný moment. Audionahrávku z reportáže Markéty Kutilové jsem použila jako způsob přenosu emoce na diváky. Součástí choreografie bylo i znázornění křížové cesty, tedy zastavení, kdy performeři vytvářeli statické renesanční obrazy,“ přibližuje Drevenáková.
Návrháři si zaslouží větší úctu a rovnocennost
O módu se začala zajímat na konci základní školy, když přemýšlela, kam pokračovat na střední. Vybrala si střední školu oděvního designu v Trenčíně na Slovensku.
V jedné ze svých prací na vysoké škole se pak zabývala také tématem identity. Zajímalo ji, jakou má pozici skutečná identita a ta na sociálních sítích. Vytvořila kolekci a představení, při němž účinkujícím jejich identitu odebrala tím, že měli kukly na hlavách
Jako začínající návrhářka také přemýšlí o tom, co by se na módní scéně mělo změnit. Podle ní především vnímání návrhářů i modelů a modelek.
„V případě některých větších akcí vidím, že je nadřazená samotná událost a vysoce postavení lidé, zatímco vůči návrhářům a modelům panuje neúcta. Více rovnocennosti a empatie by na módní scéně určitě přišlo vhod,“ komentuje Drevenáková.
Velkým tématem je v současné době také udržitelná móda a takzvané upcyklování oblečení, tedy přešívání oděvů nebo jejich tvorba z materiálu, jako je zbytková metráž a odstřižky. Na udržitelnost módy nedávno upozornila i návrhářka Iva Burketová při letošní pražské přehlídce Fashion Week, když na molo vyslala nahé modely a modelky.
Hledá cestu, jak spojit módu s uměním
K upcyklování není lhostejná ani Drevenáková. „Svoji první upcyklovanou kolekci jsem vytvořila, když jsem začala studovat v Brně. Postupně jsem pochopila, že je potřeba se tématu věnovat a především nacházet nové způsoby, jak lidi oslovit, aby se o to také zajímali,“ přibližuje své začátky a dodává, že důraz by se měl určitě klást na přírodní materiály.
Zajímá se také o produkční činnost, v minulosti už například zorganizovala art festival. „Ráda bych uspořádala nějakou velkou akci, která by se věnovala vztahům a spolupráci na módní scéně,“ prozrazuje.
To však není jediná akce, kterou má v plánu. Už 22. listopadu v Brně pořádá výstavu v galerii Zaazrak na Dornychu. „Začínám tím nový projekt, který jsem pojmenovala Age of Butterfly. Chci tím upozornit na větší citovost a empatii. Proto jsem do názvu použila motýla. Jeho postupný úhyn je pro mě totiž metaforou ubývající empatie ve světě,“ představuje svůj projekt.
Po dokončení školy chce v oboru zůstat a kombinovat umění i módu. Ráda by se podle svých slov dostala do fáze, kdy bude móda součástí umění.
