Ekvádorka přijela do Brna rozkrýt osudy babičky, kterou zná celý svět

  16:52aktualizováno  16:52
Pátrání, kvůli kterému se vydala přes půlku světa, plánovala Gabriela Steinitz několik let. Nakonec před pár týdny skutečně dorazila na jih Moravy, na stáž na Fakultě výtvarných umění VUT Brno.

Pohled na brněnský Petrov. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Tak úplně kvůli studiu ale nepřijela, pátrat totiž chce po osudech své české babičky a její rodiny. Na to, co zde během půlročního pobytu zjistí, čeká doma v ekvádorském hlavním městě Quito celá její rodina.

Paradoxně přitom její babičku Gertrudu Hertu Sojkovou Baum zná celý svět. Česká sochařka a malířka Trude Sojka, která velkou část života strávila v Ekvádoru, byla průkopnicí tvorby z recyklovaných materiálů a vyznavačkou výtvarného zpracování cementu.

Sbírala ocenění v Latinské Americe, ale i ve Spojených státech nebo Francii, přesto mnohé věci z její minulosti neznají ani její nejbližší. Jednadvacetiletá Gabriela Steinitz to chce změnit. Věří, že více než 10 tisíc kilometrů od domova poodhalí své kořeny a zjistí například, jaký byl osud babičky a celé její židovské rodiny za války.

„S babičkou jsem jako malá trávila hodně času, učila mě kreslit i malovat, naučila mě pracovat s hlínou a vytvářet z ní různé tvary. Často pekla východoevropské koláče nebo třeba štrúdl. Učila mě české písničky i zvláštní slova, u některých z nich jsem až tady přišla na to, že jsou česká,“ vzpomíná na pojmy knedlík nebo čarodějnice.

Smutný osud jména Gabriela

O tom, co Trude Sojka zažívala za války, se ale doma nemluvilo. V koncentračních táborech přišla o celou rodinu, sama přežila pobyt v Lublinu, Terezíně i Osvětimi. Spolu s ní se zachránil už jen její bratr Walter, který emigroval do Ekvádoru.

Trude Sojka jej po válce našla díky vzkazu přes Červený kříž a odjela za ním. Na konci války totiž přišla o prvního manžela i dítě. Také to se ale její tři dcery dozvěděly vlastně jen náhodou.

„Maminka mi po narození vybrala jméno Gabriela. Když to zjistila babička, rozplakala se. Až pak přiznala, že se tak jmenovala její dcera, kterou porodila v Osvětimi a která tam krátce po porodu zemřela. To byla hodně zvláštní náhoda,“ líčí Steinitz.

To, jak moc prožité útrapy babičku ovlivnily, začala chápat až později. „Babička se třeba strašně bála ohně. Když jsem jednou zkoušela zapálit sirky, křičela a pobíhala kolem mě, nevěděla jsem, co se děje. Maminka mi pak řekla, že babička zažila škaredé věci, dál se to ale nerozebíralo,“ dodává.

Místnost plná rozbitých věcí

Útrapy prožité za války podle Steinitz stály i za vytvářením uměleckých děl z recyklovaných věcí, které Trude Sojku proslavily. „Když se třeba rozbila sklenice, babička střepy sebrala a schovala je. Rozbitých věcí měla celou jednu místnost, nikdy nic nevyhodila. Pak přišla a vytvořila z toho úžasné dílo, sochu nebo obraz,“ líčí při pohledu na fotografii babiččiny sochy slona zčásti poskládaného z uch rozbitých sklenic.

Rodinnou historii, svůj původ a kořeny řešila Gabriela Steinitz už odmala. Její rodina totiž byla vždycky tak trochu jiná. Česká babička a dědeček německý Žid Hans Steinitz, matka, která 12 let žila ve Francii a k ekvádorskému získala i francouzské občanství, otec pocházející z Galapág.

„Nikdy jsem nebyla tak společenská a otevřená jako moje spolužačky, i naše španělština byla jiná, měla přízvuk. Možná i proto jsem vždycky chtěla hledat své kořeny,“ popisuje mladá výtvarnice.

Už v osmi letech přijela s matkou do Prahy hledat dům, v němž babička žila, zatím marně. Teď získala stipendium, přerušila studium na škole ve francouzském městě Lorient a pátrá po tom, kde se babička pohybovala za války. Záznamy jsou neúplné, hledá i dokumenty a informace o příbuzných.

Matka je z novinek nadšená

„Objevila jsem třeba její sestřenici žijící v Mnichově, knihu o rodině matky mé babičky nebo jména příbuzných, kteří jsou pochovaní v Brně na židovském hřbitově,“ vypočítává, jak na povrch vyplouvá její východoevropská historie.

Pobyt v Česku mění i její tvorbu. Zatímco dřív se soustředila na design, kresbu a komiksy, nyní fotí a věnuje se malbě přírodními pigmenty. „Vždycky mě fascinovaly detaily, kterým většinou nevěnujeme moc pozornosti, stíny, hry tvarů nebo třeba voda a její proměny. Přes ně lze díky metaforám vyprávět příběh,“ říká ke svým dílům. Ta nyní vystavuje Galerie města Blanska, výstava ID zde bude k vidění do 3. června.

V Brně chce ekvádorská umělkyně strávit půl roku, pak plánuje návrat do Quita. V něm s matkou v domě, kde babička žila, založily Kulturní dům Trude Sojky obsahující přes 300 jejích děl nebo rozsáhlou sbírku Trudina manžela Hanse Steinitze.

Na programu zde bývají i výstavy s českou tematikou, kreseb terezínských dětí, pouští se české filmy, lidé zkouší české recepty. „Máme tam i náměstí pojmenované Lidice. S maminkou jsem pořád v kontaktu, pravidelně si voláme. Ze všeho, co zjistím, je vždycky naprosto nadšená,“ dodává Gabriela Steinitz.

  • Nejčtenější

Viník nehody se brání proti exekuci z pojišťovny, zažaloval stát o peníze

Je to už devět let, co řidič avie Pavel Dekař na přechodu najel do přecházejících dětí ze školky a dvě zranil. Kromě...

Smrt nikdo nezavinil, uzavřela policie případ znojemského učitele

Za loňskou smrt oblíbeného znojemského učitele nikdo nemohl, uzavřela případ policie. Padesátiletý vyučující tělocviku...

Smrt čtyř lidí zavinil řidič, který přes plnou čáru předjížděl náklaďák

Policisté dál vyšetřují nehodu, která si v pondělí na Znojemsku vyžádala čtyři lidské životy. Viníkem je podle všeho...

Kamion s výzdobou vjel do Olympie skrytým tunelem, zásobují tak i obchody

Jak se do největšího nákupního centra na Moravě dostane veškeré zboží, rozsáhlá výzdoba na Vánoce či deset metrů vysoký...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Znojemsku se srazila tři osobní auta, při nehodě zemřeli čtyři lidé

U Pavlic na Znojemsku se v pondělí odpoledne srazila tři osobní auta. Po nehodě zůstali ve vozech zaklínění dva lidé....

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Špičkový výrobek i po letech funguje. Kvůli hloupé chybě je však k ničemu

Snoubení spotřební elektroniky a počítačů provázely porodní bolesti, které jsou z dnešního pohledu absurdní a...

  • Další z rubriky

Dodávka převážející bazén vrazila do autobusu, zranilo se šest lidí

Před šestou hodinou ráno se u Břeclavi srazil autobus s dodávkou a osobním autem. Při nehodě se lehce zranilo celkem...

V Břeclavi plánují věznici z knihovny, knihy naopak nastěhují do cukrovaru

Areál břeclavského cukrovaru chátrá už tři desetiletí. Co s ním, budou vymýšlet renomovaní architekti. Vyrůst zde má...

Slzy, vzlyky, vzpomínky. V Lysicích truchlili za mrtvou učitelku z nehody

Při nehodě autobusu na Mělnicku přišla o život jedna z učitelek, která jela na školní exkurzi s žáky ze základní školy...

Vykradli jim čokoládovnu a chtěli skončit, pomohli jim sami zákazníci

Majitelé brněnské čokoládovny Chocolate Hill se těšili, že si konečně tento týden otevřou vlastní kamennou prodejnu,...

Najdete na iDNES.cz