Úkolem knihoven je podle ředitele MZK Tomáše Kubíčka pomáhat lidem rozumět světu a převádět je do nové společenské situace. Brněnská instituce má však kromě toho ještě další speciální úkol – propagovat českou literaturu v zahraničí.
Předchůdkyně Moravské zemské knihovny vznikla před 250 lety, v únoru 1770. Co za čtvrt tisíciletí zůstalo stejné?
Základ naší knihovny vznikal v době, kdy se začalo šířit osvícenství a cílem knihoven bylo vybudovat fondy, které měly pomoci vytvořit nového člověka pro tento nový svět. A to je úkol knihoven vlastně stále. Pomáhat lidem rozumět světu a převádět je do nové společenské situace. Druhý důvod existence, na němž je MZK vybudována, leží v Masarykově knihovním zákoně z roku 1919. Podle ideje otců československého státu se měly knihovny stát klíčovým nástrojem demokratizace společnosti. No a to se také nezměnilo.
Jaké funkce dnes knihovny mají především plnit?
Zajistit rovný přístup k informacím, být nástrojem celoživotního vzdělávání společnosti a kultivovat kulturu a paměť společnosti. Knihovna je místem, které by vám mělo umožnit myslet, podněcovat vaše myšlení a motivovat vás k tomu, abyste se aktivně spoluúčastnili na životě obce – bez ohledu na její velikost. V případě MZK k tomu navíc přistupuje ochranitelská funkce. Naše knihovna musí zaručit, že fond, o který se staráme, budou moci používat i další generace.
Daří se knihovnám toto podněcování?
Záleží samozřejmě a vždy na knihovníkovi, či spíše častěji knihovnici. A mám příklad. Knihovnice v malé obci Kořenec na Blanensku se zasloužila o to, že její knihovna se stala centrem komunitního života a obec nebývalým způsobem spojila. Její knihovna přitom není omezena čtyřmi zdmi. Místní loni v centru obce vysadili jabloňový sad. U zrodu této myšlenky stála knihovnice a pod budoucí jabloní mi ukazovala, kde si bude s dětmi číst a kde budou mít její spoluobčané lavičky, aby si ve stínu mohli otevřít knížku. Takhle funguje knihovna.
Aby knihovna byla místem, kde lidé rádi tráví čas, potřebuje budova údržbu. V MZK se loni v létě dělala první fáze oprav a druhá ji čeká toto léto. Bude opět přes celé prázdniny zavřeno?
Předpokládám, že knihovna bude zavřená od
Šéf knihovníkůTomáš Kubíček je literární teoretik a historik, autor řady odborných studií. Moravskou zemskou knihovnu, druhou největší knihovnu v Česku, vede od roku 2014. K jeho předchůdcům patřil i jeho otec, uznávaný bibliograf Jaromír Kubíček, jenž MZK řídil téměř 20 let |
konce června do konce prázdnin, přesný termín ještě ladíme. Rekonstrukci jsme rozdělili do dvou let, protože kdybychom ji provedli najednou, museli bychom zavřít na půl roku, což si nemůžeme dovolit. V létě navážeme na opravy atria, kde vyroste pódium a prostor se promění v čtenářsky příjemnější. Úprav se dočká i vstupní prostor, kde se postaví skleněný mezivstup. Budova má za sebou skoro dvacet let a je provozem unavená. Ročně jí projde půl milionu návštěvníků. Takže ošetřit potřebuje.
Březen je měsíc čtenářů. Jak přilákat ty začínající? Má hlavní úlohu plnit škola, rodina, nebo je to právě na knihovnách?
Jedno může jen stěží nahradit druhé. Nejdůležitější je maminka, když nám v posteli začala číst, připravila nás na cestu. Učitel ve škole pak nesmí v tomto smyslu nic pokazit. Má nám ukázat, že čtení je zážitek i poznání současně. A knihovník je třetím pilířem této trojnožky. Nakonec je to on, kdo tady zůstává i v době, kdy už na nás ani maminka, ani škola nemají čas. Lidé ještě nevymysleli lepší způsob rozvíjení fantazie, myšlení a poznání, než je kniha – a je jedno, jakou má podobu, zda tištěnou, či elektronickou.
Co možná nevíte
|
Půjčujete si vy sám knížky v MZK?
Ano, zrovna teď mám v kanceláři nachystané dvě přepravky knih na vrácení. Jen z nich ještě musím vyndat záložky.
Kolik knih za rok přečtete?
To je těžké spočítat. Jsou knížky, které otevřu a po padesáti stranách mám pocit, že už se s nimi nechci zdržovat. Naopak některé si přečtu dokonce dvakrát, což se mi stalo loni u Matiase Faldbakkena a jeho románu Restaurant The Hills, kterým jsem byl tak fascinován, že jsem ho musel přečíst znovu. Mnoho knih přečtu, abych se dovzdělával v oboru, na další píšu recenzní posudky.
MZK je také výzkumnou organizací a v roce 2017 tady vzniklo České literární centrum, které propaguje českou literaturu v zahraničí. S jak velkou konkurencí česká díla v zahraničí bojují?A čtete i jen tak pro radost?
Samozřejmě. Jinak by to byl masochismus. Mám i rituály. Na začátku prázdnin otevírám vždy znovu první díl Tří mušketýrů s velkým napětím, co nového v nich najdu. A vždycky se tam objeví něco, co jsem nepostřehl, co mi nedošlo. A to je také radost. Knihy čteme pro radost a s radostí se k nim vracíme. Výhodou je, že ony jsou trpělivé a počkají si na nás.
Konkurence je obrovská. Třeba v Německu, na jednom z největších literárních trhů, je vydáváno 20 až 30 procent překladové literatury v celkovém objemu vydávání knih ročně. Zbytek si tedy Němci zvládnout pokrýt svoji vlastní literaturou. O oněch 30 procent bojuje celý svět. A podobné je to i jinde ve velkých literaturách. U nás je poměr spíše obrácený, tedy že zde vychází více překladové literatury.
Pokud je u nás nějaký spisovatel oblíbený, nemá zaručený úspěch i v jiných zemích?
Tak to skutečně nefunguje. Není to tak, že na hranicích čekají nadšení čtenáři české literatury a žádostivě se dívají, co u nás vychází. Literatura potřebuje pro vstup na zahraniční kulturní scénu marketingový nástroj – a to je právě České literární centrum. Posílá české autory na festivaly, veletrhy, na čtenářská představení, na rezidentní pobyty, domlouvá se se zahraničními nakladateli a nabízí jím novinky. Literatura je jedním z nejdůležitějších nástrojů kulturní politiky státu i směrem do zahraničí.
Můžete uvést příklad české knihy, která ve světě uspěla a pronikla do zemí mimo evropský kontinent?
Jako první si vybavím Kateřinu Tučkovou a její knihu Vyhnání Gerty Schnirch vydanou v Egyptě. Zajímavé je, že egyptský čtenář, který nemá žádnou historickou zkušenost s tématem románu, o něj stojí. Tučkové se tedy podařilo překročit konkrétní historickou událost a nabídnou pohled na základnější lidské pohnutky či osudy.
Pražská městská knihovna jde s dobou. Své knihy identifikuje pomocí čipů:
22. srpna 2019 |
