Zaviačiče zajímaly nové technologie už na vysoké škole, kde pracoval na prvním projektu z lodního kontejneru.
„Byl to inteligentní záchranný modul pro lidi bez domova, kde mohli přečkat mrazivé zimní noci. Náš projekt získal i cenu Social Impact Award a další mezinárodní ocenění ZSTVS. Už v té době se mi kontejner jako stavební prvek zalíbil a říkal jsem si, že bych si jednou z nich chtěl postavit dům,“ říká.
 |
Dům, který vyrostl v Terezíně na Hodonínsku, je vůbec prvním rodinným domem z kontejnerů v České republice a také prvním domem tohoto druhu, na který byla vyřízena hypotéka. Mladý pár se tak stal u nás doslova průkopníkem.
„Před pěti lety, kdy jsme o tom začínali uvažovat, se o stavbách z kontejnerů u nás moc nevědělo. Sledoval jsem proto trendy ze zahraničí a ve třech lidech jsme začali stavět,“ vysvětluje Zaviačič.
Dům je téměř soběstačný
Na svém domě chtěli vyzkoušet co nejvíce technologií a vše si osahat, aby pak podobné stavby mohli budovat lidem na zakázku. Jejich dům je hybridní ostrovní systém, to znamená, že je téměř soběstačný. Sice mají přípojku elektřiny, ale mají vlastní studnu, ze které čerpají pitnou vodu a dešťovou vodu používají na splachování a na praní.
Chtěli vytvořit takový systém, aby byli co nejméně závislí na dodávkách elektřiny a vody. „Ještě nemáme dokončenou fotovoltaickou elektrárnu, ale až ji budeme mít, budeme soběstační asi z osmdesáti procent. Záleží to podle toho, jak svítí sluníčko,“ popisuje Zaviačič.
Jak říká, u menších staveb je možné dosáhnout až stoprocentní soběstačnosti.
„Nejvíce energie je samozřejmě potřeba na topení, takže čím větší dům, tím víc energie,“ ukazuje muž, který už kromě svého domu postavil také kavárnu ze tří kontejnerů v pražských Holešovicích, hospodu ze dvou v Morkůvkách na Břeclavsku a jednokontejnerové apartmány v Praze.
O jejich vyšperkování se stará právě Gabriela Blahová. „Interiérový design mě zajímal už odmala. Po bakalářském studiu ekonomiky a managementu jsem si jen udělala kurz interiérového designu. Pak jsem pracovala v obchodu s nábytkem, kde jsem navrhovala pokojíčky, ale nebyla jsem tam moc spokojená, protože jsem neměla dostatečný prostor pro mou kreativitu. Proto jsem začala pracovat sama na sebe,“ popisuje Blahová.
Cena jako u dřevostavby
Všechny jejich stavby jsou z kontejnerů, které jsou už vyřazené, určené k roztavení nebo k nákladné recyklaci. Právě takové kontejnery dvojice odkoupí – jeden vychází asi na šedesát tisíc bez daně a bez dopravy, převezou je do haly a začínají na nich pracovat.
Nejdříve se vyřežou dveře a okna a následně se tyto otvory vyztuží. Pak přijde na řadu izolace, rozvody elektřiny, vody a odpady a poté se vnitřní stěny obkládají sádrokartony. Nakonec se pokládá podlahový topný systém a samotná podlaha. Takto připravený kontejner se doveze na stavbu, kde se už jen doladí detaily.
Oproti zděným domům nebo dřevostavbám jsou stavby z kontejnerů podstatně rychlejší. Cenově vychází podobně jako dřevostavby, protože kontejner představuje vlastně hrubou stavbu a pak už se používají stejné technologie a materiály jako na jiných stavbách.
„Doteď od známých slýcháváme, že oni by v kontejneru bydlet nechtěli. Jakmile se ale pak přijdou podívat k nám domů, změní názor, protože nevěří, že je to dům z lodních kontejnerů,“ směje se Zaviačič.
„Nejde to poznat, protože máme přiznanou jen jednu vnitřní stěnu, takže jen tam jde vidět struktura kontejneru. Lidé by se neměli bát nových věcí a už vůbec by je neměli odsuzovat. Náš dům je zhmotněním našeho snu. Pro Jakuba, že postavil dům z kontejnerů, a pro mě, že jsem navrhla a zařídila celý interiér od kachliček až po poslední obraz na stěně,“ oznamuje Blahová.
Oba se shodují, že pokud by si svůj dům stavěli dnes, už i se všemi znalostmi, neudělali by nic jinak.
