Původně byla na místě rozestavěná menší chatka o půdorysu šest krát šest metrů. Ten nebylo kvůli regulaci dané územním plánem možné zvětšit. Jak tam ale poskládat všechny místnosti, aby se v objektu dalo bydlet po celý rok?
Jindřich Vodička se spojil se svým spolužákem a architektem Janem Říčným. Rozhodli se využít prudký svah, na němž chata stojí, a vybudovali k ní ještě suterén.
Ve výsledku tak má chata sice tři podlaží, ale zároveň plní i všechny normy. „Na zastavěné ploše 35 metrů čtverečních je natěsnáno 110 metrů čtverečních,“ vyzdvihuje architekt Říčný.
Chata ani nijak nevyčnívá, částečně je schovaná za stromy a její velikost sráží také černá barva fasády. Tu totiž tvoří další zvláštnost. I kvůli snaze ušetřit peníze se vydala rodina cestou dřevostavby, jejíž venkovní modřínové desky jsou ošetřené japonskou metodou ohoření.
Tři prkna postavili do trojúhelníku a uprostřed udělali malý oheň. Za pár minut měli hotovo.
„Dřevo opalované tímto postupem vyniká trvanlivostí a cena odvisí jen od času stráveného při tomto procesu. Tento tradiční postup je zcela bez vedlejších nákladů, na rozdíl od drahých olejů či opalování propanem. Stačí si udělat pěkný víkend s kamarády a máte bezúdržbovou fasádu odolávající povětrnostem na příštích padesát let,“ popisuje architekt.
Nebyl to navíc jediný okamžik, kdy se Vodičkovi podíleli na stavbě. „Jako designér pracuji s 3D tiskárnou, takže jsem si některé menší prvky vytiskl, například upevnění zábradlí ke stěně nebo madlům. Ta, co existují, jsou buď ošklivá, nebo drahá,“ přibližuje majitel chaty, který se stavbou pomáhal i jinak. „Byl jsem třeba i pomocníkem tesaře,“ doplňuje Vodička.
Vše se muselo zvládnout bez těžké techniky, která se na místo ani nemohla dostat. Na posledních metrech nezbývalo než využít lidskou sílu.
Specifičnost stavby by u firmy vyšla draze, majitel se však vydal nejen cestou nízkoenergetické, ale i relativně nízkonákladové stavby.
„Vyšla nás asi na 2,7 milionu korun,“ sděluje Vodička s tím, že ještě není zcela dokončená, ale už se v ní dá bydlet. Chybí dokončit druhou koupelnu nebo dílnu pro něj i jeho ženu, jež se také věnuje designu.
