Jste rektor Masarykovy univerzity a teď nově senátor. Co je pro vás teď na prvním místě?
Je důležité říct, že můj rektorský mandát končí příští rok v létě, to znamená, že reálný překryv funkcí, když odečteme vánoční prázdniny a letní prázdniny, je šest nebo sedm měsíců. Jsem přesvědčený, že pracovitý člověk dokáže po nějakou dobu obě role spojovat, neuměl bych ale spojit roli v exekutivě nebo Poslanecké sněmovně, u Senátu, kde člověk tráví méně času, to nicméně lze spojit, aniž by to mělo negativní vliv na univerzitu nebo výkon funkce senátora.
Nepolitizuje se teď Masarykova univerzita vaším senátorským angažmá, protože vás určité strany podpořily? Konkrétně ODS, STAN, Zelení a TOP 09.
Univerzita má zkušenost z minulosti, když Jiří Zlatuška vykonával současně funkci senátora a rektora ještě mnohem déle a čtyři roky teď s funkcí děkana vykonával funkci poslance a předsedy školského výboru. Dokázal to bez jakékoliv škody pro fakultu informatiky, kde je děkanem. Je důležité, jak se v té roli člověk chová, vyžaduje to určitou zdrženlivost a sebedisciplínu lidí, že nesmí zneužívat univerzitní půdy pro propagaci svých politických představ. Jsem přesvědčen, že ti, kteří na univerzitě vyučují a současně se politicky angažují, dokážou tyto dvě věci oddělit.
Ptal jsem se na to propojení politiky a univerzity i proto, že jste se dostal do sporu s prezidentem Milošem Zemanem, který chtěl na podzim 2013 před sněmovními volbami vystoupit na Masarykově univerzitě a vy jste mu to nedovolil se slovy, že tam bude dělat politikou agitaci. Vy teď ale stojíte v čele stejné instituce a zároveň se stal politikem.
To jsou ale jednorázové přednášky, kdy vás oslovuje prezident, ministři, předsedové stran, kandidáti na prezidenta, které mají samozřejmě dominantní téma třeba ekonomická politika nebo Evropská unie, ale slouží i k prezentaci toho člověka. Jiná věc je, že Petr Fiala (předseda ODS, pozn. red.) vyučuje na Fakultě sociálních studií. V okamžiku, kdy by tam dělal agitaci ODS, nepochybně by ho akademický senát a děkan museli z výuky stáhnout. On to ale nedělá, protože vyučuje politicky neutrální předměty, které nemají s politikou nic společného.
Vy se tak teď také vrátíte do výuky po kampani, kdy jste měl volno?
Od příštího týdne začínám. Budu učit předmět, který se jmenuje Sociologie umění, kde bude vykládat o tom, jak vkus souvisí se společenskou pozicí. Nebudu tam mít žádnou přednášku pro studenty, ve které bych propagoval politiku, některé z těch čtyř stran, které mě podporovaly v kampani.
Ve druhém kole byla velmi nízká volební účast – ani ne 13 procent. Vy jste nedostal ani tolik hlasů, kolik v prvním kole. Jak to?
Je nezbytné udělat alespoň tu změnu, že budou občanům doručeny volební lístky domů před druhým kolem. Mluvil jsem v posledních dnech s řadou lidí, kteří si mysleli, že druhé kolo je podobně jako v prezidentských volbách až za čtrnáct dní. Část tedy nepřišla ne proto, že by nechtěli, ale nerozumí tomu komplikovanému systému.
Jak si myslíte, že máte silný mandát, když řada voličů vůbec k volbám nepřišla?
Byl bych rád, kdyby voličů přišlo více, ale pro výkon mandátu je prostě jasné, že jsem zvolen senátorem a budu vykonávat tuto roli.
To samozřejmě. Kdyby přišli k volbám jen dva lidé a hlasovali pro vás, tak jste senátorem taky. Nicméně cítíte hendikep, že přišlo málo lidí?
Necítím, ale vím, že se budu muset snažit průběžně s voliči komunikovat. I proto jsem měl v kampani heslo Brno bude slyšet, protože já nechci být senátorem, který se nechá zvolit do Prahy a přestanou komunikovat, což se řadě z nich stalo, včetně brněnských, že voliči o nich ani neví, že v Praze jsou.
Každopádně vyhrál jste přesvědčivě, protože jste získal přes 70 procent hlasů. Čekal jste takový výsledek?
Po prvním kole jsem měl takový vnitřní cíl mít minimálně dvojnásobek počtu hlasů jako můj protivník, což se podařilo mít nepatrně víc. Ale byl jsem si vědom, že účast v tom druhém kole bude nižší. Kdyby však první kolo dopadlo více vyrovnaně, myslím, že by bylo zajímavé pro více lidí, protože by měli pocit, že na každém hlasu záleží. Tím, že první kolo dopadlo tak jednoznačně v můj prospěch, mohli mít voliči obou stran pocit, že už je to jedno.
Budete součástí jednoho z nejsilnějších senátorských klubů Starostů a nezávislých. Oslovil vás někdo s tím, že byste usedl vedení senátu, tedy že byste byl třeba i předseda?
Já to neočekávám. Myslím, že člověk má postupovat služebním postupem. Nový senátor jako já by se tam nejdříve měl rozkoukat, naučit se vnitřnímu chodu Senátu, každá taková instituce má své vnitřní zvyklosti, které je třeba respektovat, takže já nemám ambici aspirovat na jakoukoliv funkci.
Takže kdyby taková nabídka přišla, tak řeknete „ne“?´
To nevím, ale já myslím, že ani nepřijde. O funkce musí člověk usilovat, funkce nepřistávají jen tak, že člověk nic nedělá.
