Hygienici hájí zájmy správců silnic, ne zdraví lidí, tvrdí ekoprávníci

Kdo může za to, že lidé žijící v Brně, Kyjově či Hodoníně u silnic s hustým provozem musejí snášet řev motorů? "Hygienici. Vydávají zbytečně moc výjimek," tvrdí pracovníci Ekologického právního servisu. Podle nich mají navíc správci silnic moc dlouhou dobu na to, aby s překročením hlukových limitů něco udělali.

Protihluková stěna ve Starém Lískovci. Ilustrační foto | foto: Timberland a.s.

V Jihomoravském kraji je těchto výjimek dvacet a v některých případech na protihlukové stěny, výměnu oken nebo další opatření proti hluku dávají hygienici pětiletou i delší lhůtu na nápravu. A to je podle Ekologického právního servisu dlouho.

"Mnohokrát se však ani potom nic výrazně nezlepší. Jen se třeba vymění pár oken, aby se ukázala nějaká snaha, pak provozovatel znovu požádá o výjimku a hygienici mu ji znovu dají," tvrdí Michal Bernard z Ekologického právního servisu.

. Kde musejí lidé snášet rachot aut

Příklady výjimek

I/43 Slatinka, Letovice, Milonice
I/41 ulice Dornych, Hněvkovského, Brno-střed, Komárov
I/52 Vídeňská ul., Modřany
D1 Starý Lískovec, Popůvky, Bosonohy
I/55 Hodonín
I/54 Bzenec, Vracov, Kyjov, Moravský Písek
I/50 Slavkov u Brna, Bučovice, Vícemilice

Hygieniky obvinění rozzlobilo. "To je jen jejich dojem a víc to ani komentovat nemíním. K oponentuře nám svůj materiál nedali, a nemohu se k němu tedy vyjádřit," reagoval včera zpočátku ředitel Krajské hygienické stanice Jan Mareček. Pak však dodal, že hygienici nemohou postupovat jinak, než jak jim ukládá zákon. Kdyby to nedělali, tak by se druhá strana - správci silnic - ozvala a zpravidla by se svým odvoláním uspěla.

Ekologický právní servis analyzoval v zemi 131 povolení na překročení hluku z automobilového provozu a tvrdí, že když hygienici chtějí, dá se pro zdraví lidí udělat víc. "Příkladem je kraj Vysočina. Tam hygienici doporučují konkrétní opatření a stanovují termíny, dokdy se mají splnit," uvedl Bernard.

Povolení pro překročení hladiny hluku dostal na jižní Moravě například tříkilometrový úsek silnice I/50 u Slavkova u Brna. Výjimku vydali hygienici v polovině roku 2005 a platí až do konce roku 2011.

Právnímu servisu také vadí, že se lidé k povolenkám nemohou vyjádřit a přijít se svými nápady. "Nejsou účastníci tohoto řízení a kolikrát pak ani nevědí, že žijí v prostředí, ve kterém jsou vystaveni zdravotním rizikům," uvedl Bernard. Proto také Ekologický právní servis nyní na stránkách www.eps.cz zveřejnil všechna povolení na udělení výjimky.

Studie zdravotníků již prokázaly, že lidé, kteří jsou vystaveni nadměrnému hluku, špatně spí, přičemž nejhorším důsledkem velké dávky decibelů je zvýšené riziko infarktu. Rámus totiž zvyšuje hladinu adrenalinu, a tím pádem i krevní tlak.

Hodně hlučná jsou i některá brněnská místa v okolí dálnice D1. "Získali jsme výsledky akustických studií a z nich vyplývá, že například v Brně-Bosonohách dosahuje hluk asi pětašedesáti decibelů," uvedl Michal Bernard. U nových silnic má přitom hluk dosáhnout maximálně 60 decibelů ve dne a 50 v noci. U cest se starou hlukovou zátěží je to pak 70 a 60 decibelů.

Přestože jihomoravští hygienici nepostupují podle Ekologického právního servisu tak dobře jako jejich kolegové z Vysočiny, jsou na tom některé oblasti ještě hůře. Například v Praze se výjimky udělují až do roku 2017.