Ukrajinština velmi trefně vysvětluje slovo „naděje“. Slovo „naděje“ lze snadno rozdělit na „na“ a „děje“. To znamená, že člověk, který má naději, spoléhá na činy. Víra bez činů je mrtvá. Nestačí jen v něco věřit, v něco doufat nebo o něčem přemýšlet. Je nutné jednat.
Aby do života vstoupilo něco nového, je potřeba pro to vytvořit prostor. A k tomu je vyžadována určitá aktivita. Pokud budete sedět se sepjatýma rukama nebo ležet jako kámen, pak se prostor nikdy neobjeví a nikdy nedostanete to, co chcete. Jde o zodpovědnost za vaši budoucnost.
Rčení „Hlupák bohatne na myšlení“ není o škodlivosti myšlení, ale o škodlivosti myšlení bez činu. Myšlenka bez činu totiž nikam nevede.
Jaké jsou tedy naděje a vyhlídky ukrajinského lidu?
Okupanti ostřelují ukrajinské území 700 až 800krát denně, přičemž spotřebují 40 až 60 tisíc nábojů.
Třináct tisíc Bělorusů je již připraveno bojovat proti Ukrajině, aby ruskému „míru“ pomohli. Nic jiného než peníze je samozřejmě nemotivuje. Podél ukrajinské hranice je v současnosti šest praporů Ozbrojených sil Běloruska.
Ruská armáda nashromáždila na běloruské hranici s Ukrajinou protiletadlové raketové komplexy s 15 až 60 raketami. Vím to od mého bratra, který mi to tajně řekl a já to teď předávám vám. Část z nich měla být poslána bojovat na východ, ale ne – posilují běloruské hranice.
Nejvyšší rada Ukrajiny prodloužila stanné právo a mobilizaci do 21. listopadu. Od 1. října je vyhlášeno, že se k vojenské službě musí přihlásit ženy ve 14 profesích. Na tomto seznamu je i jedna moje – farmacie.
Ženy, které jsou za hranicemi jako já, mají štěstí. Ty, které jsou na Ukrajině a spadají pod tento seznam, už ale nebudou mít od 1. října právo na výjezd ze země. Na vojnu z nich budou brát zatím jen dobrovolnice, ale šušká se, že v budoucnu budou povolávat i je. Je to strašné, zemřelo už hrozně moc mužů, teď budou umírat i ženy.
Snížily se dodávky zbraní ze zahraničí, zejména dělostřelectva, i když je to to nejdůležitější potřeba, co armáda potřebuje. Zbraně jsou dodávány pouze k zastavení nepřítele, nikoli k jeho poražení.
Deník UkrajinkyProjekt portálu iDNES.cz, který dává prostor ženám prchajícím před válkou. Své příběhy popisují v pravidelných denících. Odrážejí jejich cestu za svobodou, hledání střechy nad hlavou i jejich každodenní život v Česku. |
Řeknu ještě jednu věc: Rašisté, nikdy se nedočkáte odpuštění! Tvorové, orkové, vrazi, chybo planety, přeji vám, abyste ve svých bažinách trpěli kvůli sankcím. Ale žádné sankce nemůžou vynahradit to, co nám děláte. Měli byste hořet stejně jako Ukrajina hoří kvůli vašim raketám. Měly by se obrátit na vás!
Měli byste být všichni deportováni do svých bažin z celého světa a cítit to, co cítí obyčejní Ukrajinci: bolest, zkázu, strach a strašnou nejistotu, ale stále je tu naděje.
Za 600 milionů hřiven, které sami Ukrajinci vybrali na nákup „Bayraktarů“, zakoupila dobročinná nadace Serhija Prytuly satelit, který bude více než rok zpřístupňovat databázi satelitních snímků společnosti Aisai a umožní tak naší armádě plánovat strategické vojenské operace.
Stojí za to si jasně uvědomit, že sen – myšlenka – naděje – víra – čin – výsledek je nepřetržitý řetězec nejen pro ukrajinský lid, ale i pro celý evropský lid, který nechce válku a má z ní velký strach.
