"Koncert Nico v tehdejším Československu zařídil Miloš Čuřík. Dělal poslechové pořady Labyrint, uměl anglicky, komunikoval s nezávislými zahraničními vydavatelstvími a zprostředkovával i další neoficiální vystoupení zahraničních hudebníků v zemi," vzpomíná hlavní organizátorka koncertu Nico v Brně Lenka Zogatová.
Disidenti jižní moravySeriál MF DNES ke dvaceti letům od listopadu 1989 pomalu končí. V posledních dílech se bude věnovat nejdůležitějším událostem z polooficiální zóny, které byly režimu zvlášť proti srsti. Příště: Ochotnický kroužek Starší díly najdete na brno.idnes.cz v rubrice Disidenti jižní Moravy |
"Ani v Brně nebyl v první půli osmdesátých let život neoficiální hudební scény umrtven. Různé rockové skupiny zde koncertovaly na takzvaných valných hromadách, které tehdy organizoval zvukař Petr Werner," přibližuje scénu výzkumná pracovnice Centra orální historie Akademie věd Hana Zimmerhaklová.
"Koncerty, které Lenka Zogatová nemohla skrýt pod hlavičku oficiálního pořadatele, směřovala do různých vesnických sálů a hospod - například v Bratčicích, Líšni, Žebětíně, Kníničkách a podobně. Pořádala i neoficiální koncerty zahraničních souborů a interpretů," zmiňuje Zimmerhaklová.
"Dala zde prostor k vystoupení různým undergroundovým a alternativním hudebním formacím," popisuje obrozeneckou činnost Lenky Zogatové Hana Zimmerhaklová.
Jednu z posledních takových produkcí, koncert newyorské punkové skupiny Swans, se podařilo uskutečnit v září 1988 v klubu OKVS na brněnské "Šelepce", tedy Šelepově ulici.
Třetího října 1985 odpadlo Nico při turné po Evropě jedno vystoupení v Maďarsku, takže se vracela do Německa s určitým časovým předstihem.
"Její manažer Nick Hobs kontaktoval Miloše Čuříka, s nímž už dříve spolupracoval, a nabídl mu dva koncerty v Československu," uvádí Hana Zimmerhaklová.
Celostátní sraz mániček
Čuřík neváhal, na koho se v Brně obrátit. A Lenka Zogatová zvolila místo v hospodském sále na předměstí Brna v Kníničkách, kde místnímu provoznímu sdělila, že tady bude hrát kapela z Jihlavy, jejíž zpěvačka má ovšem texty v angličtině.
"Do posledního dne jsem v podstatě tajila, kde to bude, protože by mě mrzelo, kdyby se to profláklo," vzpomíná Zogatová.
"Kde se utajovaná akce odehraje, vyšlo najevo opravdu až příslovečně za pět dvanáct," popisuje zdařilou konspiraci Hana Zimmerhaklová.
"Od organizátorů se nejprve rozšířila informace o místě srazu, ze kterého se mělo na koncert dále pokračovat. Sraz na koncert se konal v podvečer 3. října na Mendlově náměstí v Brně," dodává.
nico
Tato zpěvačka, herečka, skladatelka a hráčka na harmonium začínala jako modelka. Měla dítě s Alanem Delonem a byla milenkou Jima Morrisona. Bob Dylan jí věnoval píseň, Hemingway zase povídku. Nico byla spjatá s legendární hudební skupinou The Velvet Underground, s níž spolupracoval například Andy Warhol a jeho umělecká dílna Factory. V roce 1959 ji Federico Fellini obsadil do menší role ve filmu Sladký život. Zpívat začala v roce 1964. Na konci roku 1965 odešla do New Yorku, kde spolupracovala s Andym Warholem a hrála v jeho filmech. Na jeho popud zpívala též na slavném albu skupiny Velvet Underground. Pak se věnovala sólové kariéře. V 80. letech měla stále větší problémy s drogami, nicméně často koncertovala. 3. října 1985 vystoupila na neoficiálním koncertě v Brně-Kníničkách, o den později v Praze-Opatově. 18. července 1988 zemřela při dopravní nehodě na Ibize. |
Tam na účastníky čekali studenti z klubu Topas brněnské stavební fakulty. "Vybírali asi čtyřicet nebo šedesát korun," vzpomíná Zogatová.
"Ale bylo v tom pivo, guláš a vstupné na koncert Nico. A odsud se jelo normálně městskou dopravou do Kníniček," zmiňuje organizátorka dokonale fungující konspiraci.
"Cestou na Mendlovo náměstí jsem se vyptával, kam jedeme. No, na Nico přece, řekl kdosi. Aha, asi nějaký pořad o Velvet Underground, poslechovka nebo tak něco, říkal jsem si v duchu," vylíčil Martin Knor, tou dobou začínající hudebník a kytarista skupiny Mňága a Žďorp.
"Dorazili jsme na Mendlák a tam to vypadalo jako na celostátním srazu mániček. Koukám jako blázen a navíc mi někdo vrazí do ruky lísteček s číslem a nápisem občerstvení a chce po mně padesát korun," řekl Knor.
"Autobus nás zavezl někam za Brno. Ze zastávky jsme šli kus pěšky, až jsme se ocitli před nějakou vesnickou hospodou se sálem, v němž už byla aparatura. Nikdo ale nevěděl, zda Nico skutečně dorazí," popsal hudebník.
Hvězda v hospodském sálku
Před koncertem se Lenka Zogatová a překladatel Ondřej Hrab sešli s Nico v hotelu Slovan na Lidické, kde zpěvačku s kapelou ubytovali. "Bylo hodně těžké Nico a kapele vysvětlit, že je lepší udělat koncert načerno," vybavuje si Lenka Zogatová údiv muzikantů, kteří mohli v Maďarsku oficiálně koncertovat a nechápali, proč by to nešlo i v Československu.
"První, co Nico řekla, bylo, že potřebuje dope (dávku drogy - pozn red.)," zavzpomínal Ondřej Hrab. Organizátoři nakonec splašili alespoň marihuanu a Zogatová i krajáč mléka, který si Nico také přála.
V hospodském sále vyzdobeném krepovými girlandami po nějakém hasičském plese, do kterého se napěchovalo asi dvě stě lidí, se nakonec uskutečnil ničím nerušený koncert.
"Nico vypadala velmi znaveně, měla pekelné kruhy pod očima," vybavil si Martin Knor.
"Když ale začala zpívat, ozval se ten nezaměnitelný hlas, který jsme znali z desek. Běhal mi mráz po zádech. Nico zpívala písně z poslední desky (Camera Obscura - pozn. red.) i starší skladby a my jsme jen nevěřícně zírali na legendu vzdálenou několik metrů a uvědomovali si výjimečnost okamžiku. Když v závěru svého vystoupení zazpívala The End od Doors, asi třicetiletý kluk sedící vedle mě se rozplakal. Přidala jedinou píseň Femme Fatale z první desky Velvet Underground a v refrénu jí publikum nahradilo Lou Reeda, když jako jeden muž zpívalo odpovědi mužského hlasu," dokresluje koncert hudebník.
Dozvuky
"Asi tam i nějaký fízl mezi lidmi byl, ale rozhodně nezavolal zásahovou jednotku. Bylo tam cítit obrovské napětí, ale na druhou stranu i obrovská radost, že se to povedlo," hodnotí událost Lenka Zogatová.
O den později se v Praze odehrál koncert Nico v kulturním středisku Opatov. V průběhu vystoupení se u pódia objevili příslušníci Státní bezpečnosti, kteří sebrali organizátora Vojtěcha Lindaura z pořádajícího OKD Praha 4. Vzápětí mu navíc dal její ředitel okamžitou výpověď.
Z práce vyhodili i Miloše Čuříka. Když se Nico po koncertě dozvěděla o zásahu StB, zazmatkovala a pokusila se z kulturního domu utéct. Ve špatném psychickém stavu ji našli na nákladové rampě u klubu.
