V Netradičním brněnském květinářství vám uvážou kytičku z lučního kvítí a naučí vás, jak si domů ve skleněné kouli přinést kus lesa. „Líbí se mi kytky, které vypadají, že jsou natrhané v zahradě, nebo jsou plané. Líbí se mi to, na co je lidské oko zvyklé z toho, co vidí venku nebo si to pamatuje z dětství,“ vysvětluje netradiční nabídku svého květinářství.
Nápad založit si obchod s květinami částečně pramenil z jejích studií. „Studovala jsem zahradní architekturu a ještě před tím dějiny umění a homeopatii,“ popisuje květinářka. Když se vše spojilo, zjistila, že nejradši pracuje s květinami. „Baví mě bylinky, vázat kytky a celkově mě baví vytvářet cokoliv z živých rostlin,“ usmívá se.
Když ve druháku na vysoké škole dostala výhodnou nabídku na obchodní prostor, neváhala dlouho. „Stála jsem před volbou, že se budu buď naplno věnovat studiu, nebo se budu naplno věnovat květinářství,“ přibližuje Jaburková, kterou už delší dobu lákalo založit si vlastní podnik s květinami. Nakonec to riskla, nabídku na prostor přijala a zanedlouho vzniklo Kvítí z lesa.
Ze zahrad a luk, ne z lesa
Koncept obchodu pro ni byl logickým vyústěním. „Bylo jasné, že musím dělat něco, co se mi líbí a co mě baví. Tomu jsem musela podřídit veškerý sortiment, který tady nabízím,“ vypráví Jaburková. Standardem Kvítí z lesa tak je přirozenost založená na zahradních a planých květinách.
Kvítí přímo z lesa však v obchodě nenajdete. Jeho název vyjadřuje hlubší myšlenku. „Vychází z předpokladu, že pokud by do přírody přestal zasahovat člověk, tak by začala planět a na místech, kde se teď nachází Česká republika by s největší pravděpodobností byl víceméně les,“ říká Jaburková s tím, že jméno obchodu má poukazovat na snahu přibližovat se stadiu lesa a chovat se ekologicky.
Ne vždy může obchod fungovat jen na základě běžně dostupných květin, proto majitelka občas musí květiny i objednávat. Stále se však řídí jistými pravidly. „Když už beru květiny ze skladu, tak se snažím vybírat ty, které odpovídají dané roční době, a optimálně takové, které jsou vypěstované ve střední Evropě,“ doplňuje.
V případě, že musí kupovat květiny dovážené ze zahraničí, zakládá si na tom, aby pocházely z fairtradových farem. Těch je ale v obchůdku skutečně málo. Jeho nedílnou součástí jsou naopak pokojové rostliny, o které majitelku baví pečovat a své zkušenosti ráda rozdává dál.
Káva jako lákadlo pro muže
Lákadlem květinářství je také dobrá káva, kterou si může dát každý, kdo obchod navštíví. Říká se, že káva sbližuje, to potvrzuje i majitelka, prvotní záměr pořízení kávovaru byl však odlišný.
„Pro kytky často chodí chlapi, ale jsou v tom prostředí nešťastní, protože nevědí, jak se která kytka jmenuje a co jejich žena chce dostat a co nechce. Jsou z toho zmatení a nešťastní, tak raději koupí čokoládu. Řekli jsme si, že je tady posadíme, zeptáme se, jestli chtějí něco specifického, a když řeknou, že vůbec nevědí, tak jim řekneme ok, my vám to prostě uvážeme tak, jak je to v našem stylu, dejte si zatím kávu a za chvilku to bude,“ vysvětluje s úsměvem Jaburková, k čemu měla zpočátku sloužit káva. Zároveň podotýká, že to mnohdy opravdu zabírá.
Právě přístup k zákazníkům je podle Jaburkové to, co nejvíce odlišuje Kvítí z lesa od ostatních květinářství. „Navázali jsme kamarádské vztahy se spoustou lidí, kteří sem chodí pravidelně pro kytky. Je to příjemné, tvoří se tady taková skupina lidí okolo květinářství,“ říká. Pro méně komunikativní lidi postavili do obchodu křeslo s výhledem ven na ulici, do kterého si může zákazník sednout a v klidu počkat, až bude jeho kytice uvázaná.
Společné tvoření lidi baví
Kontakt se zákazníky podporuje i pořádání workshopů, kde si zájemci sami vytvoří kokedamu (květina v mechové kouli) nebo třeba věneček na hlavu z živých květin. „Lidé chtěli vědět, jak se kokedama vyrábí, a my jsme jim to vždy vysvětlovaly individuálně na prodejně, bylo to náročné na čas a tvořily se tady fronty,“ vyjmenovává Jaburková důvody, proč se rozhodla dělat workshopy, o které je mezi lidmi velký zájem. „Většinou tak do čtyřiadvaceti hodin máme naplněnou kapacitu. Nemáme tady moc velký prostor, vejde se maximálně 14 lidí,“ přibližuje.
Poptávku mají také po workshopech na tvorbu aerárií, což jsou rostlinky ve skleněných baňkách. „Právě vytváříme celý návod, jak tím lidi provést, abychom jim správně vysvětlili, jak se to má zasadit a následně pěstovat,“ předjímá majitelka.
Sama Jaburková má aerária ráda, protože představují způsob, jak celoročně pěstovat v bytě mechy. „Myslím si, že i pro zákazníky je hodně sexy, že si do bytu můžou vnést kousek lesa,“ usmívá se.
