Když starostka Synalova na Brněnsku loni o Vánocích otočila vodovodním kohoutkem, teklo z něj cosi žlutohnědého. „Musela jsem sednout do auta a na Štědrý den jet do Tišnova pro balenou vodu,“ popisuje Lenka Šikulová (nez.).
Podobnému zážitku by se obyvatelé její obce měli v budoucnu vyhnout. Začne v ní totiž fungovat místní vrt, z něhož si lidé budou smět v krizových situacích načerpat vodu. „Bude fungovat podobně jako automat na mléko,“ směje se starostka.
V Synalově totiž nemají vodovod. „Jeho stavba by nás vyšla zhruba na osmnáct milionů, což by znamenalo zadlužit obec na mnoho let dopředu. Navíc ne všichni lidé by se na něj byli ochotni připojit,“ vysvětluje Šikulová s tím, že zdejší domy zásobuje několik soukromých studen.
V minulých letech tady však bojovali se suchem a nyní, kdy vydatně prší, je zase voda špinavá.
„Proto jsme vymysleli veřejně přístupné odběrové místo. Lidé si tady budou moci nabrat vodu až do tří kubíků. Jsou to taková naše zadní vrátka,“ sděluje starostka, podle níž dostane každý svůj PIN, díky kterému se na obecní úřad odešlou data o odběru, jejž obec po určitém období zúčtuje.
Synalov je v tomto směru specifický, nicméně zprovozněním nových vrtů se s problematickým zásobováním vodou snaží poprat celá řada jihomoravských obcí.
I když letošní vlhký rok dlouhodobou bilanci trochu napravil, zkušenosti z předchozích let jsou varovné. Problémy s dodávkami měli na Blanensku, Hodonínsku i Brněnsku, kde během léta stávaly cisterny.
Díky vrtům skončí hádky
Ministerstvo životního prostředí proto letos na jižní Moravu poslalo už desítky milionů korun, poslední dotace rozdalo v polovině listopadu. Jak na vyhledávání nových zdrojů, tak na jejich zkapacitnění a zapojení do sítě či na úpravu vody. Za celý rok na ně dosáhla téměř čtyřicítka obcí z kraje.
„Dotace cílíme do oblastí, kde je to aktuálně nejvíc potřeba. Pomáháme obcím s akutními problémy, aby opakovaně nemusely řešit potíže s náhradním zásobováním pitnou vodou,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Vody ve studnách je totiž málo a není tak kvalitní jako dříve.
Třeba v Bukovině na Blanensku, kde začnou sloužit dva nové vrty, díky tomu skončí letité tiché spory zdejších obyvatel se sousední Bukovinkou, s níž mají společný vodovod.
„Předchozí suché roky byly problematické. Dosavadní zdroje vody byly pouze na katastru Bukovinky, kde měli pocit, že odčerpáváme pouze jejich vodu, zatímco na našem katastru zdroj vody zůstává. Takže i tento sociální aspekt je potřeba vyřešit a napravit,“ oznamuje Luboš Janda (nez.), starosta Bukoviny, v níž už několik let musí v létě omezovat odběr vody.
Projekt v hodnotě osmi a půl milionu korun umožní vedle dvou vrtů vybudovat i nový vodojem a napojení na stávající vodovod. Pokud vše půjde ideálně a podaří se sehnat peníze na dofinancování z kraje, mohlo by být hotovo v roce 2022. V Bukovině se v případě zprovoznění vrtu těší na vodu, která je podle jejich subjektivního hodnocení méně „chemická“ a chutnější než ta z vodovodu.
V Mikulčicích by dali za původní vodu cokoliv
I z tohoto důvodu usilují o vlastní zdroj třeba v Mikulčicích na Hodonínsku. Léta zde brali z vlastního vrtu vodu, která byla svou kvalitou vhodná i pro kojence, kvůli kontaminaci však o zdroj přišli a museli se připojit na veřejný vodovod.
Obci sužované suchem pomohl dávný vzkaz, podle kroniky lidé našli studny |
„Voda z vodovodu sice má dobré parametry, ale té naší původní se vyrovnat nemůže. Jde o hlubinnou vodu čerpanou z hloubky 150 až 250 metrů, která v sobě nemá žádné příměsi po herbicidech, pesticidech a podobně. Místní lidé by dali cokoliv, abychom se vrátili k původní vodě, která je dobrá nejen chuťově, ale i jinými vlastnostmi,“ objasňuje místostarosta obce Jan Vlašic (KDU-ČSL).
Podle něj voda z hlubinného vrtu není tak tvrdá, takže nezanáší potrubí, destilační kotle a podobně. „Prvotní jednorázová investice do nového zdroje bude samozřejmě velká, ale voda v takové kvalitě za to stojí,“ míní Vlašic.
Průzkum zkreslený deštěm
Cesty, jak pojistit vlastní zdroje vody, hledají také v Kunštátě na Blanensku. Zatím pro místní část Touboř.
„Zdroj jsme sice našli a jeho vydatnost není špatná, nicméně v letošním deštivém roce jsou výsledky průzkumu hodně zkreslené. Budeme si muset zřejmě počkat na sušší rok, abychom se ujistili, jestli se vyplatí do toho dál investovat,“ popisuje starosta města Zdeněk Wetter (ČSSD). Na jaře se pak chystá průzkum dalšího zdroje vody, který by již mohl být schopen zásobovat celý Kunštát.
Miliony do vlastního zdroje podzemních vod investovaly i obce v okolí Kunštátu, například Hodonín nebo Rozseč. „Na začátku ledna by mělo být připojení na náš vrt hotové a firma by měla vše předávat,“ informuje starosta Rozseče nad Kunštátem Ivo Kotouček (nez).
I zde bylo příčinou hledání alternativní varianty sucho posledních let.
„Kdyby byl každý rok jako letošní, neměli bychom problém, ale tři předcházející roky se k nám musely dovážet cisterny, jinak bychom s vodou nevyšli,“ podotýká starosta. Díky třináctimilionové investici se bude voda nově přivádět z hloubky asi sto metrů a podle rozborů je mnohem kvalitnější než ta ze studen, kterou dosud v obci používali.
Na novém vrtu aktuálně pracují například i Olešnice, Býkovice, Dlouhá Lhota a Ústup na Blanensku či Lomnice a Vohančice na Brněnsku.
