Jejich autor, Miroslav Kopeček z Brna, právě tehdy s trojrozměrnou metodou experimentoval. A díky vášni vznikla unikátní kolekce, která je až do neděle vidět na cimrmanovské výstavě.
„Ten efekt je nenahraditelný. Normální fotka je placatá, ve 3D snímcích vidíte do hloubky,“ vysvětluje, čím ho metoda stereoskopie fascinuje. „Jak jednou řekl můj kamarád: obyčejná fotografie je jen poloviční,“ směje se.
Na cimrmanovské inscenace Kopeček s oblibou chodil už roky před tím, než je začal fotit. „Byla to taková oáza klidu a pohody,“ vzpomíná Kopeček. Soubor tehdy nesměl hrávat v centru města, proto vystupoval spíše v okrajových částech Brna. „Fotil jsem sice jedno představení v Redutě, ostatní ale byla například v Líšni nebo Husovicích,“ říká.
Fotografování se pětašedesátiletý Brňan věnuje od mládí. „Už na škole jsem fotil flexaretem,“ vzpomíná. S experimentováním s trojrozměrnou metodou začal až zhruba ve třiceti letech.
Její principy dobře znal, už jako malý chlapec se rád díval do stereoskopu, který funguje stejným způsobem. Dva podobné obrázky se v kukátku spojí do jednoho a divákovi tak poskytují mnohem reálnější pocit.
Mačkal oběma ukazováčky zaráz
Zatímco běžným fotografům k pořízení snímku stačí jeden kvalitní přístroj, Miroslav Kopeček potřeboval rovnou dva. A jeho začátky vyžadovaly velkou dávku improvizace.
„Spouště jsem mačkal ukazováčky zároveň. Později už jsem je měl elektronicky spojené. Z dvojice snímků pak vznikne prostorový obraz, člověk se na něj musí dívat přes kukátko nebo polarizační brýle,“ popisuje způsob, kterým představení dokumentoval.
„V té době to byla spíše okrajová záležitost, ale stereoskopie je známá už 150 let. Ve druhé polovině devatenáctého století byla mnohem rozšířenější,“ vysvětluje. Dodává, že v dnešní době už technologie pokročila, existují i speciální fotoaparáty určené na trojrozměrné snímky. Ty se pak zpracovávají přímo v počítači.
Miroslav Kopeček pracoval jako technik u Českých radiokomunikací, dnes už je ale v penzi. U fotografování zůstal. Trojrozměrná metoda mu přirostla k srdci, a tak se věnuje téměř výhradně jí. „Teď už fotím hlavně makro snímky nebo Brno,“ říká. A není na to sám. V Technickém muzeu se schází se skupinkou nadšenců, kteří jeho vášeň sdílí.
Jeho 3D snímky budou na Špilberku u příležitosti výstavy Půlstoletí s Cimrmanem vidět kromě tohoto víkendu ještě 17. listopadu a 3. až 4. prosince.
